Státy Visegrádu formulují své zájmy i argumenty

Visegrádská čtyřka odmítne dohodu o vystoupení Británie z EU, kdyby měla znamenat zhoršené podmínky pro práci Čechů, Slováků, Poláků a Maďarů v Británii. Tak to řekl slovenský premiér Fico agentuře Reuters po summitu EU v Bratislavě. Ta schůzka ukázala několik věcí. Třeba to, že se uhlazuje spor mezi západem a východem EU ohledně migrační kalamity, neboť priorita střežení vnější hranice Schengenu je společná všem. Ale i to, že různost zájmů v EU přetrvává, což ovšem bylo vždy.

Ficův hlas může znít na první pohled nelogicky. Vždyť jedním z důvodů, proč Britové řekli „ne“ dalšímu setrvání v EU, byl právě příliv milionu pracovníků z postkomunistické Evropy. Tak proč Britům vnucovat něco, co sami při hlasování odmítli? Není to jako snaha zvrátit výsledek fotbalového zápasu ještě po odpískání jeho konce?

Není. Zápas o brexit a jeho podobu ještě není odpískán, jen nastaven – a časem může dojít i na penalty. Nyní se na to rozdávají karty a Robert Fico na jednu silnou upozornil. Kdyby se inspiroval v úslovích Anglosasů, dalo se to říci následovně: Nemůžete mít omeletu a zároveň celá vejce. Nemůžete mít přístup na volný trh EU, což chcete i po brexitu, a zároveň omezovat jiné v přístupu na pracovní trh v Británii.

„Je to pro nás záležitost, u níž není prostor pro kompromis,“ řekl Robert Fico. Ani Britové nemají moc místa pro kompromis, jak ukázal výsledek jejich červnového referenda, ale chtějí-li něco za něco, budou ten prostor muset hledat. Ačkoliv to v jistých kruzích zřejmě vyvolá skuhrání typu: „Tak proč jsme o setrvání v Unii vlastně hlasovali?“

Morálně ten tlak na Británii nepůsobí zcela fér. Británie otevřela svůj trh práce jako první ze „staré EU“ hned v roce 2004 a teď to vypadá, že na to politicky doplatila. Německo pracovní trh otevřelo až jako poslední a teď má pověst politicky vzorných Evropanů. Co se týče států Visegrádu, z britského pohledu si jen vybírají, v čem budou a v čem nebudou unijně solidární. Jenže právě to dělala Británie taky.

LN, 19.9.2016