Unie doporučí členským státům označovat izraelské výrobky ze Západního břehu

Evropská unie chce tento měsíc doporučit členským státům, aby označovaly izraelské výrobky pocházející z území obsazených po roce 1967, zejména ze Samařska a Judska, neboli Západního břehu Jordánu, který považuje za okupované palestinské území. Produkty z těchto oblastí mají být označeny nálepkou, která bude tvrdit, že nepocházejí z Izraele. To má odradit zákazníky od jejich zakoupení, hospodářsky poškodit Izrael a přimět ho ke zmrazení výstavby osad v příslušné oblasti a k mírovým jednáním s Palestinci. Unie však tento cíl popírá a tvrdí, že jde pouze o rozlišování mezi Izraelem a obsazeným územím. Půjde jen o nezávazné doporučení a členské státy se mají samy rozhodnout, zda se jím budou řídit. Rozhodnutí podpořil i Evropský parlament.

Unie o tomto opatření uvažovala několik let. Izrael je však považuje za formu bojkotu, od které je jen krůček k zákazu dovozu těchto výrobků a pak možná i k celoplošnému bojkotu všech izraelských produktů. Evropské rozhodnutí připomíná Izraelcům nacistické výzvy k bojkotu židovských podniků v třicátých letech a jejich následky. Izrael upozorňuje, že je jediným terčem takového kroku a teritoriální spory v jiných částech světa unii nezajímají – netrestá Čínu za okupaci Tibetu, ani Turecko za okupaci severního Kypru, ani Maroko za okupaci západní Sahary.

Označování produktů z celého Samařska a Judska navíc předjímá hranice budoucího palestinského státu, aniž by unie zohlednila bezpečnostní obavy Izraele.

Označovány mají být produkty ze všech obsazených území, čili i z východního Jeruzaléma a Golanských výšin. Není však jasné, komu by si unie přála, aby Izrael vrátil Golany – Bašáru Asadovi, který ovládá jen pětinu Sýrie? Nebo povstalecké Frontě al-Nusra hlásící se k al-Káidě či Islámskému státu, které u izraelských hranic operují?

Některé členské státy unie jako Belgie, Británie, Nizozemsko, Irsko nebo Dánsko už svým prodejcům potravin doporučily dříve, aby produkty ze Samařska a Judska označovaly nálepkou „vyrobeno na Západním břehu“.

Evropská unie se domnívá, že označování produktů přiměje židovské obyvatele Západního břehu k odchodu z této oblasti. To ovšem není pravděpodobné, i když soustavná kampaň proti takzvaným okupovaným územím vedla některé firmy k přemístění do vnitřního Izraele. Výsledek je však pouze ten, že o práci přišly stovky Palestinců, kteří v těchto podnicích vydělávali až trojnásobně víc než na palestinských územích. Budou-li evropské země označovat výrobky ze Samařska a Judska, přijdou o práci další – v oblasti je 14 průmyslových zón s asi 800 firem, které zaměstnávají až 30 000 Palestinců.

Označování produktů představuje první evropské hospodářské sankce proti Izraeli. Vůči Palestincům unie tak přísná není – dokonce ani nevyzvala palestinskou samosprávu, aby přestala podmiňovat obnovu mírových jednání předběžnými požadavky, které je znemožňují. A když předseda samosprávy Mahmúd Abbás před dvěma týdny prohlásil, že „nedovolí, aby židé znesvěcovali svýma špinavýma nohama Chrámovou horu“, kde stál už před třemi tisíci lety židovský První chrám, neodsoudil jeho rasistický výrok doslova nikdo, ani v Evropské unii, ani jinde.

Velvyslanec Evropské unie v Izraeli Lars Faaborg-Andersen se cynicky podivil, proč označování produktů Izraeli tak vadí, když je „přece na budování osad tak hrdý“. Připustil ale, že rozhodnutí má „politický aspekt“. Izrael je kritizuje především z principu – opatření jej hospodářsky příliš nepoškodí, protože vývoz ze Samařska a Judska představuje jen necelé jedno procento z celkového izraelského exportu do Evropy v hodnotě asi 14 miliard dolarů ročně.

Označování výrobků neuspíší ani jednání o míru, ani vznik palestinského státu a jen podnítí averzi Evropanů vůči Izraeli. Evropská unie by chtěla být relevantním hráčem blízkovýchodního mírového procesu, ale svým přístupem k Izraeli ukazuje, že není nestranná.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus