V tyto dny, když se večer ochladi, skenuji negativy. Přes den jsem venku a užívám si léta. A k ušlechtilé činosti, která nepotřebuje velké intelektuální vzepětí, poslouchám televizní zprávy. Stanice NOVA neustále omílá cosi o jakémsi únosu-neúnosu zpěvačky jménem Bartošová.

Neznám pěvkyni tohoto jména a asi bude slavná, protože jeden večer reportéři dramatickým hlasem ohlašovali, že ji kdosi unesl z domu jejího partnera a nastojte, televizní kameramani byli čirou náhodou u toho! Taková náhoda, to se podaří jednou za život! Druhý den byla v téže slavné televizi fotka té dámy, jak se válí na dece v plavkách, které má oblečené naruby. Ptal jsem se synka, kdo to je Bartošová, že jsem v tomto punktu silně nevzdělán. "To bejvala jakási zpěvačka a teď už léta jenom chlastá a dělá maléry a vždy si k tomu pečlivě pozve televizi a z toho nejspíš žije, nepamatuji si, že by vydala nebo prodala nějakou desku." "Počkej, počkej, ta se jmenovala Hanychová, ne? A byla to snad dcera tý Žilkový, co bývala docela dobrá herečka. Vždycky jsem si říkal, když jsem někde četl nebo viděl, že se někde vožrala a udělala malér, že se starý pan profesor Žilka, její dědeček v hrobě obrací!" "Ne, tati, to je sice podobná šílená baba (tady ve skutečnosti použil jméno jistého skotu), ale ta dělala bůhvíco, snad modelku, nebo co, ale ta Bartošová, než začala chlastat první ligu, tak zpívala, sice vždycky mizerně, ale to ani tak moc nevadí."

Tak jsem byl synkem uveden do světa našich pseudocelebrit. Vzpomněl jsem si, jak kdysi ta Hanychová říkala, že se nemohla zúčastnit nějaké manifestace, že by ji tam lidi poznali. A na to říkal reportér, že na této manifestaci byl i bývalý prezident Havel a ten strach neměl, a ta dáma na to řekla: "Ale mě tady všichni znají!" V té době šel na televizi Prima skvělý pořad "Naši dementi" a tam Yvonne Přenosilová k tomu vtipně poznamenala: "Tak ať ta blbka jede deset kilometrů na západ od Aše, tam ji určitě nikdo nepozná!"

V pořadu Všechnopárty byla pěvkyně jménem Hana Buštíková. Že vám to jméno nic neříká? Asi devadesáti procentům tohoto národa to nic neříká. Kdysi za totáče tvořily spolu s Danou Vlkovou duo Kamélie. Byly krásné, kroutili se a pěly z playbacku. Na všech normalizačních estrádách spolu s Božským a s Národním pokladem tvořily základ normalizační zábavy. Každý, kdo měl rád dobrou muziku, se jim vyhýbal obloukem. A teď byly opět v televizi! Buštíková jako host pana Šípa a Vlková jako divák. Vystupování a sebejistota Buštíkové mi vyrazily dech! "Všichni nás znají a těší se na nás! Všichni Češi už vědí, kdo jsou Kamélie!" Dámy, nezlobte se, ale nejen dnešní generace netuší, kdo jste! To, že jezdíte s magnetofonem po domovech důchodců a zpíváte na playback, je záslužná činost. Každý důchodce se rád podívá na pěkné ženské, i když jim je taky už přes šedesát. A když jim k tomu ještě zazpíváte nějaký přeslazený cajdák, i slzu uroní. Je hezké zpříjemňovat lidem stáří! Kromě vás ještě existovaly kdysi také Kamélie s koulema a to byli Kotvald s Hložkem. S prvně jmenovaným jsem měl skvělou historku v jedné hospodě, kam si přišel vypít jedno pivo. Byl večer a jeden místní opilec k němu přišel a položil mu lstivou otázku: "Hele,kterej ty seš: Klement, nebo Gottwald?" "Já jsem Kotvald, pane, Kotvald!" "Ty vole a já jsem si myslel, že jsi Klement, že konečně přišel k nám do hospody někdo slavnej!"

Je smutné, když si někdo živí tím, že je celebrita. A musí pro něj jet do Itálie magor s televizním štábem a tam běhá po ulici do půli těla nahý a plynulou češtinou křičí na italské policajty: "Karabiniéry, karabiniéry, tady, tady v tom domě je Ivetka! Je tam zavřená, rozumíte mi? Zavřená!" Policajti dosti nevěřícně na toho cvoka koukali a netušili, co jim chce. Výjev trochu připomínal scénu také z Itálie, z Verony, kterou popsal kdysi velký Alžbětinec a kdy on se jmenoval Romeo a ona byla Julie a bylo jim sedmnáct. To, jak protahoval ta slova, mně připomělo naše Homolky v Mexiku, když se nemohla jedna členka zájezdu česky domluvit s barmanem, aby jí do pití nedával led. Jeden můj kolega jí poradil: "Paní to musíte nahlas a pomalu, jinak vám nebude rozumět!" A ona skutečně začala řvát na barmana: "N e d á v e j mi tam led!" Budou mít asi podobné IQ. A pro dojaté posluchače televize NOVA bych rád ještě dodal: Položili jste si otázku, čím se asi ta dáma živí? Zpěvem to určitě nebude.

Byl jsem přes víkend v jižních Čechách a bylo to tam skvělé, večer jsem trávil u kamarádky v Hůrce, kde se slavilo štando, neboli rozloučení budoucího ženicha se svobodou. Tančilo se a pilo na návsi, k tomu se peklo prasátko a nálada byla skvělá. Když jsme nad ránem šli domů, koukali jsme na nádhernou oblohu a vůbec nám nevadilo, že nevíme, jak to je s Ivetou Bartošovou. Od té doby vypínám zprávy, když tam jen to jméno slyším, naliji si skleničku vína, jdu si sednout na zahradu a koukám na nebe na hvězdy. Prostě dělám něco smysluplného…