Na Wikipedii se dočteme, že „pandemie je epidemie velkého rozsahu zasahující celé kontinenty. Jedná se tedy o výskyt onemocnění s vysokou incidencí na velkém území za určité časové období.“ Jako příklady z minulosti se zde uvádějí pandemie moru, cholery, neštovic, záškrtu, černého kašle, chřipky, dětské obrny a dalších chorob.

Upřímně řečeno, když srovnáme morové rány, které ve středověku dokázaly poměrně úspěšně takřka vylidnit Evropu, s brizancí současných chřipek, ptačích, prasečích a kdovíjakých, zdá se, že názor na to, co je pandemie, prodělal určitý vývoj.

To potvrzuje i první náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr, který dne 2. února 2010, v pořadu Hyde Park na ČT24 uvedl, že není pravdou, že pandemie je to, co způsobuje masové umírání. V podstatě zopakoval výše uvedené definice, že (cituji doslova) „pandemie je masové šíření nějakého onemocnění v nějakém reálně rychlém čase na větším území, většinou se to uvažuje na více než jednom kontinentu a vůbec to ještě neříká něco o tom, že musí docházet k výraznému nebo masovému umírání“.

Ulevilo se mi, když jsem se dozvěděl, že i když chytnu prasečí chřipku (dříve se tomu myslím říkalo chřipka jako prase), tak neumřu. Ale v tom případě WHO přehlédla jinou neméně závažnou pandemii. Na stránce www.sexualne.cz/erektilni-dysfunkce se můžeme dozvědět, že podle výzkumu agentury STEM/MARK z roku 2001 trpí v České republice 54 procent mužů ve věku 35 – 65 let určitým stupněm erektilní dysfunkce (ED). Neběhá ti, milý čtenáři či čtenářko (abych byl genderově spravedlivý), nad těmito čísly mráz po zádech? Nevěřím, že by za posledních devět let došlo k nějakému dramatickému poklesu výskytu ED, naopak nárůst – vzhledem ke zkušenosti z mé ambulance – považuji za mnohem pravděpodobnější. Také nevěřím tomu, že by Česká republika byla v tomto směru nějakou smutnou výjimkou. Tento problém se určitě týká nejen mnoha zemí, ale i celých kontinentů!

Podívejme se na odbyt léků obecně nazývaných selektivní inhibitory fosfodiesterázy-5, které – ostatně jako jediné – dokážou úspěšně erektilní dysfunkci léčit. Na celém světě se tablet obsahujících tyto látky prodá nejméně deset za jednu vteřinu! Omlouvám se, ale neuvádím skutečné firemní názvy uvedených léků, abych nebyl obviněn z nežádoucí reklamy. Bystrý/á čtenář/ka si domyslí či nastuduje.

Nechci upírat právo prasečí chřipky na označení pandemická, Média mají o čem psát a co nabídnout na obrazovce, politikům i jiným veřejně známým osobám to umožňuje se zviditelňovat. Co víc si můžeme přát? Ale s tou erektilní dysfunkcí se, sakra, také přeci musí něco dělat! Pro začátek bych doporučil uvolnit nějakou tu miliardu na nákup většího množství příslušných preparátů a rozdávat těm nejohroženějším skupinám obyvatelstva. (Upřímně řečeno, jako sexuolog vím, že ohrožen je prakticky každý.) Také se nabízí možnost nařídit zdravotním pojišťovnám, aby tyto preparáty pacientům hradily v plné výši, a stát by jim to mohl nějak dotovat. Jak lákavé tyto myšlenky vtělit do volebních programů …

A média by zase měla nějaký čas o čem psát. Vždyť ta prasečí chřipka nemůže trvat věčně.