Během tohoto víkendu jsem zpracovával spoustu údajů, které popisují osud nového protirakovinného léčiva v organismech krys a opic. Večer jsem šel na jednu oslavu, kde jsem se neprozřetelně zmínil o pracovní náplni mého víkendu. Rozproudila se vášnivá diskuse o tom, zda pokusy na zvířatech zakázat či nikoliv.

Stoupenci zákazu argumentovali především utrpením zvířat a tím, že nyní počítače mohou pokusy na zvířatech zcela nahradit. Dále uváděli, že data ze zvířat nelze převést na lidi.

Zastánci poukazovali na humánní provádění pokusů včetně případného usmrcení zvířete. Jako dítě jsem často trávil víkendy na vesnici u své prababičky a často jsem viděl, jak kočka zabíjí myš; tou myší bych opravdu být nechtěl.

Argumenty stoupenců zákazu nelze lehce odmítnout, počítače nyní hrají významnou roli při zpracování dat získaných z pokusných zvířat a mohou např. simulovat hromadění léku při pravidelném užívání. Bohužel ale neexistuje žádný spolehlivý program, který by popsal chování nového léku v organismu, takže pokus zůstává jedinou možností. Je pravda, že ne všechny údaje z pokusných zvířat lze převést na lidi. Například rakovinu je možné snadno léčit u myší, u lidí máme před sebou ještě dalekou cestu. Na druhou stranu mnoho údajů ze zvířat je možné poměrně přesně extrapolovat na člověka – například rychlost vylučování léku z organismu. Konečným pokusným zvířetem je ovšem člověk.

Pokusy na zvířatech neodhalily závažné vedlejší účinky – vzpomeňme si na thalidomid (Contergan), který sice mírnil těhotenskou nevolnost, ale po jehož užívání se rodily děti s deformovanými končetinami. V poslední době je v USA velmi otřásán skandál firmy Merck, která propagovala Vioxx, tzv. „acylpyrin nové generace“, který neměl dráždit žaludek. Pravda, Vioxx žaludek sice nenapadal, ale dramaticky zvyšoval riziko kardiovaskulární příhody, což Merck údajně tajil - nyní se odhaduje, že bude muset zaplatit miliardy dolarů.

Některé léky byly objeveny na základě pokusů na zvířatech - Gerhard Domagk zjistil, že barvivo Prontosil účinně zabíjí bakterie v myších, ale ne ve zkumavce. Později bylo zjištěno, že se Prontosil v organismu metabolizuje na účinný sulfonamid.

Mnoho nových preparátů se nedostane do stadia klinických zkoušek – často vzhledem k jejich vedlejším účinkům, které odhalí experimenty na zvířatech. Firmy ovšem tyto údaje nezveřejňují, takže veřejnost se bohužel nic nedozví o užitečnosti těchto pokusů.

Co říci závěrem? Po bouřlivé diskusi jsme se shodli, že pokusy na zvířatech za současného stavu vědy zakázat nelze, ale musíme je omezit na nezbytně nutné minimum.