„Má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat,“ četl dále hlasem kazatele středoškolský profesor Karas (druhé housle), nevděčným studentstvem přezdívaný Blbá ryba na pět. „Co je to za pitomost?“ vybuchl výpravčí pan Hůlka (trubka), který právě přišel pozdě na zkoušku. „Žádná pitomost,“ uklidňoval ho zvěrolékař doktor Žaket (viola), „pan profesor nám tu prostě jen předčítá z nového Občanského zákoníku. Podle textu se zdá, že i vy, pane výpravčí, se můžete těšit rozumu průměrného člověka.“

Takže jak vidíte, takhle se mohou s běžnou péčí celkem elegantně urážet i docela slušní, vzdělaní lidé. Stalo se tak v kuřácké pauze orchestru na dvoře restaurace Las Vegas, dříve U Šedivých, řeč byla o zvláštním jazyku zákonů a vyhlášek. „Na to byl velký specialista můj dědeček, ten, co umřel v Terezíně, dej mu Pánbůh nebe,“ přidal se pan Polák (violoncello). „Tenkrát, ještě za Rakouska, vyšla nějaká vyhláška o vyhovění žádostem o slevu na dani. Německý název vyhlášky byl jedno slovo na čtvrt metru, jak už to němčina umí, a v novinách psali, že české znění se chystá. Dědeček vymyslel a do novin napsal, že vyhláška o vyhovění by se mohla jmenovat výhovné. Ani mu neodepsali.“

„Já o vašem dědečkovi slyšel,“ vzpomněl si zvěrolékař doktor Žaket, „jak potkal starého Kučeru s novou čepicí od starosty, brigadýrku s nápisem HLÍDAČ PARKU. Tak mu řekl, že je to nesmysl, když přece nehlídá žádný parky, nýbrž sady, tudíž by měl mít na čepici napsáno SADISTA. Starej Kučera slíbil, že to panu starostovi vyřídí, a potom, od té doby, už prý vašeho dědečka nezdravil.“

„Taky jsem o dědečkovi cosi zaslechl,“ ozval se lékárník pan Dubský (klarinet), jediný skutečný magistr široko daleko, „naše paní domácí o něm říkala, že byl sionista. Byl sionista, pane Poláku?“

„Vaše paní domácí, kterou všichni moc dobře pamatujeme, milovala cizí slova. Ta by dneska snad i montérkám říkala outfit. A žid se jí zdálo moc obyčejný, proto o mým dědečkovi říkala, že je sionista. On sionista nebyl, to spíš vykládal, že sionisti jsou židi, který chtějí, aby ostatní židi odtáhli do Palestiny.“

„Kdepak, se slovama se musí vopatrně,“ dodal tesařský mistr pan Holíkovský (trombon). „Náš vnuk chce bejt novinářem a táta mu radí, aby šel studovat práva. Že právnická fakulta je jediná škola, která učí úctě ke slovu.“ Ale to už se ve dveřích objevila spanilá slečna Marcelka od prvních houslí s úsměvem a sdělením, že nácvik známé předehry operety Lehká kavalerie v úpravě pro salonní orchestr bude pokračovat.