Středa 30. dubna 2025, svátek má Blahoslav
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 99 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

HISTORIE: Znamenití lékaři v českých zemích (67)

diskuse (0)

Někdy se na ně zapomíná a někdy na ně zapomínat nelze, protože již zapomenuti a nejsou ani vzpomínáni. A přitom naše země má ve své historii mnoho osobností, patřících mezi znamenité představitele vědy lékařské. Zkusíme některé z nich připomenout, byť trochu na přeskáčku. Lékaři patřili i v minulosti k všestranně vzdělaným lidem, kteří nezřídka vynikli v mnoha jiných oborech. Byli spisovateli, hudebníky, cestovateli, archeology, botaniky či dokonce i úspěšnými profesionálními vojáky. Většinou vynikli také proto, že byli nejen odvážní, ale i zdravě sebevědomí. Někteří byli také vynikajícími lékaři, avšak upadli v zapomenutí. Někteří upadnout do zapomenutí měli, nebo se o nich málo ví. Ovšem nikoli jejich vlastní vinou. A zajímavé jsou i okolnosti jejich vzdělávání i kariérních postupů. Neschází také jejich životní epizody přímo dobrodružné.

lékaři 67 - 1

Velice oblíbený a nesmírně aktivní lékař i občan v Hradci Králové MUDr. Otakar Klumpar (1860 - 1915), zvaný také právem „lékař lidumil“ podlehl těžké nemoci 3. prosince 1915. Jeho přítel a vrstevník JUDr. František Ulrich (1859 – 1939), v pořadí třetí starosta Hradce Králové pronesl ve smutečním projevu na zastupitelstvu města mimo jiné i tato slova: Jeho mnohostranná činnost v přeletu posledních dvaceti let, významnost jeho zvláštní bytosti, celé to chvění atmosféry, v níž jsme spolu žili a pracovali, to vše jest příliš živé a čerstvé, než abychom mohli věrně výstižným, ocelově chladným slovem objektivnosti dnes oceniti jeho význam… Typická byla jeho láska k našemu městu, v němž se nezrodil, jež ale učinil svým druhým domovem a jehož obrozením, vzrůstem a rozkvětem vyplnil obsah vlastního života… Jaký byl Dr. Klumpar lékař – léčitel, nýbrž lékař – těšitel, jaký to byl lidumil, jaké zlaté srdce dobilo v tomto atletickém těle, toho jsme si všichni vědomi, a to zjevně hlásal průvod zástupů, kupících se kolem jeho ztemnělé rakve, a zvlášť těch malých a chudých, kteří bol svůj ostýchavě za ní nesli…

Rodina Klumparů je historicky spojena nejen s Hradcem Králové, ale také s českou politikou z přelomu 19. a 20. století. Otec Jan Květoslav Klumpar (1826 - 1909), klasický filolog a středoškolský profesor učil na gymnáziu v Jihlavě, byl ředitelem gymnázia v Lugoši (Banát), dále pak v letech 1859-1861 ředitelem gymnázia v Uherské Skalici (zde se narodil syn Otakar), profesorem na gymnáziu v Jindřichově Hradci (zde se narodil syn Ladislav) a konečně v letech 1867 – 1888) ředitelem gymnázia v Hradci Králové. Jan Květoslav Klumpar byl mimo jiné i spisovatelem, autorem učebnic a také byl pověřen hradeckým zastupitelstvem pokračovat ve zpracování „Pamětí královéhradeckých“, které začal v roce 1836 psát spisovatel a dramatik Václav Kliment Klicpera (1792 - 1859), který v letech 1819 - 1846 na místním gymnáziu také učil, mimo jiné například Karla Jaromíra Erbena a Josefa Kajetána Tyla. JUDr. Ladislav Klumpar pracoval jako advokát (proslul jako velmi aktivní obhájce v procesu s tzv. Omladinou, mezi jeho klienty patřili také Luděk Marold, Max Švabinský či Hana Kvapilová), publikoval zajímavé texty o kulturním životě Hradce Králové, byl aktivním členem mladočeské strany, poslancem Říšské rady, členem představenstva banky Slavia a členem výboru Společnosti Národního divadla, kterou v roce 1889 spoluzakládal.

V roce 1833 byla v Německu založena kongregace Chudých školských sester de Notre Dame a o dvacet let později začala působit i v českých zemích (Hyršov 1853). Na podzim roku 1858 pozvali královéhradečtí zastupitelé Školské sestry k výuce na Čtyřtřídní dívčí škole a dali jim i na starost Opatrovnu, která byla v roce 1888 změněna na Mateřskou školu. Sestry vyučovaly i v Ústavu pro neslyšící děti, který byl v Hradci Králové založen v roce 1881 a vedly i domácnost v místním Teologickém semináři. Město se o vzdělání mládeže staralo vzorně po všech stránkách. Konec konců profesor Jan Květoslav Klumpar byl v roce 1876 spoluzakladatelem „Spolku pro podporu chudých studujících gymnázia, reálných škol a učitelského ústavu“.

lékaři 67 - 2

Na snímku (byl pořízen v roce 1905 v klášterní zahradě ústavu Chudých školských sester de Notre Dame) jsou čtyři muži, kteří se výrazně podíleli nejen na rozvoji místního školství, zdravotnictví, kultury a občanského života města. Zcela vlevo je MUDr. Otakar Klumpar, v letech 1897-1906 primář městské veřejné nemocnice a také městský lékař a hygienik. A svého času i lékař v ústavu pro neslyšící a v zařízení školských sester. Svým vlivem se o dva roky později zasloužil, že byl zvolen poslancem Říšské rady univerzitní profesor František Drtina (1861 – 1925), spoluzakladatel Masarykovy realistické strany. Na výše uvedeném snímku je profesor Drtina, v té době mimo jiné i děkan filozofické fakulty na pražské univerzitě, hned vedle doktora Klumpara. Dalším mužem zleva je významný královéhradecký právník JUDr. Hugo Gedulinger (1860 – 1923) a zcela vpravo místní podnikatel Ing. Jan Jindra (1873 – 1935).

Jen v letech 1848 – 1888 pracovalo v Hradci Králové přes třicet spolků. Jako první byl založen v roce 1848 čtenářský spolek Kasino a jako poslední v roce 1888 Dámský odbor Ústřední matice školské. Strůjcem mnoha občanských aktivit byl právě MUDr. Otakar Klumpar. Byl místopředsedou Lékařské župy severovýchodních Čech, aktivním Sokolem, stál řadu let v čele Sokolské župy Orlické, inicioval vznik cihelny a cementárny v Mašovicích, patřil k zakladatelům místního muzea, byl členem jeho dozorčí rady a věnoval muzeu četné historické předměty. Jako hygienik spolupracoval s architektem Oldřichem Liskou v rámci veřejné soutěže na vypracování regulačního plánu pravostranné labské kotliny. Získali druhé místo a jejich návrh byl nakonec skutečně realizován. Byl předsedou místního sdružení české strany lidové (realistické) a založil její Pokrokový klub. V roce 1894 byl organizátorem Hospodářské, průmyslové a národopisné výstavy v Hradci Králové. S manželkou Marií podporovali rozvoj krajkářství v Orlických horách, krajky vystavovali v místním muzeu a v Hradci Králové zřídili prodejnu krajkářských výrobků. Doktor Klumpar působil i v mnoha spolcích, přednášel, organizoval výstavy, byl aktivním ochotníkem spolku Klicpera, předsedou odboru Husova fondu a zakladatelem akademického spolku Dobroslav.

Jako lékař byl velice vážený. Konec konců jeho vzdělání bylo výtečné. V roce 1884 promoval na pražské univerzitě a hned nastoupil jako externista u profesora Viléma Weisse (1835 – 1891) prvního děkana české lékařské fakulty a vynikajícího chirurga. V Brně pak zastával funkci sekundáře v zemské nemocnici a v ústavu pro choromyslné. Ještě předtím získal praxi porodníka jako asistent u věhlasného českého gynekologa a vlastence profesora Jana Strenga (1817 - 1887). MUDr. Streng byl již od roku 1870 řádným profesorem porodnictví a shodou okolností v roce promoci Otakara Klumpara byl jmenován rektorem české univerzity v Praze. Při té příležitosti věnoval profesor Jan Strong čtyři tisíce zlatých na konto nadace pro podporu chudých mediků. (Jen mimochodem – tak se tehdy pomáhalo chudým, ale tenkrát nikoho, ani poslance, nenapadlo rozdávat zdarma obědy z prostředků státního rozpočtu tak, aby to jako nikoho nebolelo).

Praxi pak MUDr. Klumpar dovršil jako okresní lékař v Sobotce. Poté pracoval již v Hradci Králové jako městský lékař, hygienik, porodník a primář nemocnice.

MUDr. Klumpar patřil k aktivním podporovatelům profesora T. G. Masaryka. Ten z jeho iniciativy přijel do města v letech 1892 až 1906 celkem pětkrát, aby pronesl veřejnou přednášku. Naposledy z té doby byl Masaryk v Hradci Králové 23. října 1906 na diskusním setkání s názvem „O inteligenci a náboženství“. Hlavními diskutéry (a soupeři) byli ThDr. František Reyl za politicko-křesťanský klub a MUDr. Otakar Klumpar za Pokrokový klub. Kriticky vůči praxi katolické církve v habsburské monarchii vystoupil i Masaryk. Později se o tomto diskutování hovořilo jako o „hradeckém náboženském hádání“. Této debaty se zúčastnily téměř čtyři stovky lidí; stoupenci katolické církve odešli hodinu po půlnoci a ostatní si ještě před druhou hodinou noční vyslechli závěrečná slova doktora Klumpara. Takové věci se v tomto městě před sto lety děly.

Nejen věci takové, ale i jiné se děly. Když se v roce 1894 stal starostou Hradce Králové místní advokát JUDr. František Ulrich, rodily se věci nečekané. V té době se začíná bourat královéhradecká bastionová pevnost včetně městských hradeb. Vznikl tak prostor pro výstavbu zejména budov veřejných a díky promyšlené politice starosty Ulricha se Hradec Králové stal postupně již tehdy velice moderním městem i po stránce architektonické.

První zakázku od města (stavbu okresního domu) dostal v roce 1902 architekt Jan Karel Zdenko Kotěra (1871 -1923). Ještě předtím, v roce 1896 přivedl starosta do města Wagnerovy žáky Otokara Béma (1868 – 1949) a Huberta Gessnera (1871 – 1943), kteří projektovali budovu obchodní akademie. V roce 1905 začal s prvními projekty ve městě (sgrafitové domy) architekt Josef Gočár (1880-1945). Jeho pozdějším dílem je také schodiště u kostela P. Marie. Město začalo žít nakažlivou moderní architekturu. To byl také impuls pro místní stavebníky a městu to přineslo (i díky kulturnímu rozvoji) zcela adekvátní přezdívku SALON REPUBLIKY.

V roce 1905 se dostavil do kanceláře nejstaršího královéhradeckého projektanta, zednického mistra Václava Rejchla staršího (1852 – 1928) MUDr. Otakar Klumpar. Ten přišel s návrhem na postavení rodinné vily právě na místě, které vzniklo jako jedno z prvních při bourání části pevnosti, určené pro obytnou zástavbu. A třiapadesátiletý Václav Rejchl, zakladatel později známé rodiny královéhradeckých architektů a stavebníků se projektu vily ujal. Dnes odborníci hodnotí tuto stavbu jako tehdejší významný přínos k moderní architektuře a dílo Václava Rejchla jako významný architektonický počin, jímž autor tak trochu překonal sám sebe.

lékaři 67 - 3

Rodinné sídlo doktora Otakara Klumpara koncipoval Václav Rejchl je symetrickou nárožní stavbou s dvěma identickými byty zahrnujícím v to velkoryse pojaté salony a jídelny. Objekt byl v devadesátých letech minulého století citlivě rekonstruován. Za zmínku stojí i vtipně pojaté oplocení s ušlechtile tvarovanými pylony. Václav Rajchl se s doktorem Klumparem a jeho ženou Marií později setkával v kuratoriu městského průmyslového muzea, jehož byli členy. Měl také značný podíl, jako člen elektrárenské komise na tom, že 2. února 1910 se v hradeckých ulicích poprvé rozsvítila elektrická oblouková světla.

PS. Doktor Otakar Klumpar měl vedle svých mnohých odborných a společenských aktivit, také originální smysl pro humor. Se svými přáteli založil „žertovnou stolní pánskou společnost“ nazvanou Mrťafa, kterýžto název doktor Klumpar vymyslel. Její členové se scházeli v hostinci „U Urnerů“. Samotný význam slova „mrťafa“ není jednoznačně definován. Ze Švejka známe „starýho mrťafu“, někdy se tak označují i lidé hloupí. Avšak v případě doktora Klumpara a jeho přátel je třeba tomuto slovu přiznat význam zcela opačný.

Příště: MUDr. Jan Nepomuk Eiselt

Jan Kovanic
30. 4. 2025

Je třeba nenechat se zblbnout a zdebilnit.

Aston Ondřej Neff
30. 4. 2025

Patnáct španělských regionů postihl očekávaný blackout.

Petr Kolman
30. 4. 2025

Proč nikdo neřeší protiústavní nesmysl v sekulárním státě.

Daniel Vávra
30. 4. 2025

Kolikrát jste potřebovali služby sociálního antropologa a kolikrát řemeslníka?

Jan Ziegler
30. 4. 2025

Romský hrdina Imrich Horváth bojoval proti nacistům

Aston Ondřej Neff
29. 4. 2025

Řečnická otázka nevyžaduje odpovědi.

Aston Ondřej Neff
28. 4. 2025

Opravdu se nechci zúčastnit debaty o potratech.

Jan Bartoň
28. 4. 2025

Podle Trumpa je dohoda s Ruskem připravena.

Ladislav Jakl
29. 4. 2025

Macron zopakoval, že zvažuje vyslání francouzských vojsk na Ukrajinu

Aston Ondřej Neff
30. 4. 2025

Patnáct španělských regionů postihl očekávaný blackout.

Josef Kopecký
30. 4. 2025

Lékaři budou povinně ověřovat to, zda mají zbrojní průkaz jejich pacienti s nemocí, vadou nebo...

mul Matyáš Müller
30. 4. 2025

Obvodní soud pro Prahu 9 ve středu znovu rozhoduje o vině a trestu pro dva obviněné spolupracující...

Lidovky.cz, ČTK
30. 4. 2025

Starší muž loni v září nalákal do svého auta nezletilou dívku, odvezl ji na odlehlé místo,...

Lidovky.cz, ČTK
30. 4. 2025

Pákistán má důvěryhodné informace, že indická armáda provede během 24 až 36 hodin vojenský úder....

Ivana Lesková
30. 4. 2025

Silničáři, skladníci, zdravotníci... Dlouhé roky zvedají v práci těžká břemena, až si těžce poškodí...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz