IZRAEL: Žhářství a vraždy
Upálení palestinského dítěte a extremismus izraelských osadníků
Izraelské bezpečnostní složky pokračují v pátrání po pachatelích čtvrtečního žhářského útoku v palestinské vesnici Duma na Západním břehu Jordánu, při kterém zahynulo 18měsíční dítě a jeho rodiče a malý bratr dodnes bojují v nemocnici o život. Provedli jej fanatičtí osadníci a nanejvýš pobouřili izraelskou veřejnost, politiky i média. O víkendu proti židovskému extremismu a násilí protestovaly tisíce lidí v Jeruzalémě, Tel Avivu, Haifě a Beer Ševě. Upálení palestinského dítěte nebyl jediný incident minulého týdne. Pouhý den před ním pobodal jiný ultraortodoxní žid šest lidí na pochodu homosexuálů v Jeruzalémě a zabil 16letou dívku – jen tři týdny poté, co vyšel z vězení po odpykání desetiletého trestu za přesně stejný zločin. Na demonstraci promluvil i prezident Reuven Rivlin a jeho 92letý předchůdce Šimon Peres, kteří požadovali důraznější postup úřadů proti židovským extremistům. Rivlin, který v nemocnici navštívil popálenou palestinskou rodinu, řekl, že se stydí, že pachatelé těchto útoků pocházejí z jeho lidu, a kvůli svému ráznému postoji se dokonce stal terčem výhrůžek izraelských radikálů.
Čtvrteční žhářský útok je vyvrcholením jevu, který dlouhodobě trápí izraelskou společnost – extremismus některých izraelských osadníků a neschopnost úřadů jej vymýtit. Většina z více než
Izraelské úřady však tyto násilníky dostatečně netrestají, počet dopadených pachatelů je nízký a soudy nejsou přísné. Z nedávných útoků byly vyřešeny jen dva – červnové podpálení kostela v Galileji a listopadové napadení arabsko-židovské školy v Jeruzalémě. Pachatelé druhého případu byli odsouzeni jen ke dvěma a dvěma a půl rokům vězení. Dopadeni byli i strůjci loňského upálení arabského chlapce, ale verdikt dodnes nepadl.
Důvodem laxního přístupu úřadů je nedostatečná legislativa, malé pravomoci relevantních orgánů, špatná koordinace. ale především slabá politická vůle – vloni se někteří politikové snažili kvalifikovat extremisty jako „teroristy“, což by znamenalo stejnou nulovou toleranci jako v případě palestinského terorismu, ale dodnes k tomu nedošlo. Pravicoví politikové mají sklon označovat extremisty za „neukázněné děti“. Po čtvrtečním žhářském útoku však mluví o „terorismu“ všichni nejvyšší představitelé a padají i výrazy jako „židovský džihádismus“ či přirovnání k Islámskému státu.
Vláda alespoň v neděli nařídila, aby byla na pachatele žhářského útoku po dopadení uvalena detenční vazba, což je dlouhodobé věznění bez soudu, které Izrael uplatňuje vůči Palestincům podezřelým z přípravy teroristického útoku v případě, že ještě neshromáždil dost důkazů.
Jak se dalo očekávat, hned po smrti palestinského dítěte vypukly na Západním břehu i ve východním Jeruzalémě arabské nepokoje a z pásma Gazy dopadly na Izrael dvě rakety. Arabové v Jeruzalémě útočili na policisty i židovské objekty a na Západním břehu házeli kamením po osadnících i vojácích, blokovali silnice a ostřelovali projíždějící vozidla. Dva Palestinci přišli při násilnostech o život. Izraelská armáda vyslala na Západní břeh čtyři vojenské prapory, aby udržela pořádek, ale bouře se i tak mohou rozšířit jako vloni po upálení mladého Araba, kdy si útoky na Izraelce vyžádaly na 20 mrtvých.
Izraelští komentátoři se shodují, že úřady musí k židovskému extremismu zaujmout stejně nekompromisní postoj jako vůči palestinskému terorismu, a varují, že současný přístup může nahlodat izraelskou společnost a její demokratické hodnoty. Židovský terorismus vyvolává palestinské násilnosti, poškozuje mezinárodní pověst Izraele a dává do ruky zbraň jeho kritikům. Jak řekl v sobotu Šimon Peres, Izrael jako demokratická země může dělat politické kompromisy, ale morálně slevit nesmí.
Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus