Multimilionář Elenbogen sedí po dobrém obědě u kafíčka s doutníčkem, a zkoumavě se táže nápadníka své dcery:
"Tak co říkají, pane Feldblum, té naší Rózince?"
Nápadník se osmělí:
"Co bych mohl říkat -? Ani nedutám. Obdivuji přírodu, jak bohatě ji obdařila! A pevně doufám, že stejně tak budu moci obdivovat jich, pane Elenbogen!"

Šadchenpřijde k mladému Blumenkratzovi a snaží se mu dohodit nevěstu:
"Kouknou, mladej, měl bych pro nich partii jedna báseň!"
"Je hezká?"
"Jak obrázek. Jinak bych se neodvážil..."
"Je bohatá?"
"Tatínek je továrník, jinak by to nepřipadalo v úvahu ..."
"A nic špatného o ní nevíte?"
"Jen snad to, že je trošičku těhotná ..."

Doktor Stein dokončil prohlídku pacienta Krejčího:
"Pane Krejčí, hodně na sobě popracovali, to chválím. Moc se ten jejich stav zlepšil. Jen ty trochu oteklé nohy, ale z toho si hlavu nedělám ..."
Pacient Krejčí ho přeruší:
"Věděj, doktore, až budou mít oni oteklé nohy, tak příkladně já si z toho taky nebudu dělat hlavu!"

Obchodník Deutsch povídá svému příručímu:
"Franz, jdou zjistit, co se stalo s tím mešuge Pollackem. Prý začal splácet dluhy. A nám přitom dluží pět tisíc!"
Franz se za chvíli vrátí.
"Šéfe, maj pravdu, ten mešuge Pollack splatil spoustu malých dluhů!"
Obchodník Deutsch se rozčílí:
"A co těch pět tisíc, co dluží nám?"
Příručí Franz:
"Šéfe, obávám se, že tak mešuge zase Pollack není."

Hloubavý pan Warschauer jde na přednášku o vesmíru. Na konci přednášející shrnuje:
"Takže podle mnohých odborníků se odhaduje, že Slunce vyhasne za nějakých čtyři až pět miliard let." Warschauer se táže:
"Promiňte, jsem trochu nedoslýchavý. Kolik jste to říkal?"
Přednášející opakuje:
"Uvedl jsem odhad čtyři až pět miliard let, pane."
Warschauer se upokojí:
"Děkuji, ve mně hrklo, zdálo se mi totiž, že jste mluvil o miliónech."