Kdybych měl prezidentův projev na půdě OSN (text, video) shrnout jedním odstavcem, říká Václav Klaus zhruba toto:

Politici mají odpovědnost reagovat na hrozby, nicméně současné oteplování nevybočuje z historického kontextu a hypotéza o dominantním vlivu člověka na globální teplotu je sporná; dosavadní klimatické prognózy se míjely s realitou, a nejsou proto spolehlivé; není pravda, jak tvrdí environmentalisté a často i média, že existuje vědecký konsensus o dominantním vlivu člověka na klima; když už navrhujeme nějaká opatření, neměla by být ukvapená a pečlivě by měly být zvažovány přínosy i náklady takových opatření, peníze draze vynaložené na pokusy ovlivnit globální teplotu by mohly třeba být efektivněji použity jinak; je nefér levné energie zakazovat státům, které jsou chudé a mohou si drahé energie technologie dovolit ještě hůře než bohaté státy; jednotlivé země by neměly být nuceny podřizovat se jednomu schématu, konkurence jednotlivých přístupů by lépe pomohla odhalit nejlepší reakci na aktuální výzvy.

Osobně tento racionální přístup vítám, není to v politice běžné. Protipólem tohoto přístupu je environmentalismus, jakési nové kvazináboženství, jehož "veleknězem" je Američan Al Gore. Níže uvedená ilustrace je vyfocená z Gorova megakoncertu Live Earth, kam se nad diváky snesl jako Bůh s planetou Zemí v dlani. (Jeho kázání Inconvenient Truth chce jeho souputník pan ministr Bursík distribuovat na videokazetách na českých školách.)

(Zdroj: Live Earth.org - k shlédnutí zde)

Pan Bursík vyřkl v reakci na vystoupení prezidenta v OSN řadu nadávek, ať ale raději polemizuje s fakty.

Teplota nevybočuje z dlouhodobých trendů

Vývoj teploty v posledních desetiletích se opravdu nevymyká vývoji v minulosti. Stačí se podívat na data z pražského Klementina, jehož měření jsou díky osvícenosti našich předků jedněmi z nejdlouhodobějších přímých měření na světě.

OSN ve své zprávě používá průměr měření až od roku 1860, protože takových stanic jako Klementinum nebylo do roku 1860 tolik, aby se z toho dal udělat reprezentativní průměr. Když zasadíme globální průměrné změny od roku 1860 do dlouhodobějších dat Klementina od roku 1775, vidíme, že se dnešní vývoj nijak nevymyká minulosti. Dnešní teploty by lidem před 200 lety připadaly normální.

Vědci pomocí rozličných vědeckých metod zkoumají i teploty z doby před systematickým měřením. Jednou z takových metod jsou vrty hluboko do ledu v Antarktidě, kde vědci analyzují částečky v ledu a z analýz odvozují teplotu v minulosti. Graf ukazuje, jaká byla průměrná teplota v uplynulých 400 000 letech (oproti průměru roku 1950). Z grafu vidíme, že teploty skutečně kolísaly vždy v minulosti - zjevně bez vlivu člověka.

(Graf přebírá data z práce Jean Robert Petit et al., "Climate and Atmospheric History of the Past 420,000 Years from the Vostok Ice Core in Antarctica," Nature, Vol. 399, No. 6735, June 3,1999, pages 429-36. a pochází z NCPA.)

Klaus dále píše, že důsledky (oteplování posledních let) na člověka jsou zanedbatelné. Spíš bych řekl neměřitelné. Jestli pozorujeme nějakou korelaci mezi růstem teplot a životní úrovní, tak jedině pozitivní. V posledních sto letech rostla nejen globální teplota, ale i délka života lidí, životní úroveň, výnosnost zemědělství atd.

Na obrázku vidíme americká data, všude jinde je to podobné. Mohl bych ukázat další obrázky, jak roste HDP na hlavu - v bohatých i chudých zemích - jak ubývá chudoby a zákeřných nemocí, jak se snižuje dětská úmrtnost atd. atd.

Netvrdím, že žijeme déle a jsme bohatší díky vyšší teplotě, protože korelace ještě neznamená kauzalitu. Poukazuji tím ale na to, že je směšné tvrdit, že nás růst teploty poškozuje, když všechny relevantní ukazatele kvality života jdou ve 20. století spolu s teplotou nahoru.

Ať ukáže pan Bursík věrohodná data, že ubývají lední medvědi a přibývá hurikánů. Myslím, že nedokáže taková data předložit.

Konsensus vědců neexistuje

Další z prezidentových tezí je, že vědecký konsensus neexistuje. Jinými slovy je spousta vědců, kteří nesdílejí závěry Panelu OSN pro změnu klimatu. Stačí se např. podívat na nezávislé shrnutí zprávy OSN vydanou kanadským Fraserovým institutem nebo si jednoduše přijďte poslechnout přednášku profesora klimatologie Freda Singera pořádanou CEPem.

Konkurence přístupů?

Václav Klaus volá po tom, abychom se nesešněrovávali jedinou monopolní politikou namířenou proti klimatickým změnám a učili se navzájem z chyb druhých.

Jak známo, ČR podléhá plně směrnicím EU a tak platíme v ceně elektřiny doplatky na drahé "alternativní" zdroje, které ČEZ musí povinně zahrnovat do portfolia zdrojů, máme novou daň z elektřiny, EU nám svévolně stanovuje limity na objem spalovaných fosilních paliv v našem průmyslu, nařizuje nám přimíchávat biosložky do benzínu a nafty a nařizuje minimální sazbu daně z benzínu a nafty. To vše ve jménu bránění globálnímu oteplování. Tato opatření přitom nemají na klima žádný pozitivní vliv, jen nám tahají peníze z kapes. (Např. když si povinně budeme přimíchávat řepkový olej do benzínu, snížíme tím poptávku po ropě, ale jen k radosti Číňanů, kteří budou mít díky naší nepoptávce levnější benzín. Sobě si zdražíme nejen benzín a housky, protože poptávka po produktech na výrobu biolihu zvyšuje cenu potravin. Přírodě nepomůžeme, protože spálením bionafty se vypustí do ovzduší stejné množství CO2 jako spálením ropné nafty, navíc se spálí další nafta při zemědělském zpracování bionafty.)

Co když tyto politiky, vymyšlené před mnoha lety kdesi na jednáních v Bruselu, na která jsme neměli žádný vliv, byly postaveny na špatných hypotézách? V politice existuje značné zpoždění za novými poznatky, zejména v té bruselské. Až dnes, když stále více vědců (naposledy včera) poukazuje na to, že bioetanol přírodě více škodí než prosívá, zavádíme podle bruselské směrnice povinné příměsi. Může trvat dalších pět let, než v Bruselu uznají, že jde o chybnou politiku, a dalších 5 let, než nám legislativu dovolí změnit. Mezitím bude Evropě dál ujíždět vlak konkurenceschopnosti.

Proto jsem rád, že Václav Klaus navzdory Bursíkovým nadávkám říká nahlas dál, co si myslí, i když si tím určitě nenakloní zelené.

výkonný ředitel Centra pro ekonomiku a politiku