Před prázdninami většinou provádím po letišti školy. Od mateřských až po vysoké. Nejsem odborníkem na pedagogiku, můj syn Honza rostl jako dříví v lese, respektive stejně jako já si i on mohl celkem dělat, co chtěl, i když nějaká pravidla dodržovat musel. Kladl jsem mu na srdce (a někdy i manuálně na zadek), že se musí chovat slušně, že musí zdravit starší a obecně všechny holky jako první, že i když si myslí o rodičích a jejich vrstevnících, že jsou padlí na hlavu, zásadně jim to nedávat najevo. Mohl a může se mě na cokoliv zeptat a když něco provedl a přiznal se, nenásledoval trest. Doufám, že tato pravidla i nadále dodržuje, spolu s tím, aby se choval vždy tak, aby se za to nemusel stydět.

Provádět studenty je někdy velmi obtížné. Ve čtvrtek jsem měl třídu žáků deváťáků. Členové mezinárodního hnutí "Puberta bez hranic". Ostentativně mi dávali najevo, že ten "tlustej starej dědek, co plácá kraviny" je vůbec nezajímá. Rozhodli se, že budou demolovat autobus, že to je ta nejlepší zábava. Jakési zmalované děvče v miniminisukních rozvalené na sedačce neustále vykřikovalo, že jí to neba, že chce dom. Nakonec jsem autobusu sdělil, že jestli jim tam překážím, že zajedeme zpět a mohou jít domů. Měli s sebou tři učitelky, které ignorovali. Od nich jsem si několikrát poslechl, že už jsou přijati na střední školu, a tak na všechno kašlou a jsou nezvládnutelní. Šel jsem domů otrávený a říkal jsem si, jestli to mám zapotřebí.

Pak jsem měl stejně staré holky a kluky s jedním jediným kantorem. Poté, co nastoupili do autobusu, se začali strkat a hlasitě bavit. Kantor jenom vstal, ani nic neřekl a nastalo hrobové ticho! Takovou měl přirozenou autoritu! Byli stejně staří jako předchozí škola, ale měli učitele, kterého respektovali. Nebyl to strach z učitele, byl to respekt a obdiv. Tři kluci se v hasičárně rozhodli vzdálit, patrně za účelem cigaretky. Jakmile zmizeli za rohem, učitel zařval: "Kdo vám dovolil se vzdálit?" Nic víc, nic míň. V tu ránu byli zpět a kajícně se koukali do země. Toho učitele jsem obdivoval. To byl správný člověk na správném místě! Než jeli na výlet do Prahy, asi si o letišti a letadlech něco řekli, takže děti byly v obraze a na výlet se těšily. Když mě po prohlídce pan učitel děkoval za pěknou exkurzi, řekl jsem mu o předchozí škole, jak mne otrávili, a on mi odpověděl: "Já s kázní nemám problém a jezdím s dětmi rád."

Skvělé jsou děti z mateřských škol. To jsou vděční diváci. I jejich učitelky jsou skvělé. Děti koukají, ani nedutají. Když řidič přijede k dráze, otevře dveře, aby děti viděly, jak letadla startují, a slyšely, jaký kravál dělají. V pátek celý den lilo, a tak se za aeroplány zvedala oblaka vody. "Tedy pane Čechu, já vám řeknu, že tady máte pěkný čurbes, koukejte toho prachu za tím letadlem!" "Jitko, co blbneš, to je voda, co leží na dráze, že jo?" "Samozřejmě, že to je voda, kterou zvedlo letadlo, to není prach." Ale paní učitelka se nedala: "Já když jedu autem v dešti, tak se za ním takhle nepráší!" "Teda Jitko, teď si o nás budou myslet, že jsme úplně blbí! To víš, že to je voda!" Když jsme se loučili, tak se učitelky smály: "Příště až přijdeme, že si tady uklidíte, že jo, aby Jitka neměla problémy?"

Kluci z Technické univerzity z Ostravy byli skvělí. Polovina z nich létala v aeroklubu a letadla a létání měli v malíčku. Takové hochy je radost provádět. Pak člověk snado přehlédne, že čas na prohlídku uplynul. Naštěstí to byla poslední prohlídka, a tak nevadilo, že jsme se bavili o letadlech o půl hodiny déle, než jsme měli.

A nakonec něco, co jsem nepochopil. Průmyslovka s profesorem. Několikrát mne upozornil, že tu prohlídku mají z grantu EU. Proč ne? Mně je to dost jedno. Ovšem jeho otázky mě dostaly do kolen. "Ten turbovrtulový motor se tak jmenuje, protože tam je turbo?" Když jsem pochopil, že profesor myslí tuto otázku vážně, tak jsem se mu snažil vysvětlit, že to je vlastně tryskový motor a na jeho hřídeli je vrtule poháněná přes reduktor. "A ten motor, když brzdí, tak se točí obráceně?" "Ne, to se otevře reverz a ten obrací proud vzduchu proti směru letu, obrací vektor tahu toho motoru." "Vektor tahu?" "Vektor, to znáte z fyziky, ne?" "Jo, to je taková ta šipka, ne?" "A na letadlových lodích, jak se zvedne za startujícím letadlem ta stěna, od toho se to letadlo jako odstrčí, že jo?" "Ne to tam je proto, aby výtokové plyny nezdemolovaly všechno na palubě." Netuším, co ten profesor na průmyslovce učí, asi ruční práce, když nezvládá fyziku pro devítiletku. Dost dlouho mi trvalo, než jsem pochopil, že ty otázky myslí vážně. Proti tomu byl "prach za letadlem" houby! A proto provádím lidi po letišti rád, jsou fajn!