Už v úterý půjdou Izraelci k předčasným parlamentním volbám. Na politické scéně přibyly nové strany, někteří politikové změnili příslušnost, jiní z politiky odešli a další se do ní vrátili. Přestože podle průzkumů je výsledek hlasování jasný, může ho výrazně ovlivnit velké množství nerozhodnutých voličů.

Voleb se účastní 34 politických stran, z nichž 12 se do Knesetu asi dostane. Průzkumy označují za vítěze volební blok vládnoucího Likudu premiéra Binjamina Netanjahua a strany Jisrael Bejtenu (Izrael, náš domov) dnes už bývalého ministra zahraničí Avigdora Libermana, který koncem roku rezignoval kvůli obžalobě z podvodu a zneužití důvěry.

Marně Liberman doufal, že soud proběhne do voleb a očistí ho, a čím dál méně pravděpodobná se zdá i původně očekávaná soudní dohoda, která by mu po přiznání viny umožnila zůstat v politice. Liberman sice smí ve volbách kandidovat, ale jeho budoucnost v nové vládě je nejistá. Likudu Bejtenu, jak se společnému bloku říká, navíc trvale klesají preference, a původně předpovídaných 42 parlamentních mandátů se smrsklo na maximálně 35.

K poklesu přispěla i ostrá kritika vládní politiky z úst několika bývalých ředitelů tajných služeb nebo dvojnásobný deficit loňského státního rozpočtu. Přesto Netanjahua považuje za nejvhodnějšího kandidáta na premiéra přes 43% Izraelců, zatímco druhou Cipi Livni jen 13%.

Druhé místo by měla obsadit levicová Strana práce bývalé novinářky Šeli Jechimovič, která kandiduje zejména se sociální agendou a mohla by získat okolo 18 mandátů, o pět víc než má nyní.

Třetí zřejmě skončí ortodoxní strana Ha-Bajt Ha-Jehudi (Židovský domov), která patří k překvapením letošní kampaně. V současném Knesetu má jen tři křesla, ale s novým předsedou Naftalim Bennettem získala nové příznivce. Přestože je velmi kontroverzní, ultrapravicová, nacionalistická až rasistická a má extrémní názory na Palestince a mírová jednání, průzkumy jí předpovídají až 14 mandátů.

Bývalá ministryně zahraničí Cipi Livni po prohře stranických primárek své Kadimy a následném odchodu z parlamentu založila středovou stranu Ha-Tnua (Hnutí), která by mohla skončit čtvrtá se zhruba 10 křesly. Podobně prognózy odhadují i další novou sociálně zaměřenou stranu Ješ Atid (Existuje budoucnost) někdejšího novináře Jaira Lapida. Velkým zklamáním pro voliče středových stran byl neúspěšný pokus těchto dvou subjektů a Strany práce o sloučení ve společný volební blok, který by měl podle průzkumů šanci porazit Likud Bejtenu. Livni má však velké ambice. Svou kampaň založila na nutnosti návratu k mírovým jednáním s Palestinci a na kritice Netanjahua, ačkoli nikdy jednoznačně neodmítla případný vstup do jeho vlády.

Svých tradičních 10 mandátů zřejmě obsadí vládní ultraortodoxní strana Šas, o jejíž vedení se teď s předsedou a ministrem vnitra Elim Išajem dělí i Arje Deri, který si odpykal tříletý trest za přijímání úplatků a od jehož propuštění z vězení uplynulo povinných sedm let. Kromě dalších náboženských stran, které tradičně získávají několik parlamentních křesel, se bude letos o přízeň voličů ucházet i nový subjekt Am Šalem (Celý národ) se svěžími liberálními názory. Jestli se však do Knesetu vůbec dostane, obsadí jen jedno dvě křesla. Okolo deseti mandátů pak jako vždy jistě získají arabské strany.

Na hranici volitelnosti se pohybuje vítěz minulých voleb, strana bývalého premiéra Ariela Šarona Kadima pod vedením Šaula Mofaze. Do parlamentu by se však mohl dostat Ale Jarok (Zelený list), jehož hlavním tématem je legalizace marihuany a který vyhrožuje, že jestli Kneset její užívání neuzákoní, zveřejní jména poslanců, kteří ji pravidelně kouří.

Průzkumy sice předpovídají vítězství Likudu Bejtenu, jehož hlavním volebním tématem je bezpečnost Izraele, ale podle jiných šetření voliče víc zajímají ekonomické a sociální otázky a mír s Palestinci. Volby se snaží ovlivnit i předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás, který líčí vítězství Likudu Bejtenu jako katastrofu pro mírový proces a návrat do dob před dohodami z norského Osla, kdy byl Izrael plně zodpovědný za palestinská území.

V předvolební kampani však nápadně schází téma jaderného Íránu. Netanjahu jen okrajově poznamenal, že Írán bude po volbách jeho prioritou, ale o donedávna tolik omílaném útoku vůbec nemluví.

Zatím se zdá, že pravice – tedy Likud Bejtenu a náboženské strany – získají dost hlasů, aby sestavily vládu. Jisté to ale není – nerozhodnutých voličů je celých 25%. V přepočtu to znamená 21 mandátů a to by mohlo s výsledky pořádně zahýbat.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6