Blíží se výročí skonu kosmonauta Jurije Gagarina (27. 3. 1968). Jeho smrt nebyla dosud objasněna, bylo zveřejněno mnoho verzí. Některé zdánlivě pravděpodobné.

Vloni byla v Kladenském deníku vydána verze moje. Lze dohledat na googlu pod heslem Bývalý pilot z Kladna... Článek jsem poslal několika novinářům, kteří o věci psali. Odpověď jsem dostal jedinou – od čestného předsedy Svazu letců, který můj názor připustil.

MiG-15 UTI

Pro objasnění: V letech 1958-59 jsem létal jako učitel létání v Leteckém učilišti na MiG-15 UTI. Na stejném typu, rovněž vyrobeném v Avii Letňany, se Gagarin zabil.

Při jednom letu, kdy žák, sedící v přední zakryté kabině, cvičil let podle přístrojů, se řídicí páka prudce přestavila do krajní polohy “těžký na hlavu”. Letoun přešel do strmého klesání téměř kolmo k zemi. V tom okamžiku měl v rukou řízení jenom žák. Chytil jsem řídicí páku oběma rukama a vší silou tahal k sobě. Teprve po použití elektrického vyvážení se letoun srovnal do horizontu. Okamžitě jsme let přerušili a závadu ohlásili. Stroj byl odstaven. Po prohlídce nezjištěna žádná závada.

Oficiální portrét Jurije Gagarina

Měli jsme štěstí, že se to stalo v dostatečné výšce a za krásného počasí. V mracích bychom dopadli jako Gagarin a Serjogin. Vybírání nezvyklé polohy v mracích podle přístrojů je obtížné a trvá déle.

Vloni jsem mluvil s bývalým pilotem Standou Babicou (11. slp), kterému se stal podobný případ v roce 1963: Za letu, bez zásahu do řízení, náhlý přechod do strmého klesání. Druhý pilot se okamžitě katapultoval, Babica posléze rovněž.

Je řada katastrof MiG-15 UTI, které zůstaly bez objasnění. Nikdo z autorů, včetně ruských (např. gen. Kamanin), tuto možnost nepřipouští. Můj zážitek byl tak silný, že nepovažuji jiné verze za věrohodné.