Egyptská armáda už dva měsíce bojuje proti teroristům na Sinajském poloostrově a po nezdařeném čtvrtečním pokusu o atentát na ministra vnitra Muhammada Ibrahima zahájila v sobotu mohutnou ofenzivu letectva a pozemních jednotek. Na Sinaji probíhají se souhlasem Izraele, který vyžaduje mírová smlouva, největší boje od jomkipurské války v roce 1973, jejíž čtyřicáté výročí připadá podle židovského kalendáře na tuto sobotu.

Egyptská armáda už zlikvidovala přes 200 ozbrojenců, stovky dalších zadržela, včetně bratra vůdce al-Káidy Ajmána Zawahrího Muhammada, zabavila tuny zbraní a dopadla i jednoho z džihádistických vůdců, který má na svědomí vraždu 25 egyptských vojáků v polovině srpna. Od začátku července podnikla nejméně 300 útoků a od soboty zabíjí okolo 10 teroristů denně.

Boj ale bude dlouhý a těžký – na Sinaji operuje zhruba 15 džihádistických skupin napojených na al-Káidu, jejichž členové jsou ze Saúdské Arábie, Jemenu a Iráku, ale i radikální beduíni ze samotného poloostrova. V těžko přístupném horském terénu jsou jich tisíce a rovněž stupňují aktivitu – zavraždili už 80 vojáků a policistů a dvacítku civilistů, ostřelovali Suezský průplav, kladou výbušniny na železniční koleje a k plynovodu a denně útočí na bezpečnostní složky. Nejsilnější sinajská skupina Ansár Bajt al-Maqdís, jejímž cílem je zřízení islámského chalífátu na severní Sinaji, se přihlásila k pokusu o atentát na ministra vnitra a slíbila další. Armáda však tvrdí, že nepoleví, dokud Sinaj od teroristů nevyčistí.

S toutéž razancí bojuje proti Hamasu, který považuje za stejnou hrozbu národní bezpečnosti jako sinajské ozbrojence. Na Sinaji bojuje mnoho Palestinců a nemine týden, kdy by armáda nějaké nezadržela. Nejméně pět jich zatkla i v souvislosti se srpnovou vraždou vojáků a zlikvidovala také jeden palestinský výcvikový tábor. Nepřestává na palestinskou přítomnost na Sinaji veřejně upozorňovat a zveřejňovat o tom důkazy, jako třeba fotografii odpalovače raket s nápisem Brigády al-Kuds, ozbrojeného křídla gazanského Islámského džihádu.

Jejím cílem je Gazu od Egypta odstřihnout. Armáda výrazně omezila provoz hraničního přechodu v Rafáhu na sotva 150 lidí denně a přestala Gazanům dodávat dotované pohonné hmoty, takže Hamas je teď musí nakupovat za šestinásobnou cenu od Izraele. Podle egyptských zdrojů už vojáci zlikvidovali 90% tunelů, jimiž Hamas kromě zbraní pašuje do Gazy i hledané vůdce sinajských teroristů a islamistů a skrývá je před dopadením.

Teď armáda přikročila k opatření, které chtěl už dávno udělat Izrael, ale bál se světové reakce – začala mezi Egyptem a Gazou vytvářet nárazníkovou zónu. Čistí vegetaci, evakuuje obyvatele a demoluje jejich domy, v nichž byly ukryty východy z tunelů, v pásmu půl kilometru širokém a 10 kilometrů dlouhém s cílem zkomplikovat pašování a pohyb teroristů mezi Gazou a Sinají. Hamas má stále větší potíže dostat do pásma zbraně a peníze a nemá z čeho vyplácet státní zaměstnance. Netroufá si ani odpalovat rakety na Izrael a nedovoluje to ani jiným skupinám. A ještě k tomu se v Gaze objevilo protestní hnutí, které vyzývá ke svržení Hamasu.

Z vývoje se raduje palestinská samospráva Mahmúda Abbáse, která za vlády Muslimského bratrstva ztratila postavení egyptského oblíbence. Dokonce doufá, že armáda Hamas svrhne a ona znovu ovládne Gazu. Abbáse v Ramalláhu nedávno navštívil egyptský ministr zahraničí Nabíl Fahmí a dal najevo přání Káhiry, aby samospráva opět řídila přechod v Rafáhu jako před pučem Hamasu v roce 2007.

Uznání Západu se však Egypt zatím nedočkal. Mezinárodní společenství dodnes neví, jak se postavit ke svržení prezidenta Muhammada Mursího a pronásledování islamistů, a americký prezident Barack Obama stále váhá, jestli nemá Egyptu zastavit vojenskou pomoc. Současnou situaci si však nemůže vynachválit Izrael. Za vlády Muslimského bratrstva vzájemné vztahy výrazně ochladly a oficiální diplomatické kontakty ustaly, ale teď armáda pod vedením generála Sisího s Izraelem nejen těsně spolupracuje, ale v boji proti teroristům na Sinaji a Hamasu překonává veškerá očekávání. Bezpečnostní situace na jižních a jihozápadních hranicích Izraele se výrazně zlepšila.

Západ kritizuje nemilosrdný postup egyptské armády proti islamistům a nabádá ji k usmíření a dialogu, i když bratrstvo o ně nemá sebemenší zájem. Přestože západní země znepokojuje radikální islamismus na vlastním území, při egyptských zásazích proti nedemokratickým silám trvají na dodržování demokratických zásad. Izrael proto přispěchal Egyptu na diplomatickou pomoc a vysvětluje Washingtonu a dalším západním státům, že Káhira nepotlačuje lidská práva, ale likviduje islamisty, kteří je za své vlády v zemi bez zábran omezovali; armáda, zdůrazňují izraelští diplomaté, je jediná síla, která může v Egyptě zabránit chaosu. Sisí si izraelské pomoci váží a kvalita vzájemné spolupráce a koordinace tomu odpovídá, i když veřejně o tom obě země raději příliš nemluví.