24.6.2021 | Svátek má Jan


VĚDA: GM plodiny v zemi krále Ječmínka

31.5.2016

Geneticky modifikované plodiny přitahují zájem vědy i praxe, novinářů i politiků, odborníků i aktivistů už více jak dvacet let. Jejich tažení světem je stále úspěšné. Podle každoročně novelizované „Jamesovy zprávy“ (viz blíže www.isaaa.org) se předloni pěstovaly v celkem 28 zemích na ploše převyšující 180 milionů hektarů. V pětici největších producentů jsou USA, Brazilie, Argentina, Indie, Kanada, ale seznam již zahrnuje dvacet devět zemí, včetně řady „rozvojových“. V plodinové soutěži vedou GM soja, kukuřice, bavlna a řepka olejná (canola). Tedy – vedou ve světě, nikoliv v Evropě.

Evropská předběžná opatrnost a pragmatické pokrytectví.

Evropa je totiž v tomto srovnávání v podstatě na nule. Česká GM kukuřice postupně klesla z maximálních cca 8 000 ha tak na dva, obdobně jsou na tom Portugalsko, Rumunsko a Slovensko, svých asi sto tisíc hektarů si drží jen Španělsko. Žádná jiná GM plodina se na evropských velkých širých rodných lánech nepěstuje. Ona agresivní žlutá řepka od obzoru k obzoru je produkt konvenčního šlechtění, pokud ji snad vaše včelky nemají rády, genoví inženýři za to nemohou.

Na druhé straně ovšem Evropa ve světovém GM boomu vůbec není stranou, má do značné míry na svědomí právě ten masivní náskok pěstování GM soji, zvláště v zemích Jižní Ameriky.

Bez sojové moučky, jež nahradila tu nyní zakázanou, masokostní, by totiž v podstatě obratem skončila naprostá většina evropské živočišné výroby. Staneme se všichni vegetariány či dokonce vegany? Nebo vyslyšíme naléhání třebas polských farmářů a krmiva masokostní, úředně prověřená a možná dokonce bio, opět povolíme? Nebo dáme konečně přednost (přírodo)vědeckému poznání před politickým či ekonomickým machiavelismem současnosti?

Rizika zdravotní, ekologická či prostě politická?

Mezi odborníky „proGM“ či „antiGM“ táborů už lze asi dnes stěží nalézt někoho, kdo by „soukromě věřil“ argumentům o průkazné potravinové či zdravotní škodlivosti GM produktů. Právě tak hrozby ekologické mají nesporně i jiné pozadí než samotnou GM technologii. Vždyť pokud na jednom konci světa mizí deštné pralesy kvůli ekonomické atraktivitě GM soji, pak na druhém je obdobným ekologickým přízrakem zcela „nemodifikovaný“ palmový olej. Nadto v konfrontaci s neuvěřitelně rychlým pokrokem molekulárních technik umožňujících čím dál přesnější, ale tím i zásadnější modifikace genetické výbavy všech živých organismů včetně člověka, ztrácejí „klasické“ GM postupy čím dál více svoje stigma převratně nebezpečného neznáma či rizika.

Nicméně zvláště Evropa nadále setrvává ve svém obecném odporu k nim. Mezi oblíbenou argumentaci jejích politiků patří zásadní odpor obyvatelstva zejména k metodě samotné: vždyť je to proti Pánubohu, přírodě, pradávné lidské zkušenosti. Trvalým jevem jsou jednostranně vedené masmediálních kampaně, o aktivitě různých sociálních sítí ani nemluvě. A kritické poznámky „akademických odborníků“ jsou umlčovány konstatováním - to je přece v prvé řadě váš úkol objektivně a vyváženě, s dodržením pravidel otevřené diskuse, poučovat a informovat demokratickou společnost o míře současných poznatků.

Jak se dobrat důvěryhodných informací? Festivaly vědeckých filmů jako jedna z možností

Na vědecké konference řadový občan většinou nechodí, vědecké publikace nečte. Přednášky na akcích různých zájmových organizací (včelaři, zahrádkáři) mnoho posluchačů neosloví. Na občasných seminářích určených přímo politikům – v Poslanecké sněmovně či v Senátu – je pravidelně publika poskrovnu a téměř zcela v něm chybějí poslanci či senátoři.

Jednou z mála posluchačsky či divácky přitažlivých akcí tak bývají pravidelné festivaly vědeckých filmů s tématikou přírodovědecky-zdravotně-zemědělsky společenskou. Jejich skutečný informační přínos je však zásadní měrou podřízen strategii organizátorů. Dlouhou tradici v organizaci „Life Science Film Festivalů“ mají některé naše vysoké školy.

Tak v říjnu minulého roku pořádala svůj již pátý festival Česká zemědělská univerzita v Praze. Záštitu nad ním převzaly nesporné celebrity: ministr zemědělství ČR, starosta Městské části Prahy 6, ředitel ÚOCHB AV a prezident Agrární komory ČR. Během týdne bylo promítnuto téměř 150 krátkometrážních filmů domácí i celosvětové produkce, s tématikou od milostných tanců lososů přes děti Bangladéše či Lovu zdar po metabolismus rakovinné buňky. A mezi nimi dva směrované přímo k problematice GM rostlin.

Tím prvním byl film americké produkce „Synthetic forests“ – tedy syntetické lesy, produkce USA. Dle anotace měl tento dokument obsahovat „rozhovory s předními vědci a aktivisty o možných negativních dopadech geneticky upravených stromů, pokud budou vysazovány do našich ekosystémů, a o vědě, která se staví proti této ničivé technologii“. Přiznám se, že již po pár dnech mi jeho faktologický obsah vymizel z paměti, utkvěl jen dojem z otřesné agitky, kombinující názory aktivistů a „vědců“, ukazující pokusné – a samozřejmě velmi uměle vypadající – plantáže rychle rostoucích dřevin (zejména topolů) pěstovaných pro energetické účely v mixu s pohledem na čarokrásné lesy přírodní a schémata úprav DNA... Popravdě mít jako názorový podklad takovýto informační zdroj, přidal bych se k naprosté většině studentů v nabité posluchárně Lesnické fakulty a konstatoval – žádné GMO, ani náhodou.

Tím druhým pak byl snímek s možná poněkud nešťastně zvoleným, rozhodně málo informativním a divácky přitažlivým názvem „The Theory of Everything“, tedy „Teorie všeho“ - coby součást stejně nazvaného cyklu o významných osobnostech belgické vědy. Nicméně jak anotace konstatovala, tento díl byl věnován profesorovi Marcu van Montaguovi, jenž se proslavil jako zakladatel oboru genového inženýrství rostlin... a v roce 2013 byla Marcu van Montaguovi udělena World Food Prize za přínos v oblasti studia genetické modifikace rostlin... Přesněji, spolu s dr. Chiltonovou a dr. Fraleym obdržel tuto „Nobelovu cenu za přínos zemědělským vědám“ díky své zásadní úloze v položení základů, dalším rozvoji a praktickém uplatnění rostlinných biotechnologií.

Pokud vím, rozpočet tohoto festivalu není nijak oslnivý, prof. Montagu tedy nebyl osobně promítání přítomen, film však uvedl a vlastní přednáškou doprovodil jeho vynikající žák a mladší kolega Wim Wunderland, pracující v tomtéž ústavu VIB (Vlámský ústav pro biotechnologie). A vedle samotné vědy se úspěšně věnující i její propagaci (viz). Bohužel, o tuto přednášku ani o film zřejmě vedení ČZU ani žádné z jejích fakult nemělo zvláštní zájem. Projekci a přednášce ve velké fakultní aule naslouchaly tak dvě desítky „těch, co se navzájem známe“, studenti v podstatě chyběli.

Naštěstí když dva dělají totéž, nemusí to být totéž – a rozhodně to není jen otázka financí.

Pravda a mýty o GMO v programu AFO Olomouc 2016

Úctyhodnou tradici v pořádání festivalů vědeckých filmů má hanácká metropole Olomouc. Letošní ročník AFO – tedy Academic Film Olomouc – byl v pořadí již jednapadesátý. Do letošní soutěže se přihlásilo 2500 snímků a vybráno k promítání jich bylo 120. Mezi nimi opět jen dva na téma GMO. Jenže tentokrát se neztratily v davu. Přispět k poznání „pravd i mýtů o GMO“ měla totiž i konference pořádaná ve dnech 22. a 23. dubna v Olomouci výzkumným programem Potraviny pro budoucnost Strategie AV21, společně Univerzitou Palackého a Ústavem experimentální botaniky AV ČR. Tedy institucemi, které se výzkumu a využití GM plodin také bezprostředně věnují, zejména v kontextu s produkcí zdravějších a ekologicky „přátelských“ plodin, nadto odolnějších k důsledkům nemilých změn klimatu. Klíčovou osobou v přípravě a realizaci atraktivního programu byl profesor Jaroslav Doležel, jinak mj. vědecký ředitel Centra regionu Haná pro biotechnologie a zemědělský výzkum.

A hlavním hostem jak AFO, tak samotné konference byl - profesor Marc van Montagu.

Marcova přednáška měla případný název: Příběh GMO aneb Jak smířit emoce a racionalitu. Otevřela vědecký program na místě se symbolickým názvem „Pevnost poznání“ – a v doplněné verzi ještě jednou zazněla téhož dne večer, pro širokou veřejnost, v sále kina Metropol.

Na tomto místě je dobře připomenout, že základní výzkum již řadu let využívá MvM objev také pro tzv. inzerční mutagenezi, tedy velice přesné změny v molekule rostlinné DNA, opět s dalekosáhlým teoretickým i praktickým využitím. Šlágrem molekulární vědy současné jsou již molekulární techniky daleko pokročilejší, odvozené z tzv. repairových/opravných mechanismů, jež se vyskytují ve všech živých buňkách, včetně lidských. Nikoliv náhodu tak druhou hlavní lekcí byla přednáška doc. Radislava Sedláčka z ÚMG AV ČR Metoda CRISPR/Cas a revoluce v genovém inženýrství.

Po ní následovala nejprve úvaha doc. Jana Payna z 1. LF UK Praha Pojem přirozenosti ve filosofii a biologii a poté přednášky dalších: prof. Jaroslava Petra z VÚŽV Uhříněves/ČZU Praha Genetické modifikace zvířat a hmyzu a prof. Zdeňka Opatrného z PřFUK Praha Geneticky modifikované plodiny v zemi krále Ječmínka: Ano či ne?

Shodné složení řečníků měl i panel dvouhodinového odpoledního workshopu „Vyvracení mýtů o GMO“, který navíc moderoval mediálně známý dr. Michael Londesborough z ÚACH AV ČR Praha.

Bezprostřední propojení konference s festivalem AFO bylo demonstrováno dvěma výbornými filmy:

z produkce BBC „GM jídlo: Pěstování strachu“, velmi objektivně konfrontující názory nejrůznějších anti-GM aktivistů (zvláště z okruhu Greenpeace) a britských vědců – s přesvědčivými vstupy mj. bangladéšských farmářů pěstujících v rámci tamního vládního programu BT lilek. Dlouhou diskusi po promítání výborně moderoval dr. Tomáš Moravec z ÚEB AVČR Praha. Diskusi k druhému filmu, Dějiny úrody - odkud pochází jídlo, neméně zasvěceně řídil doc Stanislav Hejduk z Mendelovy univerzity (podrobnější informace o konferenci zde).

Podle odhadu organizátorů se komplexu „GMO akcí“ zúčastnilo přes 800 posluchačů, resp. diváků.

Publikum bylo velmi aktivní, všeho věku, bezprostřední v dotazech, dotěrné ve vyžadování otevřených odpovědí. Panelisté se tak i občas zapotili, ač museli pečlivě krotit svoje spontánní reakce typu „ale to je přece nesmysl, na to už jsem odpovídal stokrát“.

Přesto – i proto - naprosto většinově dostaly GM technologie v těchto debatách podporu. Zodpovězeny byly, snad dost přesvědčivě, obvyklé dotazy na zdravotní rizika GM potravin (nezjištěna, vědecky neprokázána), vlivu GM plodin na okolní ekosystémy rostlinné i živočišné (žádné symptomy ohrožení), ekonomické či politické „zákeřnosti“ nadnárodních monopolů (no jistě, ale to není jen případ GM – a ony užitečné GM plodiny si už dokáží konstruovat i rozvojové státy). Mnozí posluchači se odbornými argumenty přesvědčit dali, jiní pokračují ve víře ve svou pravdu. Ale to už je jejich právo, v souladu s klasickým Fide, sed cui fidas, vide – tedy Věř, ale komu věřit, měř. Vy, dříve narození čtenáři, vzpomenete si ještě v souvislosti s tímto akronymem na dávnou povídku Karla Michala a poté její „tresorové“ filmové zpracování „Bílá paní“ s výbornou Irenou Kačírkovou v hlavní roli (viz)? Možná také měl být součástí festivalového programu.

Vlastně, abych nezapomněl: baron Marc van Montague získal hlavní cenu AFO za osobní přínos popularizaci vědy. Nejen v zemi krále Ječmínka.



Postarejte se o svou fyzičku i během léta. Soutěžte s pečivem Fit den o hodinky GARMIN
Postarejte se o svou fyzičku i během léta. Soutěžte s pečivem Fit den o hodinky GARMIN

Načerpejte energii díky chlebům Penam Fit den, které jsou určené pro každého, kdo chce být fit. Díky vysokému obsahu vlákniny vás zasytí na delší...






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.