EU bude označovat izraelské výrobky z obsazených území speciálními nálepkami

Evropská unie vydala ve středu dlouho očekávaná pravidla nového označování izraelských výrobků z území, která považuje za „okupovaná“, tedy z těch, která Izrael obsadil v roce 1967, kdy šestidenní válkou úspěšně reagoval na chystaný útok Egypta, Jordánska a Sýrie. Nejedná se však o pouhé doporučení členským státům, jak EU avizovala, ale v případě produktů jako ovoce a zelenina o povinný krok. Podle unie chce evropský spotřebitel vědět, kde byl který produkt vyroben či vypěstován. Pokud to bylo v Judsku a Samařsku, neboli na Západním břehu Jordánu, či ve východním Jeruzalémě, které Palestinci požadují pro svůj samostatný stát, anebo v Golanských výšinách, jež Izrael v roce 1981 anektoval, pak takové produkty podle EU nepocházejí z Izraele. Brusel je přesvědčen, že svým rozhodnutím přiměje izraelskou vládu k obnově jednání o míru a vzniku nezávislé Palestiny.

Členské státy EU však nesmějí na výrobek jen napsat, že pochází ze Západního břehu nebo Golanských výšin – musí také uvést, že se jedná o „izraelskou osadu“, která pro unii představuje zásadní překážku míru. Pouhé geografické označení by prý evropského spotřebitele zmátlo. Vhodná je proto nálepka „vyrobeno na Západním břehu v izraelské osadě“ (ale „osada“ smí být v závorce). Pokud produkt z osady nepochází, může značení uvést, že byl „vyroben v Palestině“, tedy v neexistujícím státě, anebo dokonce že byl „vyroben v Gaze“. Tam ovšem členské státy nebudou mít co „vysvětlovat“ – v pásmu Gazy není už deset let jediný Izraelec, natož pak izraelský podnik. Ovládá je palestinské teroristické hnutí Hamás, které na místní výrobky jistě nepíše „made in Israel“.

Vývoz z obsazených území do Evropy představuje méně než jedno procento izraelského exportu, a značení produktů tak zemi nezpůsobí větší hospodářskou škodu. Jde však o princip a uplatňování dvojího metru. Evropské opatření může také poškodit víc Palestince než izraelské podniky – ve čtrnácti průmyslových zónách v Judsku a Samařsku jich pracují tisíce za mnohem vyšší platy, než jaké by dostali od palestinského zaměstnavatele. Jestli prodej klesne nebo se podnik přemístí do vnitřního Izraele, přijdou o práci jako první. Místo řešení izraelsko-palestinského konfliktu tak Evropská unie ničí jedinou oblast, kde funguje mírové soužití.

Izraelská vláda unii dlouho upozorňovala, že značení produktů představuje formu bojkotu. Brusel však tvrdí, že jde jen o technický detail a „jednotnou aplikaci stávajících evropských zákonů“.

Středeční směrnice vyvolaly v Izraeli rozhořčenou a odsuzující reakci celého politického spektra. Ministerstvo zahraničí zdůraznilo, že Izrael je jediným terčem evropského diskriminačního kroku, ačkoli ve světě existuje 200 dalších teritoriálních sporů. Poukázalo i na jeho cynické načasování v době, kdy Izraelem už dva měsíce zmítají palestinské teroristické útoky, při kterých bylo 12 Izraelců zabito a na 160 dalších zraněno. A zopakovalo, že unijní rozhodnutí mírové rozhovory neoživí ani nepomůže vzniku Palestiny – jen povzbudí radikály, kteří podporují bojkot Izraele a upírají mu právo na existenci. Místo diskriminace Izraele by Evropa měla k návratu k jednacímu stolu přesvědčovat Palestince – předseda samosprávy Mahmúd Abbás jej naposledy před dvěma týdny nazval „ztrátou času“.

Na nebezpečnost evropského rozhodnutí upozornilo unii v protestním dopise i 36 amerických demokratických i republikánských senátorů a podobné odsouzení jí zaslala i Sněmovna reprezentantů. Izraelci se obávají, že Evropa označováním výrobků z obsazených území neskončí a časem přistoupí k bojkotu celé země.

Vláda v reakci na evropské rozhodnutí pozastavila diplomatický dialog s unií o mírovém procesu, zrušila všechny plánované schůzky a vystoupila ze všech skupin zabývajících se Palestinci a lidskými právy. A bývalý ministr zahraničí Avigdor Liberman poznamenal, že unie může na izraelské výrobky rovnou nalepovat žlutou židovskou hvězdu.