Pojem "Ki" se v poslední době stal známým i v západních kulturách. Avšak zformulovat definici Ki v jakémkoli jazyce je úkolem téměř nemožným. V jednom pojetí lze Ki chápat jako synonymum podstaty živé síly, "Kde je Ki, tam je život, kde Ki chybí, tam je smrt". Ki umožňuje fungování světa. Dává sílu větru a dešti, lze je pociťovat jako horko a chlad, cirkuluje v žilách. Ki je univerzální energií.

Ki rovněž vyjadřuje, jaký má vztah člověk ke svému okolí. Pozitivní Ki je základním předpokladem pro duševní a tělesné zdraví. Je to vyjádřeno i v japonských slovech "genki" (zdravý), "bjóki" (nemocný). Další výklad slova Ki označuje určitou "senzitivitu", umožňující vnímat síly, které není možno vidět očima. Není to však nic esoterického, je to schopnost, kterou ve větší či menší míře disponuje každý člověk a kterou lze zlepšit příslušným tréninkem. Ki je též základní činitel ve všech bojových umění Asie. V Číně např. každá škola a styl věnuje náležitou pozornost rozvoji Č`chi, což je jen jiný název pro Ki.

Zní to všechno velmi tajuplně, ale stačí zajít do některé tělocvičny, kde praktikují aikido, a lze se na vlastní oči přesvědčit o tom, že něco, čemu můžeme říkat Ki, vážně existuje. Já jsem viděl několik velmi zajímavých ukázek. Techniku nazvanou "zarůstání kořenů" předváděl učitel aikido, pan Vailant, velmi často. Postavil se uprostřed tělocvičny a vyzval čtyři cvičence, pokud možno největší a nejsilnější, ať přijdou k němu. Pak jim řekl, ať ho uchopí za ruce a pokusí se ho zvednout ze země. Nedělalo jim to, samozřejmě, žádné velké obtíže a snadno ho zvedli. Poté, když ho zase postavili na zem, se nadechl a vydechl a řekl jim, ať to zkusí znovu. Stál, jako kdyby zapustil kořeny, a jen se usmíval, popřípadě komentoval a vysvětloval. Nejednalo se o žádný křečovitý usměv, všechny jeho svaly byly zcela uvolněné, až na drobnost. Čtyři siláci, kteří jej před tím bez obtíží zvedli, s ním teď ani nehnuli.

Ki hraje důležitou roli i v technikách šo-dó. Ki ovlivňuje způsob, jakým vytéká tuš ze štětce a vdechuje každému dílu sílu, kterou může vnímat každý jedinec, třebaže neví, co je na papíře napsáno. Byla prováděna i určitá pozorování, kdy se porovnávala díla starých kaligrafických mistrů z různých období jejich života. Snímky pořízené mikroskopem vykazovaly změnu struktury ve způsobu rozložení šupinek tuše podle zralosti díla každého kaligrafa. Díla kaligrafických mistrů z období, kdy se již jasně vyprofilovali, jasně ukazují zcela rovnoměrné rozložení tušových šupinek, jako by je uspořádala nějaká síla během procesu vytékání tuše ze štětce. Plagiáty jejich děl nebo díla z období jejich začátků tuto vlastnost nemají. Této projekci Ki, spirituální síly, do díla v okamžiku jeho psaní se říká "bokki". Bokki hraje klíčovou roli v oblasti kaligrafické tvorby, kterou by pan učitel nazval "temná strana Síly", a bude o ní řeč v příštím dílu seriálu.

S Ki je spojen další důležitý pojem, "kokyú". Kokyú se definuje stejně obtížně jako Ki. Je to v podstatě "dech", fyzická činnost spojená s nadechováním a vydechováním. Tato činnost umožňuje, aby Ki proudilo celým tělem. Nejedná se o povrchní dýchání, ale koncentrované dýchání, které působí jako dynamo. V aikido se říká "zatopit pod kotlem". Tím se vyjadřuje fakt, že pokud správně dýcháte, hluboko do "hara" (břicha), cítíte v podbřišku intenzivní teplo. Tento způsob dýchání je dynamo, které dodává energii mistrům. Herci divadla Noh se mohou několik hodin pohybovat na jevišti ve velmi těžkém kostýmu (několik vrstev těžkého hedvábí a brokátu, do kterého jsou zašiti), mistři bojových umění mohou čelit několika sériím útoků mnoha útočníků, aniž by se unavili a na konci nepadli vysílením a nelapali po dechu.

Při psaní kaligrafie je nutné správně dýchat a sjednotit dech s pohyby celého těla a štětce po papíře. Rovnoměrný hluboký dech umožní plynulé pohyby štětce, které při trávovém stylu potřebujete pro vyjádření dynamiky pohybu, obdobně jako při provádění technik aikido. Vzpomeňte si na ladné kruhové pohyby Stevena Seagala z bojových scén jeho filmů a představte si, že místo protivníků se na scéně pohybuje sám a má v ruce obrovský štětec, kterým píše na zem. Nebo ještě lépe na scénu z čínského filmu "Hero", kde tutéž činnost provádí kaligraf při psaní znaku meč na obrovské plátno ležící na zemi.

Správné dýchání usnadní správné načasování vašich akcí. Ve všech bojových uměních je načasování velmi důležitým faktorem, který ovlivní výsledek akce. Pro načasování se v japonštině používá slovo "ma", nebo výraz "ma-ai" (jednota místa, prostoru, rytmu a načasování). Jste-li od protivníka příliš vzdáleni, nemůžete ho zasáhnout nebo kontrolovat jeho pohyby, jste-li příliš blízko, můžete být zasaženi. Spustíte-li obrannou akci příliš brzo, může protivník svůj útok změnit, začnete-li se bránit pozdě, budete zasaženi.

V tušové malbě se "ma" vyjadřuje jako negativní prostor, tj. velké části obrazu jsou ponechány prázdné, nebo jen lehký dotyk vytváří představu, že tam někdy v dálce, v mlhách, jsou buď oblaka nebo obrysy hor. Při psaní kaligrafie je využití prostoru ještě důležitější. Jen usilovným cvičením lze dosáhnout toho, aby se "ma-ai" stalo věcí intuice při vykonávání jakékoliv činnosti ve vašem životě.

(pokračování příště)