Kráčí Trump ve stopách Klause z kampaně 1998?

Kenosha, město, jež donedávna nikdo neznal, dává volbám v USA nový drajv. Černoch postřelený bílým policistou, nepokoje, útok na ozbrojeného civilistu, jeho střelba, dva mrtví. Nic, co by se vymykalo realitě amerického léta 2020. A přece tam osobně přijel prezident Trump a po něm i jeho vyzývatel Biden. Kenosha je pro kampaň ideální.

Ty průšvihy ještě nejsou vyšetřeny. Nelze přesně říci, zda střílející policista porušil zákon, či zda ozbrojený civilista střílel fakt v sebeobraně. Ale pro kampaň je důležitější, že jednu a tutéž situaci lze vylíčit formou dvou rozdílných narativů.

Bidenův tábor v ní vidí výsledek Trumpova rasismu. Trump prý staví na hlavu kauzalitu, neboť příčinou přece byl rasový předsudek policie vůči černošskému nešťastníkovi (před očima jeho dětí, dodává se vždy) a vše ostatní, ač leckdy nepěkné, je jen vyprovokovaným důsledkem.

Trumpův tábor vidí v tomtéž kapku, kterou přetekl džbán. I když nelze popřít rasové „úlety“ policie, nelze ani přijmout představu, že beztrestnou reakcí může být zapalování aut i celých domovních bloků, rabování a ohrožování životů na ulicích. Tady je třeba jasné slovo a to Trumpovo zní v podání médií takto: „Buď já, nebo chaos.“

Je to chytlavé heslo do kampaně. Heslo vytěsňující tíhu epidemie korony. Heslo ladící s osobní zkušeností stále většího počtu voličů. A ostatně i heslo odpovídající české zkušenosti z voleb 1998. Z kampaně, kdy Václav Klaus, odepisovaný po „sarajevském atentátu“, vytasil slogan „Doleva, nebo s Klausem“ a k překvapení mnohých uspěl víc, než se čekalo.

Předpovídat vyznění voleb v USA by si troufl jen hazardér. Donald Trump, již odepisovaný kvůli koroně i rasovému pnutí, jako by chytil druhou mízu. A levicový filmař Michael Moore, jenž v roce 2016 jako jeden z mála počítal s Trumpovým vítězstvím, teď na Facebook napsal: „Jste mentálně připraveni na to, že vás Trump opět přechytračí?“ Něco na tom bude. Vsadili byste na výsledek?

LN, 4.9.2020