V předchozím textu (Potřeba vykročit potřebným směrem) jsem započal tristní zmínkou o patrně nekonečné sérii portrétů s jmény dobrovolníků, kteří zvolili kariéru v uniformě amerických obrojených sil a jejichž život hodně předčasně dohasl - v Iráku, Afghánistánu a podobně hanebných končinách.

Nepotlačitelným se stává přesvědčení o oprávněnosti tzv. Broderova zákona, že úřad amerického prezidenta je ten nejobtížnější na světě a kdokoliv o něj projeví zájem, se tím automaticky diskvalifikuje s oprávněným předpokladem mentální poruchy.

K mému úžasu a spíš i úděsu této mety dosáhl údajný černoch - syn matky bělošky, který do roku 2004 uváděl keňský přístav Mombasu jako místo svého narození, což posléze změnil v Honolulu na havajském ostrově Oahu. První případ v historii Ameriky, kdy kandidát se svou kampaní zamířil do ciziny (Berlín), svět se zjančil, v Oslu Oslané ho ocenili Nobelovou cenou míru, tehdy s nikoliv nepravděpodobným předpokladem, že dostane též Nobeláčka v oboru mediciny - za slib, že přestane kouřit.

Každopádně, v roce 2012 dosáhl zázraku svého znovuzvolení. The Economist, britský mediální zdroj z nejsolidnějších, v úvodníku "How to save Obama's second term" (25.5.2013) uvádí tři závažné úkoly, vyřešitelné pouze za podmínky politické spolupráce Demokratů s Republikány, ve Washingtonu však téměř k nenalezení. Tou jsou 1. imigrace, status odhadovaného počtu dvanácti milionů v USA ilegálně žijících vetřelců (Senát potřebný zákon odhlasoval, druhá komora - Sněmovna reprezentantů - tak dosud neučinila a vyhlídky jsou nevalné), 2. tzv.entitlements - hrůzně nákladná oprávnění ve třech podobách - Social Security, všeobecně vyplácené penze, Medicare, zdravotní pojištění pro seniory, Medicaid, totéž pro nemajetné, 3. daňová reforma, za nynějších podmínek, kdy zhruba polovina národa platí všechny výdaje federace, kdežto druhá polovina se veze zadarmo, toliko pobírá požitky, za podmínek, že vzdor k mohutně přibývajícmu počtu obyvatelstva současně ubývá počet legitimně zaměstnaných pracovních sil.

Jiná, donedávna kontroverzní témata - potraty, do maximálně nejvyššího stadia těhotenství, zákonodárné a justiční hádanice o oprávněnosti manželství homosexuálů a lesbiček - už vesměs pozbyly svě urgentní důležitosti.. Velmi potentním diskusním tématem, víc než ona nekonečná otázka rasová, je tzv. IRS (Internal Revenue Service - berní úřad,, instituce nepominutelná, nemilovaná), jež se zabředla do skandálu, charakterizovaného jako unambiguously outrageous - "nepochybně nedvojsmyslně ohavného, odporného. "

Je nejen americkým zvykem domáhat se od eráru dosažení výjimky z daňové povinnosti. Toho například dosáhlo nakladatelství 68 Publishers Josefa a Zdeny Škvoreckých v Torontu. Dárci si věnovaný obnos mohou odečíst z daní, proč tedy dát anonymnímu eráru, když mají možnost přispět na mně sympatický ůčel? A tento všeobecně obávaný, nenáviděný moloch federální mašinerie byl přistižen při nezákonné diskriminaci politicky konzervativních žadatelů o udělení požadované výjimky z daňového postihu. Těm se zásadně nevyhovovalo.

Poprask, kongresové vyšetřování, prozatím s větším dopadem než v případě zabití velvyslance Stevense spolu s dalšímu třemi Američany v libyjském městě Benghází. K události došlo měsíc před prezidentskými volbami 2012, Obamova administrativa - ať už z jakýchkoli důvodů - se nepostarala o včasnou evakuaci ohroženého personálu a následnou tragedii lživě opakovaně se snažila vysvětlovat nikoliv jako akt al-Kájdy, ve volební kampani po úspěšném Osamy bin Ladena prezentované jako úspěšně zdecimované organizace, ale jako výsledek spontálního projevu nevole proti jakémusi antimohamedánskému videu v Kalifornii, které nikdo neviděl, o něm neslyšel. Takto nehorázně opakované lhal prezident, ministryně zahraničních věcí Hillary Clintonová a Obamova velvyslankyně u OSN Susan E. Riceová. Republikáni v Kongresu nemíní tuto záležitost v klidu pohřbít.

Došlo již k značnému umenšení prezidenta Obamy: z image Ich bin ein Berliner se přetvořil v Ich bin ein big talker, jak nejen mediálně zaznamenáno na shromádění představitelů G8 v severoirském Belfastu: jednoznačně pohrdavý Putinův postoj, jeho manérismus, taktéž počínání členů čínské delegace k nepřehlédnutí.

- - -

V roce 1979 jedna katastrofa za druhou postihly muslimský svět: teokratická revoluce v Iránu, svržení šáha, doprovázeno přepadem amerického velvyslanectví a dlouhodobým zajetím (444 dní) diplomatů, sovětská invaze v Afghánistánu, džihádisté ultrafanatici v Saúdské Arábii v Mecce přepadli nejpovažovanější mohamedánský svatostánek.

Invaze Saddama Husseina v Kuvajtu, jeho promptní porážka v první této válce,

následovalo osm let hodné krvavé irácko-iránské války, vrcholný imám Chomejni donucen k pokorné iniciativě domáhat se míru. Poučil se, že dogmatická zatvrzelost se nevyplácí, může přijít sakramentsky draho.

Útok 11. září 2001, s největšími ztrátami na životech na americkém území, předčivšími výsledek japonského útoku na Pearl Harbor v roce 1941. Bushova war on terror, tažení proti amorfní al-Kájdě bez zřetelné adresy. Obamovým zásadním principem bylo urychlené ukončení války jak v Iráku, tak Afghánistánu, tohoto nevítaného Bushova dědictví.

Vyřešení války v Iráku: Obama své slovo dodržel, v roce 2011došlo k odchodu americké armády z Bagdádu.. Po této zprávě dobré, ale následuje ještě jedna zdaleka víc nedobrá: Obnovení vnitřní sektářského sváru, sunnité versus šíité. Iránem mohutně podporované šíitské milice prošly remobilizací, zatímco al-Kajda v Iráku (AQI) se soustředuje na šíitské cíle. Vznikající chaos komplikují povstalci z řad bývalé vládnoucí strany Baath, útočící na znovustvořené vojenské jednotky Iraqi Security Forces v severní oblasti kolem Mosulu, třetí největší metropole země. Dochází k mobilizaci extrémistů v obou táborech. Notná vina spadá na premiéra Nuri al-Malikiho, razantně prosazujícího šíitské zájmy, vylučujícího prominentní sunnitské představitele z významných rolí užitečné vládní koalice. Bývalý vicepremiér Tariq al-Hashemi žije v exilu, v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti.

Od ledna 2013 al-Kájda (AQI) spolu s ISI (Islamic State of Iraq) se angažují v mnoha útocích na cíle od Bagdádu na jih k Basře. Šíitské milice se revanžují vražděním sunnitů, jakož i tak zvaným morality killing ("mravnostním zabíjením" - například prodejců alkoholu), mordováním ve vlastních šíitských řadách. K takovým AQI/ISI iniciativám dochází téměř každý týden. Kromě střelných zbraní populární jsou IED (Improvised Explosive Devices), hojně namířené proti příslušníkům USA a iráckým bezpečnostním jednotkám.

Šíitské milice na mnoha místech dávají přednost tzv. extrajudicial killing čili vraždění bez cavyků. K tomu si vypomáhají zřízováním falešných bezpečnostních stanovisek, kontrolou průkazů, únosy z automobilů, z veřejných míst, s kulí do hlavy a odhozením na vhodném smetišti. Mezi oblíbenými obětmi jsou učitelé, obchodníci s údajně mravně závadným zbožím.

Šíitské milice si jako cíl vybírají sunnitské mešity. Sunnité se stejně tak revanžují. Malikiho úmyslná politika, namířená proti sunnitskému obyvatelstvu, je jednou z hlavních příčin nynějšího nežádoucího stavu. Washington už nemá důvod se domnívat, že by v Bagdádu měl sympaticky si počínající vládu. Nejen hlavní město znovu připomíná tvrz, náboženské, zatvrzele separované oblasti. Tato vláda nemá ani ministra národní obrany, ani vnitra. Maliki rovněž nemá schopnost či ani vůli, aby odmítal podporovat iránský režim v Teheránu,, podporující v Syrii Assadův režim.

Taková je tedy nynější situace v Iráku, Američany již opuštěném, vlastnímu osudu zanechaném.

Z Afghánistánu teprve příští rok 2014 odejdou. Se zárukou všemožných dalších bolehlavů: al-Kájda, všelijak se rozlézající, taktéž tomu s Talibánem. Komplikace v Sýrii, vývoj v nukleárně ambiciozním Iránu, a jako prozatím úplně nejposlednější jsou výbuchy nevole v Egyptě, též již zřetelně se otřásajícím..

BUDE POKRAČOVÁNO

Neoficiální stránky Oty Ulče