Na území Evropy není jediný významný výrobce čehokoli, co by mohlo jakkoli přispět k rozvoji inteligence přirozené nebo umělé, nevzniklo tu nic, co by významně posunulo úroveň softwaru, tedy toho chytrého, co dělá ze železa, křemíku dalších komponentů to inteligentní. Zato aspiruje o pozici v čele regulátorů: ano, regulace je obor lidské činnosti, v níž je Evropa aspirant na roli lídra. Umělá inteligence je cosi, o čem se hodně mluví a regulaci zaslouží, jelikož je nebezpečná. Snad všichni viděli film o Terminátorovi, který s výkřikem „I´ll be back‟ všechno rozmašíruje a postřílí, protože je inteligentní. Proto se kde kdo umělé inteligence bojí.

Přidám o důvod víc, pro někoho závažnější, než je hrozba robota s pumpovací brokovnicí v ruce. Bát by se měly instituce, počínaje vládami v nejširším slova smyslu až po soukromé korporace.

Ona umělá inteligence zatím postrádá schopnost porozumět, chápat. Více či méně obratně kompiluje slova a obrazy do více či méně uspokojivého tvaru. Když jí položím dotaz, poskytne odpověď, obvykle formálně uspokojivou, obsahově pochybnou. Co když se ale naučí takzvaně chápat a nabude kognitivních schopností?

Kupříkladu mě zajímá teze, že chystaný rozpočet úsporami ve školství (tedy snížením navýšení, abychom rozuměli terminologii užívané ve státě žijícímu na dluh) ochromí vzdělanost a podrazí rozvoj vzdělanostní ekonomiky. Položím tedy agregátu umělé inteligence otázku, jak je to se strukturou výdajů ve školství, na co a jak jsou prostředky vynakládány.

Dnes se snadno dozvíte, že jsme na chvostu v Evropské Unii (ve všem jsme na chvostu, nic překvapivého), dále že jsme zaspali (ve všem jsme zaspali, ani to není překvapivé). Dopátráte se údaje, že v rozpočtu na rok 2023 bude vynaloženo na školství a tělovýchovu 265 miliard korun, tedy čtvrt biliónu, to zní bombastičtěji. Co dál?

Jsou lidé a instituce s úporností přesahující moji kapacitu. Dopracují se odpovědí na otázky které mě zajímají. Rád bych je položil umělé inteligenci sám: jaká je struktura těch 265 miliard za rok 23? Co jde na platy učitelů a na provoz škol, jaké obory jsou podporovány, kolik jde na výzkum v oborech aplikovatelných na průmysl a zemědělství? Vedl bych s umělou inteligencí dialog a pátral po tom, co všechno je pokládáno za vědu a vzdělání. Od dob, kdy jsem měl v ruce diplomku na téma Podíl proudnosti vody na utopenosti cvičenců (závěr: čím větší proud a hloubka, tím roste riziko, že se utopíte) mám pochybnost, zdali je všechno věda, co se za vědu vydává. Takhle bych se umělé inteligence vyptával.

Dovedete si představit, jaká apokalypsa by nastala, kdyby se každý mohl takto jakékoli státní instituce ptát? Že by se z každého občana stal NKÚ?

To bychom museli stát zabalit. Přinejmenším v té podobě, v jaké je dnes.

Psáno pro Poslední slovo Lidových novin