S odchodem Britů nás mohou špičky EU brát jinak

Východem Evropské unie obchází strašidlo nervozity. To klišé samozřejmě platí i pro celou EU. Je stále zřejmější, že nikdo (ba ani samotný Londýn) nemá vypracovaný plán B pro případ britského odchodu z Unie. Ale když už o něm britští voliči rozhodli, jisté rozdíly vidět jsou.

Západ Unie, těžiště kolem Německa a Francie, se cítí pevnější v kramflecích. V pozici toho, kdo určuje podmínky a zvažuje alternativy. Třeba: budeme na odchod Británie spěchat, nebo jí dopřejeme dost času i vstřícnosti? Východ Unie je ve větší nejistotě, neboť s Británií ztrácí i jistou záštitu. Stačí se podívat na včerejší setkání ministrů zahraničí v Praze. Zástupci visegrádské skupiny jednali se zástupci Německa a Francie, ale vychází z toho víc otázek než odpovědí.

Za prvé: Lubomír Zaorálek coby mluvčí V4 říká, že řešení důsledků referenda musí evropské země hledat společně. Společně bylo klíčové slovo roku 2015. Když začala migrační kalamita, východ navrhoval hlídat vnější hranici Schengenu, leč západ razil heslo společně. Společné řešení v praxi znamenalo kvóty, tedy to, co visegrádské země odmítly. Bude teď západ EU slyšet na jejich přání po společném řešení brexitu?

Za druhé: mnohem víc jde o fungování Unie poté. Má fungovat ještě těsněji? Východ varuje, že překotná integrace by byla špatnou odpovědí. „Jsme připraveni pokračovat v těch oblastech, kde to umíme vysvětlit lidem,“ říká logicky a srozumitelně Zaorálek. Ale jak to pochopí špičky EU? Možná i tak, že slova „v těch oblastech, kde to umíme vysvětlit lidem“ jsou ryzí definicí populismu. Alespoň pro toho, kdo ji v nich chce vidět a populismus považuje za zločin nehodný Evropanů.

Za třetí: už za dva dny převezme předsednictví EU Slovensko. Bude mu v jádru Unie vůbec někdo naslouchat?

Nabízí se jisté shrnutí. Dokud měla své slovo ve strukturách EU Británie, kritické argumenty nesly nádech „nejstarší demokracie Evropy“. O visegrádských zemích šlo říkat, že vlastně jen podporují britský přístup. Ale budou-li podobně argumentovat teď, když Británie v EU žádné slovo nemá, a naopak ti, kteří slovo mají, jsou na Británii naštvaní, může se ozvat silné okřiknutí: to není hlas kultivovaných Britů, ale buranů z východu. Je to hlas nevychovaných a zaostalých tmářů, kteří ještě zdaleka nedorostli naší úcty a měli by se o ni snaživě ucházet. Je to samozřejmě jen spekulace, ale i takto by mohly vypadat pro nás nepříjemné dopady brexitu.

LN, 28.6.2016