Dne 9. září 2009 zahájila Národní technická knihovna svůj další život v nové, moderní budově v Dejvicích. Podle údajů knihovny bylo při jejím stěhování za 74 dnů přemístěno 55,5 tun knih za pomoci 240 stěhovacích vozů. Pro milovníky čísel - bylo přemístěno celkem 20 kilometrů knih. Podíval jsem se na tyto údaje ve chvíli, kdy jsem se dozvěděl, že v rámci dokončování všeho, co taková knihovna potřebuje, byla zbudována i kavárna pro návštěvníky knihovny. Což je čin zajisté potřebný. Drobnost přidali i pracovníci knihovnického marketingu a vyhlásili veřejnou soutěž k vymýšlení názvu kavárny. Je na to čas až do 24. února. Jen tak mimochodem – usnesení vlády ČR č. 699 ze dne 12. července 2000 o vybudování budovy nové Národní technické knihovny (předseda vlády Miloš Zeman) bylo rozhodnutím velice moudrým, jakkoli se s ním paradoxně nikdo nikdy moc nechlubil.

Letos si České vysoké učení technické připomíná 305 let od svého založení, což velice úzce souvisí s Národní technickou knihovnou. Letošního 18. ledna tomu bude přesně 305 let od vydání jistého reskriptu císaře Josefa I. z roku 1707. Dovolím si to dobu trochu popsat, neboť je velice zajímavá také z hlediska dějin byrokracie. Konec konců posuďte sami, jestli by se v našich dnešních podmínkách mohl odehrát následující, tři století starý příběh.

Christian Josef Willenberg

Když se stavební inženýr Christian Josef Willenberg rozhodl, že vychová další stavební inženýry, podal si 30. ledna 1705 k císaři Leopoldu I. žádost, aby mohl za doživotní rentu vyučovat v Praze celkem 12 zájemců v umění inženýrském a zároveň pro tuto činnost založit i knihovnu hrazenou z uvedené renty. Nebylo tehdy v říši schopnějšího fortifikačního vojenského inženýra a jistě nebyl důvod, proč jeho žádosti nevyhovět. Stavební inženýry nepotřebovali pouze vojáci. Jenže měl pan inženýr velkou smůlu.

Pátého května téhož roku císař Leopold I. umírá. Josef Willenberg se obrnil trpělivostí a skutečně: císař Josef I., takto syn a následník Leopoldův, poměrně rychle odpovídá za tatínka. A tak vyšel dne 18. ledna 1707 císařův reskript, jímž doporučuje českým stavům, aby bylo žádosti Willenbergově vyhověno. Datum vydání reskriptu právem považuje ČVUT za den svého založení.

Jenže další situace byla poněkud zapeklitá. České stavy nehodlaly potřebné prostředky uvolnit. Inženýr Willenberg tedy opět čekal. Mezitím se stalo, že zcela nečekaně 17. dubna 1711 umírá ve svých třiatřiceti letech císař Josef I. Habsburský. Byla to zjevná škoda, protože tento muž měl docela zajímavé plány na modernizaci monarchie. Obklopil se za tím účelem i velice schopnými politiky.

Po císaři Josefu I. nastupuje jeho bratr Karel VI. (od prosince 1711 císař římsko německé říše a od 5. září 1723 také král český), který dostal v roce 1716 stížnost Cristiana Willenberga, že nebylo dbáno doporučení Josefa I. a že musí již devět let čekat na vyřízení věci, která může být zemi nad míru prospěšná. Tutéž stížnost poslal inženýr Willenberg i českým stavům. A pak věci dostaly docela rychlý chod. Karel VI. nařídil 14. května 1717 českým stavům, aby podaly zprávu o tom, jak vyřídili reskript jeho předchůdce.

A to stačilo k tomu, aby již 4. června téhož roku čeští stavové jmenovali inženýra Willenberga profesorem, vydali dekret o zřízení profesury a dokonce mu bylo přiděleno 300 zlatých na nákup potřebných knih a roční plat 1 200 zlatých. Tak vznikl základ dnešní Národní technické knihovny. Nebylo to tak jednoduché, jak by se na první pohled zdálo. Christian Josef Willenberg musel dle příslušného dekretu zajistit vyučování ve své domě a v něm také provozovat potřebnou knihovnu. Přesto byla výuka zahájena již 7. ledna 1718.

Obalka dopisu Josefa I. českým stavům z r. 1707

Dobrý nápad a zejména potřebná vytrvalost jednoho inženýra ze Slezska (narodil se v Lehnici) tak přinesla potřebné ovoce. Vyřízení žádosti trvalo pouhých dvanáct let a vyřizovali ji celkem tři císařové. Něco takového by se v dnešní době stát zřejmě nemohlo. Při té příležitosti mě napadlo, že by se kavárna v nové Národní technické knihovně mohla jmenovat CRISTI. Je to krátké, dobře vyslovitelné a třeba by to inženýra Christiana Josefa Willenberga potěšilo.

Jako první totiž začal v rámci jím založené školy v Praze vyučovat také odvodňovací práce, konstrukce strojů na zvedání těžkých břemen, geodézii a kartografii. A jeho studenti mnohokrát v těchto oborech proslavili svoji zemi. A co Karel VI.? Také se snažil. Za jeho vlády byla v českých zemích vybudována docela slušná silniční síť, na mnoha místech dodnes používaná. A také byl otcem poslední české královny. Letos je tomu již 269 let od doby, kdy byla jeho nejstarší dcera Marie Terezie korunována českou královnou.