Jaký je rozdíl mezi rebely v Libyi a smečkou přistěhovalců ve Velké Británii? Žádný. Drtivá většina z nich v obou případech údajně jen touží (na úkor jiných) po „lepším životě“. Proč je tedy nepodpořit v jejich úsilí, neposlat do Británie nějaké peníze a zbraně na jejich podporu a letadla, která zajistí humanitární bombardování vládnoucí elity?

Ne, jistě, nepodpořit ani v jenom případě, přestože v Libyi už to bez výsledku děláme dlouhé měsíce. V obou případech jde totiž v základu o úplně stejnou skupinu lidí. Skupinu přistěhovalců bez úcty ke staletým i tisíciletým hodnotám, tradicím a zvykům a zejména pak bez respektu ke svému hostiteli. To, co se děje ve Velké Británii, není nic neobvyklého. Neobvyklá je jen velikost této vzpoury, která je ovšem zase jen přímo úměrná zvyšujícímu se počtu přistěhovalců v Evropě a ústupkům, které jim děláme. Velká Británie jen začíná sklízet, co její politici zaseli. Podobné rebelie se děly a dějí například v Nizozemsku, Francii, Německu nebo Belgii. Důvodem není nic jiného, než pseudohumanistická snaha o integraci, neboť asimilace, jediné správné řešení v případě, že z nějakého důvodu chcete přijmout někoho z druhého konce světa do světa svého, není kvůli zneužití v minulosti dostatečně politicky korektním řešením.

Když si dáte tu práci a prohlídnete záběry nejen z oficiálních médií, neuvidíte žádnou obdobu sdělení ve stylu našich „mladíků“. Uvidíte tvrdou a holou multikulturní realitu. Uvidíte černochy z Afriky, Hispánce, Asiaty. Uvidíte přistěhovalce, kteří si neváží hostitelského státu a práce jeho původních obyvatel. Uvidíte ničení soukromého majetku, na některých místech požáry, které starousedlíci nepamatují co do počtu od druhé světové války, rabování a plenění obchodů, bezprecedentní útoky na lidi.

Řešením není slzný plyn a zatýkání. Řešením nejsou gumové projektily. Řešením je použití armády, ostrá střelba, separace a vrácení do země původu každého, kdo se na současných akcích podílel a kdo je podporoval. A takto postupovat místo dosavadních ústupků s každým v Evropě, kdo odmítne nikoli integraci, ale asimilaci, tedy naprostý souhlas s hodnotami a zákony bez výjimek a jejich bezvýhradné přijetí za své. Spoučástí těchto opatření pak musí být ukončení vývozu naší nedokonalé demokracie do svrchovaných států ve světě, kam se západní politici vnucují a utrácejí naše peníze jen proto, aby odpoutali pozornost od vlastních domácích problémů. Jestliže taková opatření nebudou přijata, bude na starém kontinentu každým rokem hůř. A řeči o tom, že nás se to v České republice netýká, protože jsme daleko? Dnes už není na světě nic tak daleko, aby to zítra nemohlo být i tady...

Autor je zakládající člen Strany svobodných občanů

Převzato z FrantisekMatejka.cz se souhlasem autora