Německo řeší kvadraturu migračního kruhu

Kdo určuje azylovou a migrační politiku v Evropě? Brusel? Národní vlády? Samá voda. Rozhoduje o ní sněm německých křesťanských demokratů, který začal včera a skončí zítra. Sněm CDU, strany kancléřky Merkelové, je zřejmě jediným fórem, kde se střetávají argumenty a protiargumenty, kde nositelé opačného názoru nejsou automaticky cejchováni za reakcionáře, nedemokraty či antievropany.

Když v srpnu kancléřka de facto pozvala všechny trpící, rázem přestaly účinkovat – už tak nahlodané – dohody o vnější hranici EU (Schengen) a vyřizování azylu v první zemi EU (Dublin). Proto Německo stojí před kvadraturou kruhu. Vedení CDU chce omezit příliv migrantů do Německa, ale zároveň odmítá stanovit horní mez pro jejich přijímání. Lze to nazvat jinak?

Jakkoliv ty postupy působí bizarně, právě ony budou rozhodovat o „tocích migrantů“ (hrozné slovo, ale odpovídá inženýrskému přístupu k věci) po celé Evropě – tak jako srpnové pozvání běženců do Německa zasáhlo postupně Makedonii, Srbsko, Maďarsko, Chorvatsko, Slovinsko, Rakousko... Rainer Haseloff, premiér Saska-Anhaltska, požaduje cosi navýsost logického: vyčíslit horní hranici přijímání běženců, „aniž by hrozil vznik paralelních společností, zvýšená nezaměstnanost a zklamaná očekávání samotných běženců“. Jenže vedení strany horní hranici stanovit odmítá a hrozbám chce předcházet tím, že běžence zaváže k integraci zákonem. Zákonem se má stát ze Syřana či Eritrejce integrovaný Středoevropan!

Latiníci říkávali Fiat iustitia, et pereat mundus: Ať nastane spravedlnost, i kdyby měl zhynout svět. Právě o takovou spravedlnost jde i na sněmu CDU.

LN, 14.12.2015