Zatímco schopnost teroristického Hamásu ostřelovat Izrael pozvolna slábne, čelí Izrael sílícím útokům libanonského Hizballáhu ze severu. Toto šíitské hnutí na něj začalo odpalovat rakety hned po zahájení odvety proti Hamásu v Pásmu Gazy, jehož členové 7. října povraždili na 1200 obyvatel jihoizraelských kibuců i vojáků.

Několik týdnů se Hizballáh snažil jen odvádět pozornost izraelské armády od konfliktu na jihu, ale v posledních dnech je severní fronta čím dál výbušnější. Hnutí denně ostřeluje severoizraelské kibucy a mošavy, a armáda tak musela převelet část jednotek k libanonským hranicím; každý útok Hizballáhu trestá důsledným protiútokem. Izraelští analytici zpočátku soudili, že hnutí plnohodnotnou válku rozpoutat nechce, ale dnes už si nejsou tak jistí, protože útoky sílí a přibývá obětí. Izrael má už tři mrtvé civilisty a Hizballáh okolo dvou set ozbrojenců i civilistů.

Hizballáh postupuje podle pokynů Íránu, svého zakladatele a dodavatele zbraní i finančních prostředků ve výši až jedné miliardy dolarů ročně. Dodává mu i zpravodajské a technologické informace. A Teherán si přeje, aby vypukl celoregionální konflikt, do kterého by se zapojili jeho spojenci v Libanonu, Sýrii, Iráku a Jemenu.

Velitel jednotek Quds íránských Revolučních gard Ismaíl Ghání přesídlil do Bejrútu a odtamtud Hizballáh řídí stejně jako syrské proíránské teroristy a hútíjské povstalce z Jemenu, jejichž rakety a drony zatím úspěšně sestřelují Američané nebo Izraelci systémem Arrow.

Útoky Hizballáhu si vynutily evakuaci 60 000 obyvatel izraelského severu. Rakety začaly postupně létat do Izraele stále hlouběji a dnes dopadají až k Nahariji a Haifě. Izraelci, kteří žijí patnáct kilometrů od libanonských hranic, mají na doběhnutí do krytu jen patnáct vteřin od zaznění protiraketové sirény. Hizballáh odpaluje protitankové, minometné i naváděné střely a rakety typu země-vzduch a posílá do Izraele i útočné drony. O nízké intenzitě útoků dnes už nelze mluvit.

Izrael musí zasahovat i proti ostřelování ze Sýrie a několikrát také vyřadil z provozu letiště v Damašku a Aleppu, když tam měla přistát íránská letadla se zbraněmi pro Hizballáh. Armáda se připravuje i na možnost, že se do konfliktu zapojí íránští spojenci v Iráku, kteří zatím útočí jen na místní základny Američanů.

Írán ani Hizballáh nečekaly, že Izrael začnou tak neochvějně podporovat Spojené státy. Dodávají mu zbraně a munici a rozmístily ve Středozemním a Rudém moři dvě letadlové lodě a ponorku. A pohrozily Íránu, že jestli rozpoutá regionální válku, vojensky do ní vstoupí. Je určitá naděje, že odhodlaný americký postoj Teherán od rozšíření konfliktu odrazuje.

Někteří analytici také soudí, že Hizballáh od plnohodnotné války zdržuje katastrofální hospodářská a politická situace v Libanonu, který by se stal terčem stejného izraelského ničení jako Pásmo Gazy. Hizballáh je a chce v Libanonu být i politickým hráčem a může hodně ztratit. Ke zdrženlivosti ho vybízí množství libanonských politiků, včetně premiéra Nadžíba Míkátího a ministra zahraničí Abdalláha Búhabíba, a slábne mu popularita, kterou začal ztrácet, když se zapojil do syrské občanské války na straně režimu Bašára Asada. Hizballáh ovládá velkou část jižního Libanonu a stejně jako Hamás skladuje zbraně v civilních objektech. Izraelská odveta by zničila minimálně celý jih země a lidské ztráty by byly vysoké.

Hizballáh je pro Izrael mnohem nebezpečnější protivník než Hamás. Podle nových odhadů má až 200 000 raket a dokáže řadu dní na severoizraelské osady odpalovat okolo 10 000 střel denně a zhruba tisíc na města ve středním Izraeli. Má 65 000 raket s doletem několika desítek kilometrů, 140 000 minometných střel a stovky přesných naváděných střel. Jeho vojsko čítá 20 000 členů a desetitisíce záložníků se zkušenostmi z bojů v Sýrii.

Generální tajemník Hizballáhu Hasan Nasralláh pronesl už dva štvavé projevy, ale nic zásadního o budoucím zapojení hnutí do války z nich nevyplynulo. Jenom zdůraznil, že Hizballáh od druhé libanonské války v roce 2006 výrazně znásobil vojenské schopnosti.

Ty ovšem posílil také Izrael. Člen jeho válečného kabinetu podplukovník Gadi Ejzenkot Hizballáh varoval, že jestli se do konfliktu zapojí naplno, o vojenské schopnosti přijde, a stejně tak o své vůdce, a obrovské škody utrpí i samotný Libanon. Ejzenkot byl náčelníkem generálního štábu v roce 2006, kdy izraelská armáda bombardovala Nasralláhův hlavní stan v Bejrútu a odstrašila Hizballáh tak, že byl až do letoška na hranicích víceméně klid. Druhá libanonská válka zabila 1200 Libanonců a 160 Izraelců; dnes by byly ztráty mnohem vyšší.

Hizballáh stupňuje počet útoků i jejich agresivitu a Izrael zase odvety. Přibývá i útoků z Jemenu a Sýrie. Válka může vypuknout v kterýkoli okamžik anebo Hizballáh může dostat k jejímu zahájení rozkaz od Íránu, který současný konflikt naplánoval a řídí. Izrael je na širší válku připraven a Američané tento týden dokončili rozsáhlé rozmístění útočných sil kolem Libanonu i Íránu. Jejich letadlová loď Gerald R. Ford se přemístila do Arabského moře a je jen tři sta kilometrů od íránských břehů.

Psáno pro ČRo Plus