Do banky vtrhli ozbrojení lupiči:
"Lehnout na zem! Všichni! A nehýbat se!"
Zaměstnanci i klienti banky si polehali na zem a zlověstné ticho přerušil jen hlas pokladníka, který napomínal svou mladší kolegyni:
"Slečno, lehněte si slušně! To je loupežné přepadení, žádný podnikový zájezd!"

Zloděj se vloupal do domu a kradl. Vtom slyší, jakoby někdo říkal: "Ježíš tě vidí."
Hrklo to v něm jako ve starých pendlovkách, ale bral dál. Vtom slyší zcela zřetelně: "Ježíš tě vidí!"
Hrklo to v něm znovu. Maminka měla asi pravdu. Ale nic se nedělo, otřepal se a hamounil dál. Když však přišla stejná hláška potřetí, už mu to nedalo a začal pátrat - až přišel na papouška! Ulehčilo se mu: "To jsi říkal ty?"
Papoušek na to: "Samozřejmě."
Zloděj se chtěl ještě ujistit: "A jak ti říkají?"
Papoušek odpověděl: "Mojše."
Zloděj se uchechtl: "A kdo ti dal takové jméno?"
Papouška to nevyvedlo z míry: "Ti samí lidé, co říkají Ježíš svému rotvailerovi."

"Dobrý den, pane doktore."
"Dobrý den, co vás trápí?"
"Pane doktore, já šilhám."
"No a kdy jste si toho všimla?"
"Když naše dvojčata začala běhat."

"Jak je to možné, moje drahá, že mi schází u kabátu tři knoflíky?"
"To nevím, ale pokud se pamatuji, tak už tam nebyly, když jsme se brali."

Malé děvčátko je poprvé na svatbě. A je zvědavé a stále se vyptává: "A mamá, a proč je nevěsta v bílém?"
"Protože bílá je barva štěstí, a toto je nejšťastnější den v jejím životě!"
A děvčátko neustává: "A tak proč je ženich v černém?"

Madame v nejlepších letech dopíjí svoji ranní kávu a odchází z cukrárny, když si všimne podivného smutečního průvodu, který míří na blízký hřbitov. První pohřební vůz je následován druhým pohřebním vozem a ženou s pitbullem na vodítku. Za nimi jde s odstupem dlouhá, předlouhá řada žen. Madame nemůže odolat té zvláštnosti, opatrně přistoupí k truchlící ženě se psem a říká: "Je mi opravdu líto vaší ztráty, a vím, že teď není vhodná chvíle, abych vás vyrušovala, ale nikdy jsem neviděla takový pohřeb. Čí je to pohřeb?" - "Mého manžela." - "A co se mu stalo?" Pozůstalá zkroušeně: "Můj pes ho napadl a zabil." Madame se zajímá dál: "A kdo je v tom druhém voze?"
Vdova na to: "Moje tchyně. Snažila se pomoci mému manželovi, když v tom se pes obrátil proti ní."
Mezi oběma ženami se rozhostilo dusné a zamyšlené ticho, které nakonec madame přece jen přerušila: "A mohla bych si někdy půjčit toho psa?"
Truchlící pozůstalá: "Postavte se do řady."

Muž sedí doma na gauči, dívá se na televizi, a z kuchyně slyší manželku:
"Co si dáš k večeři, miláčku? Kuřátko, hovězinku nebo jehňátko?"
Muž odpoví:
"Dík, dám si to kuřátko."
"S tebou se nebavim, máš tam pomazánku! Já si povídám s kočkou."

Přijde mladá půvabná dáma k lékaři: "Víte, pane doktore mě to tadyhle ..."
Doktor od stolu: "Odložte si!"
Dáma se svlékne do půl těla a pokračuje: "Ono mě to trápí už ..."
Doktor: "Úplně se svlékněte!"
Dáma, již zcela nahá, pokračuje: "Ono mě to ale hrozně ..."
Doktor: "Položte se támhle na lehátko!"
Dáma si poslušně lehne a chce lékaři konečně vylíčit své potíže. Ten ale vyskočí od stolu, znásilní ji a když si zapíná kalhoty. prohlásí: "Tak. To byly moje problémy. A teď ty vaše."

Tři myšáci popíjejí v baru a chvástají se, kdo je odvážnější:
První: "Já, když najdu nějakou nalíčenou pastičku, tak vzpírám předními nožkami pružinu jako ve fitku."
Druhý: "To nic není. Já sbírám jed na myši, roztluču ho na prášek, rozpustím ho ve vodě a pak si to píchám do žíly."
Třetí myšák dopije sklenku a říká: "Už mě ty vaše dětský báchorky nebaví. Jdu domů a na dobrou noc jako obvykle znásilním kočku!"

Myšlenka dne
Myslím si,že lidé by měli chodit bosí, protože je to opravdu mnohem zdravější.
Například já, když se ráno vzbudím obutý, tak mě pak celý den ukrutně bolí žaludek, hlava a ještě ke všemu mám hroznou žízeň...!