6.5.2024 | Svátek má Radoslav


NATO: 692. den invaze

16.1.2024

14/01/2024

Ukrajina: Obránci pokračovali v rámci protiofenzivy při rozšiřování předmostí na levém břehu Dněpru v zóně Krynky (Chersonská oblast - JV fronta). Letectvo současně provedlo nálety na 4 lokality, kde ruský nepřítel soustředil své jednotky, zbraně a techniku a zlikvidovalo také 2 protiletadlové systémy. Dělostřelectvo zničilo okupantům další 2 muniční sklady a 1 zařízení PVO. Současně jim zlikvidovalo jednotky, zbraně a vojenskou techniku ve 3 lokalitách. Protivzdušná obrana sestřelila agresorovi 7/7 střel s plochou dráhou letu (Ch-59). Dále eliminovala 2 letouny (A-50 +Il-22M) a 13/13 průzkumných dronů. Operační situace zůstává složitá. Okupanti útočili na linii Kupjansk – Svatove-Kreminna, v prostorech: Bachmut/Avdijivka/Marijnka, v pohraničí Doněcko-Záporožské oblasti a na západě Záporožska. Obránci odrazili řadu útoků v sektorech: Avdijivka (11 z V + 14 z J)/Marijinka (16)/Bachmut (5)/Šachtarsk (4) - Doněcká oblast; Robotyne-Verbove (10) – Záporožská oblast; Kupjansk (3) - Charkovská oblast; Lyman (14) – Luhanská oblast; Krynky (7) – Chersonská oblast. Na východním břehu řeky Dněpr (v prostoru Krynky) okupanti navzdory dosavadním neúspěchům stále pokračují v pokusech vytlačit ukrajinské jednotky z jejich pozic. Vleklé boje tak mají v celé zóně jen poziční charakter. Stejně tak i boje v průmyslové zóně Avdijivka. Ruský nepřítel se vytrvale drží záměru tuto obec obklíčit. Aktuálně vede operace s cílem obejít chemickou továrnu i koksovnu v prostoru z východu a jihovýchodu. Za poslední 2 týdny zaznamenal posun směrem ke stanovišti hasičů, jinak zůstává bez úspěchu.

Rusko: Agresor provedl za posledních 24 hodin celkem 60 náletů a odpálil 7 raket. Bombardování doprovodili okupanti palbou svého dělostřelectva (64x) Cílem těchto útoků se stalo minimálně 140 měst a obcí + 81 objekt energetické infrastruktury v 8 oblastech. Během dne proběhly 94 přímé bojové střety podél celé fronty. Masové nasazení vzdušných sil provázela citelná ztráta 2 letadel: A-50 (s radarovým systémem včasné výstrahy - typu AWACS) + Il-22M (velitelský letoun). K zásahu obou došlo krátce po startu nad Azovským mořem. Kompenzovat by to nejspíš měla zvýšená kumulace námořních sil v operačním sektoru Černé-Azovské moře, kde ruská armáda aktuálně koncentrovala 11 plavidel v bojové pohotovosti, včetně nosičů střel s plochou dráhou letu. Od začátku invaze používají okupanti chemické zbraně, konkrétně se zakázaným slzným plyne CS (2-chlorbenzalmononitril - silně dráždivý). Je obsahem granátů K-51, které shazují ruské bezpilotní letouny. Celkem už bylo evidováno 626 případů, z toho v letošním roce 51. V reakci na vlastní ztráty se velení armády rozhodlo experimentovat s psychotropními látkami, kterou jsou systematicky vydávané vojákům 108. pluku (7. motostřelecké divize) před každou útočnou operací. Jde o stimulanty, které způsobují euforii, otupují bolest a zbavují smyslu pro realitu.

USA: Prezident Biden je připravený provést významné změny na hranicích. US legislativa ohledně migrantů je už 5 týdnů příčinou, proč byla v Kongresu zablokovaná letošní pomoc pro Ukrajinu. V této souvislosti šéf Bílého domu prohlásil, že republikáni strašně moc zaplatí, pokud se další vojenskou podporu pro Kyjev nepodaří schválit.

Švýcarsko: V Davosu se sešli poradci pro národní bezpečnost vlád 80 zemí. Po předchozích jednáních během roku 2023 (v Kodani, Džidě a na Maltě) věnovali už po 4. hlavní pozornost 10 bodům návrhu prezidenta Zelenského o ukončení konfliktu a dosažení spravedlivého míru na Ukrajině. Tento mírový plán zahrnuje obnovení územní celistvosti, úplné stažení ruských vojsk a pohnání osob odpovědných za válečné zločiny k odpovědnosti.

12/01/2024

Ukrajina: Obránci vedli protiofenzivní operace především ve 2 směrech: na severovýchodním (SV) a jihovýchodním (JV) úseku fronty. Konkrétně v sektoru Kupjansk - SV, kde hlásí posun u obce Orlianky. Zároveň pokračovali v posilování předmostí na levém břehu řeky Dněpr v prostoru obce Krynky - JV (Chersonská oblast). Letectvo provedlo 25 náletů: 21 na lokality, kde ruský nepřítel soustředil své jednotky, zbraně a vojenskou techniku + 4 na jeho protiletadlové raketové systémy. Dělostřelectvo eliminovalo okupantům 1 muniční sklad, 3 mobilní raketo/mino-metné systémy v palebném postavení a 2 jednotky systému PVO. Současně zlikvidovalo ruskému protivníkovi jednotky, zbraně a vojenskou techniku soustředěné v 6 lokalitách + 1 řídicí centrum pro elektronický boj, včetně mobilní centrály. Protivzdušná obrana sestřelila 4/4 bezpilotní letouny Shahed-136/131 + 12/12 průzkumných dronů. Operační situace zůstává složitá. Boje podél frontové linie mají nadále poziční charakter. Pozemní síly ruského nepřítele útočily mj. na linii Kupjansk-Svatove-Kreminna v sektorech: Bachmut/Avdijivka/Marijnka, v pohraničí Doněcko-Záporožské oblasti a na západě Záporožska. Obránci odrazili řadu útoků v sektorech nejtěžších bojů: Avdijivka (10 z V + 17 z J)/Marijinka (13)/Bachmut (5)/Šachtarsk (4) - Doněcká oblast; Robotyne-Verbove (8) – Záporožská oblast; Kupjansk (9) - Charkovská oblast; Lyman (6) - Luhanská oblast; Krynky (9) – Chersonská oblast. Okupační úřady v Berďansku zastavují auta s ukrajinskými SPZ a nutí řidiče, aby se přihlásili k vojenské službě. Podle Centra národního odporu (partyzánské hnutí v Záporožské oblasti) připravuje ruský nepřítel všeobecnou mobilizaci na okupovaných územích. Prezident Zelenskyj a britský PM Sunak podepsali v Kyjevě dohodu o bezpečnostních zárukách. A to v souladu se společným prohlášením G7 o podpoře Ukrajiny z července 2023. Zahrnuje komplexní pomoc Ukrajině při ochraně a obnově její územní celistvosti, předcházení nové ruské agresi vůči Ukrajině a podporu integrace Ukrajiny do některých západních institucí, včetně budoucího přistoupení Ukrajiny k NATO. Dohoda obsahuje závazek Londýna podporovat Kyjev po dobu 10 let. Zelenskyj ji označil za bezprecedentní a přirovnal ji k bezpečnostní dohodě mezi USA a Izraelem.

Rusko: Agresor provedl za posledních 24 hodin celkem 65 náletů a odpálil 7 raket i 4 bezpilotní letouny typu Shahed-136/131. Rozsáhlé bombardování doprovodili okupanti palbou svého dělostřelectva (44x). Cílem se stalo 95 měst a obcí + 20 objektů energetické infrastruktury v 9 oblastech. Během dne proběhlo 89 přímých bojových střetů. Vzdušné síly okupantů realizovaly další masový úder napříč celou Ukrajinou. Střely s plochou dráhou letu Kalibr odpalované z moře přesunuly ze základny na okupovaném Krymu (3413. Sušarna Balka) do RF na základnu Jižního okruhu ruské armády (1061. Natuchajevska - Krasnodarský region). V roce 2023 došlo k výraznému poklesu v odpalování těchto ruských raket: ještě ve 3.Q/2023 bylo použito 54 těchto střel; ve 4Q/2023 už jen 4. Armáda hlásí, že postrádá některé zbraňové komponenty kvůli sankcím, mj. moderní optiku, elektroniku a mikročipy. Ukazuje se, že sankce mají konkrétní dopad na ruský zbrojní průmysl a v důsledku i na průběh invaze. Moskva hledá cesty pro šedý dovoz, aby propašovala potřebné vybavení. Ale pokud jde o vývoj moderních a high-tech zbraní přiznává neřešitelné potíže. Stejné problémy má armáda s rotací bojových jednotek na frontě, kde je v současnosti cca 462.000 ruských vojáků. Velení však vykazuje neschopnost stahovat bojové síly a nasazovat nové tak, aby to odpovídalo ztrátám nebo opotřebovávání. Obecně platí, že operační obměny snižují vyčerpání jednotek. Ty ruské přitom většinou útočí na Ukrajině způsobem, který nevyžaduje velké množství vybavení ani vysokou úroveň výcviku. Ruské velení to považuje za dostatečné pro rutinní opotřebovávací frontální útoky, Je však nepravděpodobné, že by tak ruské síly byly schopné pokračovat donekonečna. Moskva připravuje právní obranu s cílem zpomalit a zabránit zabavení zmrazených ruských aktiv. Washington a Brusel od začátku invaze obstavily aktiva ruské Centrální banky (RCB) v hodnotě cca 300 miliard USD. Spolu s Kyjevem řeší, jak tyto prostředky nasměrovat na pomoc ukrajinskému úsilí o obnovu země. Rusko považuje zabavení financí za nepravděpodobné, RCB nicméně uzavřela aktuálně dohody o právním zastoupení s mezinárodními firmami pro případ, že by se záležitost dostala k soudu. V úvahu připadá např. Mezinárodní soudní dvůr v Haagu, případně Evropský soudní dvůr v Lucemburku nebo US soud pro New York (jeden z nejvlivnějších federálních soudů). Kreml začíná čelit kritice. V rámci předvolební prezidentské kampaně označil kandidát Nadeždin zahájení války na Ukrajině výslovně za velkou chybu a její důsledky označil vážné. To zaznělo během jeho setkání s manželkami vojáků bojujících po mobilizaci (2022) na ukrajinské frontě - z rozhodnutí ruské Státní dumy (parlament) až do konce války. Liberál Naděždin, protiválečný aktivista a bývalý poslanec byl do prezidentských voleb (17/03/2924) nominován opoziční liberálně-demokratickou stranou Občanská iniciativa (GRANI). Příliš velké šance uspět nemá, nejspíš ani shromáždit potřebných 100.000 podpisů pro přijetí kandidatury. Nicméně jeho kritika budí pozornost. I v Rusku... Přesně z opačných důvodů se nechal slyšet bývalý MO separatistického Doněcka - Girkin, t.č. v ruském vězení. Ten aktuálně kritizoval Kreml s tím, že oddalování další mobilizace z důvodu blížících se prezidentských voleb slouží ku prospěchu Ukrajiny.

UK: PM Sunak oznámil další balíček britské vojenské pomoci Ukrajině ve výši 2,5 miliardy GBP (3,2 miliardy dolarů). Zahrnuje mj. systémy PVO, protitankové zbraně, rakety dlouhého doletu a výcvik ukrajinských vojáků. Součástí je i 200 milionů GBP na statisíce dronů (včetně průzkumných, námořních i dálkových bezpilotních letounů) + dalších 18 milionů GBP v rámci humanitární pomoci a pro posílení ukrajinské energetické infrastruktury.

Litevsko: Ve Vilniusu se poprvé pracovně sešla odminovací koalice podporující Ukrajinu. Účastníci z 25 zemí (6 v rámci video-konference) projednali hlavní potřeby Kyjeva a příspěvky ze strany partnerů. Cílem je sjednotit a koordinovat pomoc Ukrajině při odminování jejího území.

Lotyšsko: Vláda podepsala s kabinetem ministrů Ukrajiny dohodu o technické a finanční spolupráci. Cílem je vytvořit organizační a právní rámec při využívání mezinárodní technické pomoci. Mj. posiluje zapojení Rigy do procesu obnovy Ukrajiny. Státní rozpočet na rok 2024 počítá s 5 miliony EUR.

USA: Bílý dům oznámil pozastavení vojenské pomoci pro Kyjev, dokud Kongres neschválí její financování (Kirby, NSC). Návrh (předložený v říjnu 2023) zahrnuje kromě Ukrajiny podporu pro Izrael, Palestince a Tchaj-wan. Ale je zablokovaný (od prosince 2023) kvůli sporu mezi Demokraty a Republikány o přeshraniční politiku, resp. ohledně legislativy týkající se migrace (z Mexika). A ten zatím trvá. Pentagon označil sdílení informací s Ukrajinou ohledně dodávek US zbraní oboustranně za zcela bezprecedentní. Brig. gen. Ryder uvedl, že MO má k dispozici soupis úplných dat pro evidenci zbraní poskytnutých v rámci vojenské pomoci, včetně jejich účinnosti. MZV i MO v této souvislosti odmítly tvrzení, že tyto zbraně skončily jinde. MF oznámilo sankce proti několika ruským subjektům, které se podílely na převodu severokorejských balistických raket do Ruska (státní aerolinie, zařízení Ašuluk + firma Vladimirovka Advanced Weapons and Research Complex z Astrachaňského regionu).

Moldavsko: MO kategoricky odmítlo obvinění Moskvy, že cvičí ukrajinské vojáky k teroristickým operacím. Uvedlo, že k dnešnímu dni se výcviku v Kišiněvu účastní 60 Ukrajinců, aby získali odborné znalosti jako pyrotechnici pro odminování. Tvrzení Ruska označilo MO za provokativní (a propagandistické). V souvislost s Podněstřím současně zdůraznilo, že jde o mezinárodně uznávanou součást jejich země okupovanou ruskými vojsky od počátku 90. let. kdy ho armáda Moskvy napadla pod záminkou ochrany etnických Rusů.

EU: Europoslanec Sarvamaa (EPP, FIN) předložil petici, která usiluje o zrušení členských práv Maďarska v Evropské radě, a to kvůli politice vlády PM Orbána ohledně Ukrajiny. Vedle eroze právního státu má Budapešť podle člena nejsilnější frakce v EP obstrukční chování při budování konsensu v rámci EU. Za 3 dny petici podepsalo 120/720 europoslanců napříč frakcemi EP. Nic podobného se dosud nikdy nestalo. Rozhodnutí by nakonec muselo být přijato většinou v Evropské radě. Pozici Maďarska silně podkopala skutečnost, že od začátku ruské invaze na Ukrajinu udržuje příznivé vztahy s Moskvou a opakovaně brání sankcím proti Rusku nebo blokuje pomoc pro Kyjev.

10/01/2024

Ukrajina: Obránci pokračovali v rámci protiofenzivy při rozšiřování předmostí na levém břehu Dněpru v zóně Krynky (Chersonská oblast - JV fronta). Letectvo současně provedlo 9 náletů: 7 na lokality, kde ruský nepřítel soustředil své jednotky, zbraně a techniku + 2 na jeho protiletadlové systémy. Dělostřelectvo eliminovalo okupantům další 2 muniční sklady a 1 centrum pro řízení elektronického boje + 2 mobilní stanice. Současně jim zlikvidovalo jednotky, zbraně a vojenskou techniku ve 3 lokalitách. Protivzdušná obrana sestřelila agresorovi 1 střelu s plochou dráhou letu Ch-59. Operační situace zůstává složitá. Okupanti útočili na linii Kupjansk – Svatove-Kreminna, v prostorech: Bachmut/Avdijivka/Marijnka, v pohraničí Doněcko-Záporožské oblasti a na západě Záporožska. Boje podél celé fronty mají poziční charakter. Obránci odrazili řadu útoků v sektorech: Avdijivka (11 z V + 13 z J)/Marijinka (16)/Bachmut (3)/Šachtarsk (1) - Doněcká oblast; Robotyne-Verbove (5) – Záporožská oblast; Kupjansk (8) - Charkovská oblast; Lyman (6) – Luhanská oblast; Krynky (11) – Chersonská oblast. Vedle horké linky v rámci projektu Chci žít! (od podzimu 2022) zahájila vláda aktuálně stejnou linku (24/7) pro pohřešované, a to s výmluvným označením: Chci najít! Důvodem je snaha kompenzovat přístup armády RF, která neposkytuje rodinám ruských vojáků dostatečné informace, pokud v bojích na Ukrajině byli zajati nebo přišli o život. Prezident Zelenskyj jednal v Pobaltí. Všechny 3 republiky (LOT/LIT/EST) shodně konstatovaly, že odboj proti Moskvě vedly 50 let. Současně zdůraznily připravenost i nadále vojensky podporovat Kyjev v konfliktu s Ruskem i v jeho úsilí stát se členem NATO.

Rusko: Agresor provedl za posledních 24 hodin celkem 48 náletů a odpálil 4 rakety. Bombardování doprovodili okupanti palbou svého dělostřelectva (36x) Cílem těchto útoků se stalo minimálně 118 měst a obcí + 54 objekty energetické infrastruktury v 9 oblastech. Během dne proběhlo 77 přímých bojových střetů podél celé fronty. Je hlášený další incident ruského letectva. Jeho bombardéry omylem shodily pumy na město Rubižne v okupované Luhanské oblasti. Okupační úřady využily situace k provedení dalších filtračních opatření při kontrole obyvatel. Kreml se snaží využít mýtus Velké vlastenecké (2. světové) války. Připravuje tak ruskou veřejnost na vleklý konflikt na Ukrajině. Šíří tuto analogii s nevyprovokovanou invazí a vykresluje ruskou agresi jako dlouhou totální válku o přežití národa. Paradoxně tak podkopává vlastní úsilí uklidňovat Rusy ohledně domácích dopadů války, aby zmírnil nespokojenost. Moskva chce oživit svoje úsilí využít separatisty v Podněstří k vytvoření nestability v Moldavsku. MZV si předvolalo moldavského velvyslance v Rusku, aby protestovalo proti údajným nepřátelským akcím, včetně výcviku ukrajinských teroristů a politicky motivovaného pronásledování ruských a ruskojazyčných médií. V této souvislosti MZV výhružně konstatovalo, že pokud budou takové akce pokračovat, Rusko si vyhrazuje právo přijmout odvetná opatření. Nelze vyloučit, že pod záminkou ochrany etnických Rusů a rusky mluvících obyvatel zahájí Kreml další operaci proti Moldavsku. S cílem podkopat ukrajinský vývoz obilí podél západního pobřeží Černého moře do rumunského přístavu Constanta.

NATO: Spojenci budou Kyjevu i nadále poskytovat vojenskou, ekonomickou a humanitární pomoc. V roce 2024 dosáhne výše mnoha miliard EUR. To zaznělo při zasedání Rady NATO-Ukrajina v Bruselu. Aliance aktuálně nakupuje 1. 000 raket Patriot pro posílení ukrajinské protivzdušné obrany. GenSec Stoltenberg v této souvislosti důrazně odsoudil pokračující masové útoky vzdušných sil Ruska, ke kterým Moskva využívá zbraně ze Severní Koreje a Íránu.

Litevsko: Vláda schválila dlouhodobou podporu pro Ukrajinu během let 2024-2025. Aktuálně poskytne v lednu balík s vojenskou pomocí v hodnotě 200 milionů EUR. Podle prezidenta Nauseda bude zahrnovat munici, generátory a detonační systémy pro odminování. Následně v únoru Vilnius dodá obrněné transportéry M-577. Vedle toho bude pokračovat s výcvikem ukrajinských vojáků (1.000/3.000) a posilovat spolupráci s Kyjevem v rámci zbrojního průmyslu.

Lotyšsko: Prezident Rinkēvičs oznámil nový balíček vojenské pomoci Ukrajině, který zahrnuje houfnice, dělostřeleckou munici ráže 155 mm, protitankových zbraně, rakety, granáty, vrtulníky, drony, komunikační zařízení, generátory a další vybavení. Saeima (parlament) odhlasovala také ekonomickou podporu do roku 2026 ve výši 500 milionů EUR v rámci programu obnovy Ukrajiny. Riga se také hodlá ve prospěch Kyjeva postavit do čela koalice zemí vyrábějících bezpilotní letouny typu Ramstein.

Estonsko: PM Kallasová zdůraznila podporu Ukrajině, zejména při vytvoření 2 koalic zemí v rámci bezpečnostních záruk pro Kyjev, Vedle dělostřelecké koalice zahrnuje úsilí Tallinu také sektor IT, resp. zformování podpory pro obnovu Ukrajiny v kybernetické sféře. Současně prosazuje konfiskaci ruského majetku ve prospěch Kyjeva a pokračování ve vojenské i finanční pomoci Ukrajině do příštích let v rámci tzv. Strategie pro vítězství. Kromě toho chce, aby Rusko bylo postaveno před soud.

OSN: UNHCR oznámilo, že v roce 2023 bylo zdokumentováno více než 50 incidentů, kdy se jejich sklady nebo konvoje s humanitární pomocí dostaly na Ukrajině pod palbu armády RF. Aktuálně např. v Chersonské oblasti okupanti zcela zničili celkem 5 skladišť s humanitární pomocí – 4 místních organizací a 1 mezinárodní.

EU: Eurokomisař Breton (vnitřní trh - FRA) oznámil, že Unie bude schopná do jara 2024 dodat Ukrajině milion dělostřeleckých granátů. Dále uvedl, že bude nutné snížit vývoz munice do zemí mimo EU a zvýšit výrobu. Evropský průmysl by mohl mít stejnou kapacitu výroby zbraní jako Rusko během 18-24 měsíců.

USA: Podle průzkumu veřejného mínění (NORC) Chicagské univerzity podporuje válu proti Ukrajině většina Rusů (63 %). Dále 64 % dotazovaných považuje tento ozbrojený konflikt za projev civilizačního boje mezi Ruskem a Západem. Od jejího začátku v únoru 2022 se tyto výsledky nemění. 62 % dotazovaných uvedlo, že s Ruskem se ve světě zachází nespravedlivě. Zároveň 55 % z nich označilo ekonomické problémy za hlavní hrozbu. Výrazně snížená možnost Rusů cestovat do zahraničí zůstává u většiny bez povšimnutí: 76 % respondentů uvedlo, že se jich to netýká.

Slovensko: PM Fico kritizoval vojenskou pomoc Ukrajině a sankce proti Rusku. Západní strategie podle jeho slov selhala, protože se jí nepodařilo, aby ruská ekonomika zkolabovala. A Moskva nadále kontroluje části ukrajinského území. Současně vyzval ke stabilizaci vztahů EU s Ruskem a v této souvislosti uvedl, že Moskva potřebuje bezpečnostní záruky.

08/01/2024

Ukrajina: Obránci čelili dalšímu masivnímu útoku vzdušných sil ruských okupantů.PV0 zlikvidovala 73/77 vzdušných cílů, včetně: 8/8 dronů Shahed-136/131 odpálené z oblasti Primorsko-Achtarsk (RF) + 18/18 průzkumných dronů; 7/8 balistických raket S-300/400; 4/4 hypersonické střely Ch-47M2 (Kinžal), 18/24 střel s plochou dráhou letu Ch-101/555/55 a 8/8 střel s plochou dráhou letu Ch-22; 6/7 balistických raket Iskander-M; 2/4 rakety Kalibr a 2/4 řízené střely Ch-31P. Většinou mířily na civilní infrastrukturu a vojenská zařízení ve 4 oblastech (Charkovská, Dněpropetrovská, Záporožská a Chmelnycká). Sami vedli protiofenzivní operace ve 2 sektorech: JV - na levém břehu řeky Dněpr (Chersonská oblast) a J - ve směru na Berďansk (Záporožská oblast), kde udeřili na rozestavěný železniční most u Hranitne a tím ochromili dopravu v oblasti. Dělostřelectvo zlikvidovalo 2 muniční sklady ruského nepřítele a 6 jeho raketo/mino-metných systémů v palebném postavení. Operační situace zůstává obtížná. Okupanti útočili na linii Kupjansk–Svatove-Kreminna, v prostorech: Bachmut/Avdijivka/Marijnka, v pohraničí Doněcko-Záporožské oblasti a na západě Záporožska. Obránci odrazili řadu útoků v sektorech nejtěžších bojů: Avdijivka (6 ze SV + 15 z J)/Marijinka (3)/Bachmut (3) - Doněcká oblast; Robotyne-Melitopol (7) – Záporožská oblast; Kupjansk (2) - Charkovská oblast; Lyman (4) - Luhanská oblast; Krynky (12) - Chersonská oblast. Pozemní operace ve všech zónách/směrech podél celé frontové linie měly nadále charakter pozičních bojů, oboustranně bez výraznějších změn. V zóně Krynky navzdory dosavadním neúspěchům okupanti pokračují v pokusech vytlačit ukrajinské síly z jejich pozic na levém břehu řeky Dněpr. Během uplynulých 24 hodin se znovu potvrdilo, že západní dodávky systémů protivzdušné obrany a raket zůstávají pro Ukrajinu klíčové. Od zahájení invaze zničili okupanti k dnešnímu dni 1.696 zdravotnických zařízení. Z nich už 474 byla plně rekonstruována a další 383 jsou v procesu obnovy. Podle informací Centra odporu (partizánské hnutí na okupovaných územích) bylo v prosinci 2023 na Ukrajině 450.000 ruských vojáků.

Rusko: Agresor provedl celkem 22 nálety. Kromě toho odpálil 59 raket různých typů (32 střel s plochou dráhou letu Ch-101/Ch-555/Ch-55/Ch-59/Ch-22); 4 řízené střely Kalibr; 4 supersonické rakety Ch-47M2 odpalované ze vzduchu (Kinžal); 7 balistických raket IskanderM; 8 balistických raket S-300/400 4 protiradarové střely Ch-31P + 8 bezpilotních letounů typu Shahed-136/131 a 18 průzkumných dronů. Bombardování doprovodili okupanti dělostřeleckou palbou (35x). Cílem se stalo minimálně 129 měst a obcí + 133 objekty energetické infrastruktury v 10 oblastech. Během dne došlo k 67 přímým bojovým střetům. Ruská armáda plánuje do března 2024 obsadit celou Doněckou a Luhanskou oblast i část Charkovské oblasti až po řeku Oskil. Současně se pokouší dobýt Avdijivku. Vše před ruskými prezidentskými volbami 17. března. Zatím ale není příliš pravděpodobné, že by uspěla. Moskva pokračuje v násilných deportacích ukrajinských dětí z Ukrajiny. V prosinci 2023 to bylo minimálně 19.500 dětí. Z okupované Chersonské oblasti aktuálně převezly pod záminkou dovolené děti do tábora na Krymu. Fakticky z nich okupanti udělali živé štíty, aby zabránily další úderům ukrajinských sil v tomto sektoru fronty. Paralelně zřizuje ruská armáda na okupovaném Krymu další opravárenské kapacity. Pokouší se tak kompenzovat značné ztráty na vojenské technice za poslední dny v této zóně. Současně začíná budovat novou základnu severně od Jevpatorie. Okupační úřady nezákonně deportují do Ruska ukrajinské civilisty. Drží je v trestaneckých koloniích nebo věznicích, a to bez obvinění, vyšetřování, soudních procesů i bez přístupu k právníkům. Aktuálně je na Ukrajině pohřešováno cca 25.000 osob. Aktivisté za lidská práva identifikovali více než 30 trestaneckých kolonií a věznic v Rusku, ve kterých byli zadržováni ukrajinští civilisté.

Švédsko: PM Kristersson oznámil, že vláda vyšle vojáky do Lotyšska. Připojí se k silám, které v rámci NATO vede Kanada a slouží pro odstrašování ruského útoku, resp. k obraně pobaltských zemí. Jde o bojové uskupení (o síle cca 1.000 vojáků) rozmístěné v Pobaltí po ruské okupaci Krymu v roce 2014. Ottawa chce do roku 2026 tyto síly zdvojnásobit. Švédský mechanizovaný prapor o síle cca 800 vojáků má dorazit na začátku roku 2025.

Lotyšsko: MO Spruds označil rozhodnutí švédské vlády za velice důležité, protože se spolu s nadcházejícím přijetím země do NATO stane významnou investicí do posílení regionální bezpečnosti.

Japonsko: MZV Kamikawa oznámila, že Tokio poskytne 37 milionů USD do fondu NATO na vybavení proti bezpilotním letounům. Kromě toho dodá přímo Kyjevu 5 mobilních generátorů plynových turbín a 7 generátorů elektřiny, aby pomohlo Ukrajině přečkat zimu a odolat zvýšeným ruským útokům na energetickou infrastrukturu. Japonsko bude od 19/02/2024 hostit mezinárodní konferenci na podporu ekonomické obnovy Ukrajiny. Tokio přispěje finančními prostředky ve výši 4,5 miliardy USD.

ČR: Armáda cvičí ukrajinské pyrotechniky. Letos absolvuje měsíční speciální kurz 2x 50 vojáků a důstojníků. Praha se tak připojila k tzv. odminovací koalici (12 zemí), která má pod vedením Litvy pomoci Kyjevu zajistit dostatek pyrotechniků na čištění zaminovaných území. Ruská armáda zaminovala cca 1.200 km dlouhou frontu ze SV k J Ukrajiny cca milionem protitankových i protipěchotních min.

Itálie: MZV Tajani prohlásil, ře EU by měla mít vlastní armádu. Invaze Ruska na Ukrajinu vrátila tuto obrannou otázku podle jeho názoru na pořad jednání, stejně jako k rozšíření NATO. Armáda EU by mohla být zapojena do udržování míru, monitorování situace v Evropě a předcházení konfliktům formou odstrašování.

Německo: Bývalý německý prezident Gauck (2012-2017) vyzval vládu, aby dodala Ukrajině rakety dlouhého doletu Taurus. Svůj postoj zdůvodnil vyčerpávajícím charakterem zákopové války a nálety ruských vzdušných sil na civilní obyvatelstvo. Stejný názor vyslovil i PM spolkové země Bavorsko (Söder). Rozhodnutí připojit se k dodávkám střel z UK (Storm Shadow) a Francie (SCALP) závisí na vládě kancléře Scholze. Berlín je po Washingtonu největším podporovatelem Ukrajiny. Jen letos chce dodat vojenskou pomoc v hodnotě 8 miliard EUR. Ale to nemůže vyrovnat deficit podpory ze strany ostatních zemí EU řekl kancléř Scholz po setkání s PM Lucemburska Friedenem. Zároveň vyzval partnery z EU ke zvýšení úsilí ve prospěch Kyjeva. Nejpozději do summitu Evropské rady (01/02/2024) by mělo být jasné, jak členské země přispějí na podporu Ukrajiny v tomto roce.

Turecko: Ankara ustoupila. Týden odmítala vpustit přes Bospor vojenské lodě zemí mimo region Černého moře. Aktuálně povolila proplout plavidlům členských států NATO, včetně 2 UK minolovek třídy Sandown (Čerkasy a Černihiv), které Londýn daroval Ukrajině, aby čistily plavební koridor od ruských min ohrožujících námořní dopravu.