GLOSA: Lze zmírnit zneužívání humanitární pomoci?
immigration foto: Neviditelný pes
Denně máme možnost slyšet a vidět, co všechno dělají dobrovolníci pro migranty z Asie a Afriky. Jsou to jistě nemalé částky v eurech, které - proměněny na předměty denní potřeby či potraviny - tito lidé rozdávají potřebným nebo těm, které za potřebné považují. Že to neodhadnou vždy přesně, svědčí některé fotografie, na kterých jsou hory odpadků, mezi nimi hodně potravin.
Je mi líto těch zoufalých lidí a je mi líto zmarněných prostředků, které jim byly poskytnuty, aniž by přímí dárci (spíše rozdávatelé cizích peněz) správně odhadli, co ti obdarovávaní skutečně potřebují. Co tedy ještě z vybraných peněz pořídit?
Jistě by se tedy našla nepatrná část těchto prostředků pro poučení těch, kteří z altruismu pomáhají přímo na místě. A možná všem, kteří o těchto věcech píší a hovoří. Doporučuji dobrovolníkům, aby si nezapomněli pořídit a do batohu přibalit dílo českého klasika Karla Čapka, které právě letos slaví osmdesáté „narozeniny“. Konkrétně povídání o altruistovi kapitánu van Tochovi a nešťastném panu Povondrovi, který si do smrti vyčítal, co světu a celému lidstvu způsobil. Jak se můžete dočíst v knize třetí, kapitole desáté, nazvané Pan Povondra to bere na sebe.
Karel Čapek: Válka s mloky, vydáno v roce 1935, přeloženo do všech světových jazyků.
