Izrael doufal, že pondělní schůzka Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem přinese dohodu o vytouženém odchodu Íránu ze Sýrie. Premiér Binjamin Netanjahu před summitem s oběma prezidenty hovořil a zdůraznil důležitost svého požadavku. Jeho splnění se však v Helsinkách nedočkal.

Putin na závěrečné tiskové konferenci pouze řekl, že se s Trumpem „shodli na zajištění izraelsko-syrských hranic v souladu s dohodou o příměří mezi oběma zeměmi z roku 1974“. A uvedl také, že Trump na schůzce kladl na bezpečnost Izraele „velký důraz“. Americký prezident k tomu dodal, že jeho země bude s Ruskem „k tomuto cíli společně směřovat“, a později v rozhovoru pro Fox News připojil, že s Putinem „dosáhli opravdu dobrých závěrů pro Izrael“.

Nic konkrétnějšího se však novináři nedozvěděli. O odchodu Íránu a jeho spojenců ze Sýrie se ani jeden z prezidentů nezmínil.

Netanjahu jednal o svých požadavcích podrobně s Putinem minulý týden v Moskvě a navrhl mu, že pokud pomůže proíránské síly od izraelských hranic vytlačit, Izrael se smíří s návratem Asada k moci a syrských jednotek do pohraniční oblasti. Po rozhovoru s Putinem dokonce tvrdil, že Rusové přiměli Íránce a jejich spojence libanonský Hizballáh ke stažení do vzdálenosti desítek kilometrů od izraelských hranic. Tomu však zatím nic nenasvědčuje; jisté naopak je, že Íránci a proíránské milice se v blízkosti Golanských výšin pohybují dál, jen v uniformách syrské armády. Zúčastnili se i nedávné rusko-syrské ofenzivy v provincii Dar‘á.

Teď se schyluje k útoku syrského režimu proti povstalcům v okolí Kuneitry těsně u izraelských hranic a Izrael pro případ nezbytného zásahu zahájil v Golanech vojenské cvičení. Nejistá situace v této oblasti je také důvodem, proč armáda zatím reaguje zdrženlivě na provokace Hamásu v pásmu Gazy, aby se neocitla v situaci, kdy by musela bojovat na dvou frontách.

V Izraeli však pomalu začíná převládat názor, že Putin nemá moc Írán ze Sýrie vypudit. I ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov nedávno prohlásil, že úplný odchod Íránu ze Sýrie je nerealistický, a poradce íránského nejvyššího duchovního vůdce Alí Akbar Velajátí minulý týden řekl, že íránské síly „odejdou, jen když je o to požádá Asad a Irák“.

Izraelským politikům a generálům tak pomalu dochází, že se budou muset spokojit s pouhým stažením proíránských sil do vzdálenosti alespoň padesáti či šedesáti kilometrů od Golanských výšin. Doufají také, že s Putinovou pomocí přimějí Bašára Asada, aby Íránu nedovolil v Sýrii rozmístit vyspělé zbraně, zejména rakety a systémy protivzdušné obrany. To je však zatím hudba budoucnosti. Naděje nicméně stále existuje; Asad si je vojenské převahy Izraele dobře vědom, a proto až do vypuknutí občanské války nedocházelo na syrských hranicích k žádným incidentům.

Zatím Izrael nepřestává naléhat na úplný odchod proíránských sil. Po celou dobu trvání syrské občanské války má víceméně stejné cíle – zajišťovat bezpečnost svých hranic tím, že podniká odstrašující odvetné údery za sebemenší narušení kteroukoli bojující stranou; nebo poskytovat humanitární pomoc syrským vesnicím za hranicemi, aby na něj jejich obyvatelé neútočili, i zdravotnickou pomoc raněným, v jejímž rámci už izraelští lékaři ošetřili na 3500 Syřanů. Podle některých zdrojů Izrael dodává umírněným povstaleckým skupinám v Sýrii i lehké zbraně, střelivo a komunikační přístroje výměnou za informace o situaci v terénu. V poslední době je však hlavním cílem mařit všechny pokusy Íránců a Hizballáhu o zřízení základen k případným útokům na židovský stát a ničit vyspělé zbraně, které Írán do Sýrie posílá. To vše se Izraeli zatím daří i bez přispění Ameriky a Ruska, ale s americkým souhlasem a ruským přehlížením izraelských vzdušných úderů. O těch se Putin k radosti Izraele na summitu vůbec nezmínil.

Írán se cílem své přítomnosti v Sýrii netají – zástupce velitele Revolučních gard Hosejn Salámí nedávno řekl, že jeho jednotky jen čekají na rozkaz, aby Izrael zničily, a že „sionistický režim nebyl nikdy ve větším nebezpečí“.

Naposledy v neděli v noci Izrael bombardoval syrskou leteckou základnu Najráb nedaleko Aleppa a zabil devět až 22 lidí, včetně příslušníků íránských Revolučních gard. Podle některých zpráv bylo cílem útoku skladiště íránských vyspělých zbraní, podle jiných čerstvá zásilka íránské moderní výzbroje, která právě přistála na tamějším letišti, a podle dalších ubytovna íránských bojovníků.

Izrael k vytlačení Íránců ze Sýrie potřebuje Putina i Trumpa, ale zdá se, že prozatím se bude muset bez jejich pomoci obejít. Už ale vymýšlí další plán – Trump několikrát řekl, že by ze Sýrie rád stáhl americké vojáky. Někteří izraelští politici teď chtějí oba prezidenty přesvědčit, aby se Američané stáhli výměnou za odchod Íránců.