Izraelskému designovanému premiérovi Binjaminu Netanjahuovi se ani po čtyřech týdnech nepovedlo sestavit vládu, a tak v sobotu požádal prezidenta Šimona Perese o další dva týdny, které povoluje zákon. Peres mu vyhověl a Netanjahu si teď musí pospíšit, protože v případě neúspěchu o premiérský post přijde.

Úkol, který se zdál po předčasných volbách tak jednoduchý, se nečekaně zkomplikoval. Netanjahuovi se za celé čtyři týdny podařilo uzavřít koaliční dohodu jen s jediným, nejméně pravděpodobným partnerem – s předsedkyní nové strany Ha-Tnua (Hnutí) Cipi Livni, která spolupráci s Netanjahuem vždy kategoricky odmítala. Livni v nové vládě neobsadí vytoužené místo ministryně zahraničí, které zastávala v předminulém kabinetu; dostala resort spravedlnosti, který už v minulosti rovněž řídila, a Netanjahu jí rovněž svěřil funkci hlavní mírové vyjednavačky s Palestinci, s nimiž jednala za premiéra Ehuda Olmerta. Dohoda je výhodná pro obě strany – Netanjahu vysílá světu nadějný signál, že by nová vláda mohla obnovit zablokovaná jednání s Palestinci, a Livni si zachránila politickou budoucnost, protože její strana získala ve volbách pouhých šest mandátů.

Další koaliční vyjednávání Netanjahuovi zkomplikovala nečekaná dohoda mezi dvěma stranami, které ve volbách obsadily druhé a čtvrté místo hned za blokem jeho Likudu a strany Jisrael Bejtenu (Izrael, náš domov) – mezi centristickou stranou bývalého novináře Jaira Lapida Ješ Atid (Existuje budoucnost) a ultranacionalistickou Ha-Bajt Ha-Jehudi (Židovský domov) Naftaliho Bennetta. Tito dva nováčci v politice se dohodli, že jeden bez druhého do vlády nevstoupí. Bez nich však Netanjahu vládu nevytvoří, i když by se bez nich z mnoha důvodů velmi rád obešel.

Oba noví politici mají tvrdé podmínky. Lapid kandidoval především se slibem dosáhnout rovnoprávné povinnosti vojenské služby, jak už dlouho a stále hlasitěji požaduje většina izraelské veřejnosti, a je odhodlán svůj slib voličům dodržet. Chce prosadit nový zákon, který zruší nebo výrazně omezí dlouholeté výjimky pro studenty náboženských škol. Na rozdíl od většiny ultraortodoxních židů musí každý Izraelec strávit v armádě povinně tři roky a na dva roky chodí na vojnu i dívky. Nerovnost je výsledkem vydírání ultraortodoxních stran, které jsou tradičně členy každé pravicové vlády, a veřejnost má této praxe už plné zuby. Lapid a Bennett kvůli tomu odmítají sedět s náboženskými stranami ve vládě a v tom je podporuje i 76 % Izraelců. Netanjahu však ultraortodoxní strany v kabinetu chce.

Bennett navíc odmítá palestinský stát a stejně jako Lapid má výhrady k Cipi Livni jako vládní vyjednavačce s Palestinci. Lapid sice obnovu jednání požaduje, ale nehodlá například rozdělit Jeruzalém, jehož východní část podle něj Livni v minulosti Palestincům nabídla. Lapid si přeje získat ministerstvo zahraničí a dohlížet na mírový proces osobně. Tento resort však Netanjahu slíbil svému volebnímu partnerovi a předsedovi Jisrael Bejtenu Avigdoru Libermanovi – podle všeobecně kritizované dohody mu chce funkci podržet, dokud se Liberman neočistí před soudem z obvinění z podvodu a zneužití důvěry, jak prohlašuje a doufá.

Aby byly věci ještě složitější, Netanjahu chová osobní averzi vůči Bennettovi, kterého ještě víc nesnáší jeho manželka Sára.

Netanjahu však vládu sestavit musí. Jestli se mu to nepovede, další šanci už po 16. březnu nedostane. Navíc by se zřejmě neuskutečnila návštěva amerického prezidenta Baracka Obamy, která je naplánovaná na 20. března s předpokladem fungujícího izraelského kabinetu. Washington už naznačil, že jestli nebude vláda, nebude ani Obama, a to by byla pro Izrael velká diplomatická prohra. Obama v roli prezidenta ještě ani jednou Izrael nenavštívil, ačkoli o to Netanjahu velmi stál a usiloval.

Netanjahuovy možnosti se zužují – Lapid s Bennettem trvají na svých požadavcích a jeho nabídku ke vstupu do koalice zavrhl poslední partner, který by mu problém vyřešil, levicová Strana práce. Zvlášť Lapid nemá co ztratit – jestli neuspěje Netanjahu, pověří prezident sestavením vlády jiného politika, nejspíš právě Lapida, i když ani on nemá velké šance, protože i kdyby sjednotil celou levici a střed, potřeboval by pro změnu on Netanjahua. Kdyby nedal kabinet dohromady ani Lapid, byly by další předčasné volby, ale ani ty by Netanjahuovi nepomohly – podle nedávného průzkumu by je nevyhrál nikdo jiný než Lapid. Netanjahu chce zůstat u moci za každou cenu, a tak mu nezbude než jeho a Bennetovým požadavkům vyhovět.