Írán usiluje nejen o jadernou zbraň, ale i o zbraně chemické, které se vyrábějí v Sýrii ve vojenském Středisku vědeckých studií a výzkumu známém pod francouzským akronymem CERS.

Podrobnou zprávu o tomto středisku nedávno vydal izraelský Výzkumný a vzdělávací institut Alma, který se specializuje na bezpečnostní hrozby ze Sýrie a Libanonu. Sýrie v CERSu vyrábí zbraně od začátku sedmdesátých let a od osmdesátých vyvíjí i chemické. Oficiálně je CERS určen k „civilním vědeckým účelům“, ale ve skutečnosti vyrábí zbraně, které představují hrozbu pro Izrael. Vznikají tam střely al-Burkán s namontovanými barelovými bombami, střely typu země-země M600, které tam Syřané produkují ve spolupráci s Íránem, nebo rakety Fateh-110, Scud 275, Šiháb 1 a 2, Zalzal nebo Fadžr, ale také modernizuje starší íránské střely přidáváním senzorů nebo dálkově naváděných systémů. Výrobu, na níž pracuje celkem 20 000 lidí na řadě pracovišť po celé Sýrii, má na starosti íránský spojenec Hizballáh pod dohledem Íránců. Dohled jim však nestačí; chtěli by celé středisko převzít a ovládnout. Už teď je však CERS nedílnou součástí infrastruktury koridoru, jímž Teherán posílá vyspělé zbraně Hizballáhu a dalším šíitským spojencům, a slouží i jako dočasné zbrojní překladiště.

Na jednom z pracovišť CERSu se montují chemické válečné hlavice, které se vyrábějí na jiném místě a pak se v institutu skladují pro případ útoku. Proti Izraeli nikdy použity nebyly, ale režim Bašára Asada je opakovaně nasadil proti svým odpůrcům během syrské občanské války. Podle institutu Alma CERS vyrábí nejen chemické zbraně, ale i biologické a „možná i jaderné“.

Syrský chemický program nikdy nezanikl, přestože Damašek tvrdil, že v rámci dohody o chemickém odzbrojení z roku 2013 odevzdal všechny chemické zbraně Organizaci pro zákaz chemických zbraní. Americká vláda Baracka Obamy se tehdy chlubila, jak úspěšnou dohodu s Bašárem Asadem vyjednala, ale ten všechny zbraně nepřiznal a ty chemické dál používal v občanské válce. Součástí dohody navíc nebyl chlorový plyn, který má i civilní využití. Syrsko-americká lékařská společnost a syrská skupina Bílé helmy od roku 2012 v Sýrii zaznamenaly na 200 chemických útoků. Podle izraelského Mosadu Sýrie do loňského roku vyrobila a nashromáždila jeden tisíc tun chemických zbraní, jako je sarin nebo nervový plyn VX. Izrael úspěšně vylobboval americké sankce na středisko CERS, ale syrský režim to od další výroby neodradilo.

V posledních letech Damašek výrobu chemických zbraní výrazně rozšířil a podle Mosadu má dnes „rozsáhlé chemické schopnosti“, jichž může zneužít Írán a Hizballáh.

Írán se snaží celého střediska CERS zmocnit, protože kdyby měl v Sýrii vlastní továrnu, zmenšilo by to rizika složitého převážení zbraní z Íránu do Libanonu i hrozbu izraelských útoků na jejich dodávky. Izrael na ně útočí velmi často na zemi, ze vzduchu i z moře. Největší význam má pro Teherán továrna CERSu v Masjáfu, kde chce vyrábět přesné střely, rakety s plochou dráhou letu a bezpilotní letouny.

Izrael podniká na CERS útoky každou chvíli. Jeho nejčastějším terčem je továrna s názvem Institut 4000 u Masjáfu, kde se vyrábějí přesné střely pro Írán nebo rakety typu země-vzduch a střely Scud nebo M600, které pro Izrael představují největší hrozbu.

Hizballáh se chce zmocnit uložených chemických látek a vyrábět z nich chemické zbraně proti Izraeli, varuje Alma. Toto libanonské hnutí má už teď od Teheránu řadu vyspělých zbraní, na které Izrael rovněž útočí, ale i tak se jich hodně dostane do Libanonu. Hizballáh má dnes na Izrael namířeno okolo 130 000 raket a dostává od Íránu naváděcí zařízení, která montuje na rakety M600.

Od roku 2017, kdy se Mosad o výrobě chemických a dalších nebezpečných zbraní dozvěděl, byla nepřiznaných izraelských útoků na chemické zbrojní továrny a sklady chemických zbraní v Sýrii celá řada. Vycházejí z přesných zpravodajských informací a soustřeďují se zejména na ty části výrobního programu, které Sýrie a Írán nemohou kvůli mezinárodním sankcím nahradit. Izrael chemický program zásadně poškodil, zejména v Masjáfu, ale Íránci tam začali budovat podzemní továrnu podobnou těm, v nichž mají na svém území jaderný program.

Izrael přerušil několik syrských projektů, ale výrobu zcela nezastavil. Podniká také útoky na syrské vědce, kteří na zbrojním programu pracují; letos přišli o život nejméně dva. Stejnou zastrašovací taktiku Izrael uplatňuje v Íránu, kde vloni za neobjasněných okolností zemřelo osm jaderných vědců.

Alma varuje, že syrský režim dnes disponuje značnými chemickými zbrojními schopnostmi. Podle ní nelze vyloučit, že Hizballáh v příštím konfliktu použije chemické zbraně proti Izraeli, například rakety s hlavicí se sarinem. Už dnes má minometné střely a rakety, na které se dají namontovat chemické hlavice. Alma proto soudí, že izraelské útoky na syrské chemické továrny a sklady chemických zbraní budou stále častější.