V Izraeli byla tento týden vydána zpráva takzvané Tirkelovy komise, která vyšetřuje incident na propalestinské flotile z loňského května. Několik lodí v čele s tureckou jachtou Mavi Marmara se pokusilo prolomit izraelskou námořní blokádu pásma Gazy s tvrzením, že vezou humanitární pomoc tamějším hladovějícím obyvatelům.

Mavi Marmara pak jako jediná neuposlechla izraelské výzvy k odklonění do přístavu Ašdod a obsazení lodi izraelskými vojáky skončilo smrtí devíti Turků. Izrael příliš pozdě zveřejnil videozáznamy zásahu, které ukazují, že vojáci byli na palubě napadeni ozbrojenými aktivisty, a svět přiřkl veškerou vinu Izraeli. Událost vzbudila vlnu mezinárodního odsouzení a skončila dodnes trvající diplomatickou roztržkou s Tureckem.

Izraelská vláda po velkém tlaku nakonec ustavila dvě vyšetřovací komise – vojenskou a civilní pod vedením vysloužilého soudce Jakoba Tirkela, jejímiž členy jsou i dva cizinci – severoirský politik a nositel Nobelovy ceny míru David Trimble a bývalý kanadský vojenský prokurátor Ken Watkin.

Vojenská komise ukončila šetření v červenci. Dospěla k závěru, že izraelskou akci sice provázely operační i zpravodajské chyby, ale samotný zásah byl v pořádku. Rovněž jednoznačně konstatovala, že útok na vojáky začali aktivisté.

Tirkelova komise nyní vydala první polovinu zprávy a dál zkoumá proces vládního rozhodování o zásahu a rovněž stížnosti na údajná porušení mezinárodního práva. Současná část se zaměřila na zákonnost samotného zásahu a blokády pásma Gazy. Závěry přezkoumali i dva renomovaní experti na mezinárodní právo, Němec Wolff Neitschel von Heinegg a britský profesor Michael Schmitt. Shoda byla bezvýhradná – zastavení flotily i zásah proti ní byly v souladu s mezinárodním právem.

I když komise vyjádřila lítost nad ztrátou devíti životů, konstatovala, že vojáci jednali profesionálně, s maximální zdrženlivostí a v sebeobraně a jejich užití síly bylo přiměřené okolnostem. I samotná námořní blokáda pásma Gazy je vzhledem k nepřestávajícímu ostřelování Izraele Hamasem v souladu s mezinárodním právem a neporušuje pravidla takzvaného Manuálu ze San Rema. Izrael má plné právo chránit svou bezpečnost blokádou, aby zabránil dodávkám zbraní a vojenského materiálu pro Hamas, a způsob, jakým blokádu vede, nepředstavuje kolektivní trest obyvatel Gazy, protože jim ve spolupráci s palestinskou samosprávou zajišťuje dostatečný přísun základních životních potřeb, uvedla komise.

Rovněž konstatovala, že Mavi Marmara žádnou humanitární pomoc nevezla – jen velkou skupinu aktivistů turecké Nadace humanitární pomoci, která je v Izraeli zakázaná kvůli podpoře Hamasu. Tito takzvaní aktivisté čekali na vojáky s noži, řetězy, železnými tyčemi, sekerami a dalšími zbraněmi. Někteří už před plavbou oznámili, že odjíždějí „zemřít mučednickou smrtí“. Násilnosti prokazatelně zahájili aktivisté a vojáci loď předem informovali, že na palubu vstoupí; sami žádný odpor nečekali. Nedostatek zpravodajských informací o plánech aktivistů byla jediná výtka komise izraelské vládě.

Zpráva cituje i svědectví vojáků, kteří skončili v nemocnici se střelnými i bodnými ranami a krvácením do mozku. Vypovídali o nebývalé brutalitě útočníků, pokusech vydloubat jim oči i o jejich nenávisti a úderech s cílem zabíjet. Vyšetřovatelé předvolali i posádku lodi Mavi Marmara, včetně jejího kapitána, který bezprostředně po zásahu v Izraeli dosvědčil, že se aktivisté k útoku na vojáky chystali. Nikdo však z Turecka nepřijel a před komisi se odmítli dostavit i předvolaní aktivisté z Británie.

Zpráva Tirkelovy komise nemohla být pro Izrael příznivější a zcela jej očistila z loňských nařčení. Jak ale konstatoval jeden izraelský komentátor, přesvědčila jen přesvědčené. Není pochyb o tom, že ti, kdo izraelské vojáky obviňovali z málem válečných zločinů, zprávu označí za neobjektivní a budou dál věřit tomu, čemu věřit chtějí – jako turecký premiér Erdogan, který ji okamžitě nazval „nedůvěryhodnou“. Právě Erdogan podle izraelských zpravodajských informací plavbu flotily podporoval, stejně jako podporuje Nadaci humanitární pomoci, která udržuje spojení s teroristy. Turecko vypracovalo vlastní, poněkud rychlokvašenou zprávu už v září a dospělo k úplně jiným závěrům – navzdory videozáznamům prý izraelští vojáci zaútočili první, stříleli po aktivistech z helikoptéry ještě před výsadkem a dva zabili, a dokonce omývali mrtvoly, aby zahladili stopy.

Názor odpůrců Izraele Tirkelova zpráva nezmění. Jen Izraelce utvrdila v dosavadním přesvědčení, že jejich vláda jednala v souladu s mezinárodním právem. I Spojené státy, které Tirkelovu zprávu uvítaly, naznačily, že dají přednost závěrům mezinárodní komise OSN pod vedením bývalého novozélandského premiéra Geoffreyho Palmera, která izraelskou i tureckou zprávu posoudí. I kdyby však Izrael náhodou očistila i tato komise, jeho kritiky to stejně nepřesvědčí.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6