10.12.2019 | Svátek má Julie


EVROPA: Říše dobra

26.9.2015

Láska a pravda vítězí na lží a nenávistí: Ministři vnitra zemí EU „drtivou většinou“ (to známe) rozhodli, že všechny země EU, ať už s tím souhlasí nebo ne, musí demokraticky přijmout stanovené kvóty pro příjem imigrantů. Je to prezentováno jako krok k řešení migrační krize. Odhlédneme‐li od skutečnosti, že tzv. migrační krize je ve skutečnosti další, zatím asi nejkritičtější krizí Evropské unie, je nabíledni, že žádné kvóty, jakkoli demokraticky diktované, příliv imigrantů nezastaví a že žádné „přesídlení“ imigrantů nemůže problém kalamitní imigrace řešit; jedná se pouze o distribuci komplikací na ty, kteří je nezpůsobili, a o odsouvání řešení do budoucnosti.

Množství imigrantů je obrovské a lze čekat, že ještě poroste; nezvladatelné jsou hustota a rychlost, jimiž příval imigrantů roste. Ale to není vlastní problém. Tím je fakt, že vládci EU tento kalamitní příval běženců vyvolali a v podstatě ještě eskalují. Jsou vůbec ti, kteří rozhodují o budoucnosti Evropy, schopni (ochotni?) uvažovat strategicky, s pohledem do vzdálenější předvídatelné budoucnosti, nebo mají pouze krátkodechá řešení bez ohledu na budoucí škody a ztráty? Anebo sledují idealistické cíle bez ohledu na reálné možnosti: společná měna, jednotný národ, jedna víra, Čtvrtá říše...?

Jestli německá soucitná dobrosrdečná altruistická kancléřka Angela Merkelová nejprve imigranty v podstatě zvala, protože asi stále trpí pocitem viny a odpovědnosti za minulost, pak si ale zřejmě neuvědomuje, že odpovědnost má pouze za budoucnost a za SVOU minulost. A viny za budoucnost ji (mimo jiné) nezbaví ani to, že kvóty začala prosazovat ve spolupráci s Francií a Itálií (Velká Británie se tentokrát zdržela). Přitom Německo s migrační politikou a přesídlováním nemá šťastnou ruku: nejprve dopravilo Lenina do Ruska (tenkrát bez vědomí svých občanů), potom do střední Evropy v podstatě přitáhlo Stalina. Podle informací nikoli z novin však Němci již obecně neprojevují onen bezmezný nekritický obdiv ke svým vůdcům a vůdkyním, a tak zůstává jen doufat, že donutí svou (nebo čí vlastně) vládu, aby začala sledovat prospěch občanů Německa, potažmo i Evropy, a to tady a teď.

Naši představitelé, po kratším extempore operetního odporu, vyjadřují obavy ze ztráty evropských dotací, pokud bychom se nadiktovanému „řešení“ bránili, jako to hodlají učinit Slováci. To svědčí o tom, že naše společnost se již nachází v období rozvinutého parazitismu, neboť se jedná akceptaci porušování základních pravidel EU a schengenského prostoru a přijímání nesystémového řešení za příslib obročí. (Nebo snad jsou v situaci prezidenta Háchy 14. března 1939 v Berlíně?)

Vládci EU obhajují své „řešení“ povinností pomoci a veřejným míněním, ale „veřejným míněním“ jsou zatím pouze manipulativní fotografie, články a reportáže médií a prohlášení vůdců. Ani ČT, naše nejvlivnější propagandistické médium, o skutečném mínění veřejnosti (třeba srovnání Klausovy petice a tzv. petice vědců) neinformuje. (Koneckonců, objektivní informování ani není jejím úkolem, že?)

rise dobra

Současná masívní manipulace veřejným míněním o nutné pomoci může být kontraproduktivní, protože připravuje půdu pro „silného vůdce“ rychlého řešení (již se konnají – i s těmi dvěma „n“, viz obrázek – demonstrace „SKONCUJME S DIKTATUROU EVROPSKÉ UNIE!!!“) nebo může vyvolat (jestli už se tak nestalo) všeobecnou averzi vůči azylantům a ve výsledku může připravit o pomoc právě ty, kteří pomoc skutečně potřebují. Předpona „po-“ ve slově „pomoc“ totiž znamená, že činitel poskytující pomoc nekoná plnohodnotnou práci, ale pouze menším, slabším výkonem přispívá (!) k úspěchu díla někoho druhého. Takže EU utečencům pomáhá v úprku. A co dál? Vrátí se migranti potom (kdy?) zpět domů, nebo zde již zůstanou natrvalo? Co budou dělat, z čeho budou žít, kde budou bydlet? Integrují se do společnosti, nebo začnou vytvářet společnost novou?

A komu ta „pomoc“ vlastně ve skutečnosti pomáhá? Pokud je pravdou, že migranti platí za převoz do Evropy 5 až 7 tisíc eur (vesměs vypadají, že na to mají), pak zapojení se do transportního „podnikání“ je velmi výnosný byznys. Teroristické skupiny a Islámský stát si nemohli lepší zdroj příjmů přát (těžko věřit tomu, že na něm profitují pouze zločinecké mafie a humanitární organizace).

EU je, zdá se, na rozcestí. Buď se dokáže ještě vzpamatovat a vrátí se k racionální politice a seriózní odpovědnosti vůči sobě samé a své pozici ve světě (a tím i bude pomáhat potřebným podle svých možností a sil), nebo se bude dál chovat jako „Evropská internacionála“ a nakonec na její problémy všichni doplatíme.

Ale to snad ne. Vždyť budoucnost je přece tak daleko a pořád je co jíst a na palubě se stále hraje a tančí.



OVĚŘENO: Jak obstály olejíčky Frei öl® v testu?
OVĚŘENO: Jak obstály olejíčky Frei öl® v testu?

Propadli jste pleťovým a tělovým olejům a hledáte inspiraci? Vyzkoušeli jsme olejíčky Frei öl®, které slibují tu nejlepší péči pro pokožku dospělých i našich nejmenších.






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.