„Hrozby sionistického nepřítele nevyděsí naše hnutí a palestinský lid. Hamas bude pokračovat na cestě džihádu a odporu až do osvobození Palestiny.“

Tato slova nepronesl žádný propagandistický tlučhuba, ale dr. Chálil Al Hajja, nový člen politického byra Hamasu. A nejen to.

Během pohřbu teroristů v mešitě Great Omari Mosque dále řekl: „Budou pokračovat aktivity Kassamových brigád (ozbrojené křídlo Hamasu), bude pokračovat budování (pašeráckých) tunelů a výroba raket a se svolením Boha všemohoucího zvítězíme.“

Toto se mohli dočíst návštěvníci oficiálního webu Hamasu na jeho arabské stránce (anglická verze je v rekonstrukci) 21. června 2014 (viz screenshot 1).

screenshot 1

Ovšem ani tím hrozby Hamasu nekončí. Dne 8. července vydalo toto teroristické hnutí následující vyhrůžku: Cílem raketových útoků budou nyní všichni Izraelci (viz screenshot 2).

Izrael projevil nebetyčnou trpělivost, když po desítkách raket vystřelených v posledních hodinách na jeho území z Pásma Gazy reagoval pouze cílenými leteckými útoky na základny teroristů. Dokonce se kvůli údajně mírné odezvě rozpadlo spojenectví nejsilnějších vládních stran – Likudu premiéra Netanjahua s Jisraelem Bejtejnu ministra zahraničí Liebermana, který je pro tvrdší postup. Zatím to neznamená rozpad koalice, pouze opětné osamostatnění obou partají.

Každý trochu objektivně uvažující člověk se musí zeptat: Kolik raket bude muset ještě na Izrael dopadnout, aby jeho armáda přistoupila k masivní pozemní protiteroristické operaci?

Že při současných odvetných operacích umírají civilisté? Ano. Neexistuje válka, během níž by k tomu nedocházelo. A Izrael je ve válce, ve válce proti terorismu. Také Spojenci byli za druhé světové války ve válce proti nacistickému Německu – a také na jeho území umírali civilisté. Bohužel.

Napětí zasévá současná situace také mezi oba partnery nedávno ustavené společné palestinskoarabské vlády Fatah – Hamas. Jeden z vrcholných představitelů Hamasu, Hassam Badram, ostře kritizoval vedení Fatahu vládnoucí na Západním břehu, které je podle něj „odděleno od lidu“. Teď je prý poslední šance, aby „korigovalo svůj postoj a připojilo se k volbě národa, která je založena na odporu“. Neboť „teď je čas pro sjednocení na bojišti“.

Vedení autonomie na Západním břehu ovšem nezůstává v protiizraelské propagandistické kampani nic dlužno. Mluvčí šéfa autonomie Nabil Abu Rudaineh hovořil o rozšíření izraelské „agrese“ proti Gaze, za což ponese tamní vláda odpovědnost, přičemž „Palestinci mají právo bránit se všemi legitimními prostředky a způsoby“.

V této propagandistické aktivitě poněkud zaniká prapodstata věci: že Izrael je nikoli v posledních dnech, ale s přestávkami dlouhá léta ostřelován raketami a minometnými střelami. Má, nebo nemá právo na odvetu? A kdo je tady agresorem? Izrael, nebo ti, kdo o něm takový nesmysl vytrubují do světa? Byli snad Spojenci bombardující cíle v hitlerovském Německu agresoři?

Kdo je ochoten věnovat pozornost názorům izraelských představitelům, zde je screenshot (3) obsahující vyjádření zvoleného izraelského prezidenta Reuvena Rivlna, který nastoupí do úřadu na konci července. Převzat je z článku „Izraelská armáda připravuje pozemní útok na Gazu, povolává rezervisty“ (Novinky.cz, 8.7.):

screenshot 3

Stejskal.estranky.cz