Pan Sokoloff obědvá ve své oblíbené restauraci. Poručí si polévku. Číšník ji přinese a odchází. Pan Sokoloff ho přivolá zpět: "Číšníku, ochutnejte tu polévku!"
Číšník je zaražen: "Pane Sokoloff, dvacet pět let obědváte v našem podniku ..."
Pan Sokoloff ho přeruší: "Číšníku, ochutnejte tu polévku!"
Číšník je značně vyveden z konceptu: "Pane Sokoloff, stalo se vám za tu dobu někdy, že by něco nebylo v pořádku?"
Pan Sokoloff ho opět vyzve: "Číšníku, ochutnejte tu polévku!"
Číšník se vzdá: "Dobře, ať je po vašem, ochutnám Vaši polévku... Ale, kde je lžíce?"
Pan Sokoloff vítězně: "Aha!"

"Strýčku, nedáš-li mi tisíc korun, tak skočím do vody."
"To neuděláš, protože bys dostal rýmu."
"Nebo si proženu kulku hlavou."
"To nemám strach. Odrazí se od tvé duté lebky."
"Koupím si provaz."
"Jsi příliš zbabělý."
"Dám se tedy pokřtít."
"Židi nic neztratí a křesťani nic nenabudou."
"Vzdám se tedy studií a otevřu si naproti tobě konkurenční obchod."
"Tady máš tisíc korun."

"A kde byli, Stern, celé tři měsíce?"
"Ále... na cestách!"
"Tři měsíce? A proč se neodvolali, člověče?"

Na výstavě říká Pick: "Co to je za mazanici? Prý 'Noční scéna'."
Glick: "Mohli to klidně nazvat 'Drek v měsíčním světle'."
Pick: "A proč tu takový drek vůbec pověsili?"
Glick: "Protože nesehnali toho autora."

2010. Hospodářství v loji. President Klaus a povolává svou tajnou zbraň Roubíčka, bývalého ekonoma JZD Slušovice, s žádostí pomoc.
"Dostanou k dispozici všechny podklady, nic jim nezatajím - a oni řeknou, jak si dopravdy stojíme a co s tím. Mají na to týden."
Za týden přijde zakaboněný Roubíček a vece: "Kdyby to bylo špatný, tak by to bylo dobrý. Ale teď - už nic. Bejt jima, tak dám radši přepsat Hrad na milostpaní!

"Pocházím ze starého dobrého rodu," nadýmá se madame Gunhilda G. Greenwald, "prapradědeček bojoval s rebely v Gettysburgu, pradědeček s Němci u Verdunu, dědeček s Japonci v Guadalcanalu, otec se severními Korejci..."
"Migot," děsí se madame Coopermanová, "copak vašinec nedokáže vůbec s nikým vyjít?"

Lékárník Fuchs korzuje po Příkopech. Div ho neporazí paní Pollak. "Se divím, frau Pollak, jakej mají fofr...?"
"Jsem rozčílená," vysvětluje frau Pollack, "ta osoba jedna, Gréta nějaká Picková, vochechule zdrápaná, o mně rozšiřuje, že jsem stará coura!"
"No, no," chlácholivě dí Fuchs, "lidi toho napovídaj, že. Příkladmo já už třicet let nebyl ve svém kšeftu a přesto mně říkají ´ten starej lékárník´!"

Pan Načeradec jel nočním vlakem domů. Přisedl elegantní mladý muž - a hned se hrnul do konverzace: "Nevědí, prosímjich, kolik je hodin?"
Načeradec ho zchladil pohledem: "Oni jsou Žid?"
Mladík rychle přisvědčil a Načeradec pokračoval: "Tak se jdou vycpat!"
Mladík jen zalapal po dechu, ale hned se vzpamatoval: "No ráčej prominout, takovou hrubost jsem si snad nezasloužil za tak uctivou otázku ..."
Načeradec ho gestem zastavil: "Chtěl jsem si to vysvětlování ušetřit. Co se dá dělat. Jejich otázka byla uctivá. Kdybych odpověděl i já uctivě, oni by hned navázali, jako že máme dnes hezky. A jestli jezdím tím vlakem často. A v čem podnikám. A hned by se šířili, v čem podnikaj oni. A kam jedu. A shodou okolností, oni že tam jedou taky. No, a je skoro noc, hotel budou shánět těžko, našince musí jeden pozvat domů. A tam uviděj mou ženu, ale taky mou Sylvinku. Krásné děvče, to mi můžou věřit, doma se umí otáčet, sečtělá je - no a bude z toho rande, jakože to nechci vidět svýma očima. Je mi jasný, že jak ji uviděj budou ztracenej. A přijdou a budou škemrat a ruku dcery chtít a ženit se a svatbu vystrojovat! A to bych jim nemohl udělat, říci ne, zlomilo by jim to srdce. Proto jich posílám, ať se jdou vycpat, už teď. Přece nedám svou jedinou dceru šnorerovi, který nemá ani na hodinky!?!"

Móricek: "Pane Roubíček, já - já bych se chtěl oženit s vaší dcerou."
Roubíček: "Můj bože! A viděl jste již mojí ženu?"
Móricek: "Ano, viděl. Ale dal bych přednost vaší dceři."

"Slyšel jsem, Klein, že hledají pokladníka?"
"Dva!"
"Dva dokonce! To tak rozšířili obchod?"
"To ne, ale hledám nového pokladníka a potom toho starého, který mi utekl včera s pokladnou."

Stěžuje si Móric Joelovi: "Takovej rok, jako jsem měl já - bitej jsem byl, jak pes! V červenci se kšefty skoro zastavily, už jsem začínal myslet na bankrot. V srpnu jsem si musel půjčit. V září, to jsem doufal, kdyby to bylo aspoň jako v červenci! A v říjnu -"
Joel nevydrží: "Dost toho kvílení! Zkazíš mi celej oběd! Otravuju tě snad já svejma córesama? A že to jsou nějaký problémy! Jako když hrom bije! V tom tvým blbým červenci, co se ti skoro nic nedělo, mi utekla stará s obchodním partnerem. V srpnu mi kompletně vyhořel byt. V září přišla dcera, co má dělat, že je v tom. V říjnu mě za bílýho dne okradli. Může bejt ještě něco otřesnějšího?"
Móricek jen šeptnul: " Jo. Listopad."

"Obžalovaný, přistupte blíže. Jak se jmenujete?"
"Jakob Abeles."
"Odkud jste?"
"Z Tarnopole."
"Čím jste?"
"Vetešník."
"Náboženství?
"Řekl jsem jim, že se jmenuji Jakob Abeles, vetešník z Tarnopole. Co jim mám ještě vykládat? Že jsem husita?"

Ziff Ellenbogen, vdovec, stár sedmdesát čtyři léta, svolal celou mišpoche. "Rodino," oslovil všechny přítomné, "chci vám všem oznámit, že jsem se rozhodl ještě trochu užít života. Ožením se! Jedna mladá dáma, skvělá společnice, vynikající kuchařka, citlivá duše, jemnocitně vychovaná ..."
"Mladá?" vpadla mu do řeči dcera téměř důchodového věku, "kolik je té osobě?"
"Devatenáct."
Úžas. Pozdvižení. Bouře. "Gotenju! Šmemarjá!" deklamoval jeho syn, "papá! Je jí devatenáct! Nestydíš se trochu?"
"A proč bych se měl stydět?!" durdil se Ziff Ellenbogen, "když jsem se ženil s vaší matkou, tak jí bylo osmnáct!"

"Kohn, už slyšeli, jaký neštěstí potkalo Steigerwalda?"
"???"
"Moje paní s ním utekla."

Potkají se Rozentál a Roubíček, dva úspěšní podnikatelé, majitelé firem a rokují:
"Ty v dnešní době dáváš ještě zaměstnancům plat?"
"Ne, nedávám"
"A chodí ještě do práce?"
"Ano, chodí"
"A neměli bychom tedy vybírat vstupné.....?!"

***********
Máte rádi vtipy a anekdoty? No určitě, pokud čtete zrovna Chechtavého tygra. A můžete si počíst víc případně udělat někomu radost. Ve spolupráci s Neviditelným psem vydal Československý spisovatel knížku Židovské anekdoty. Jde o pokračující internetovou sbírku Štein-Schneiderových samoléčitelských pondělků. Kapesní formát v tvrdých deskách za cenu skutečně lidovou 39 Kč najdete na pultech prodejen Levné knihy a v knižních odděleních Tesca v ČR a na Slovensku (též na www.levneknihy.cz).