„Troufám si tvrdit, že všechny příští volby budou o imigraci. O tom, jak to udělat, abychom ‚jich‘ k nám mohli pustit co nejméně? A o tom, kdo to prosadí a zajistí? Hlásí se hlavně ti, kdo vsázejí na to, čeho se většinoví voliči nejvíce bojí: na pověstného snědého mladého muže, který se na kraji našeho sídliště pokouší znásilnit mladou ženu. Obávám se tedy, že všechny volby, co jsou na dohled, budou ‚vo strachu‘, řečeno nepěkným anglicismem.“

To píše Petr Pithart, muž jistě ctihodný, na stránkách Hlídacího psa 21. 5. tohoto roku. Troufáme si ale tvrdit, že ten strach je odůvodněný.

„Každý pátý muž s nezápadním původem narozen v roce 1997 porušil zákon před dosažením 21 let. Není to každý. Ale je tu příliš mnoho mladých mužů, kteří ostatním berou jejich svobodu, kteří ničí budoucnost dětem, kteří zastrašují dokonce i dozorce ve vězení.. a nechávají za sebou strach.“ To řekla dánská (sociálně-demokratická) premiérka Mette Frederiksen při zahájení zasedání parlamentu v roce 2020.

A pokračuje: „Trvá to už příliš mnoho let. Dívky, kterým se sprostě nadává, protože jsou Dánky. Nebo dívky, které jsou vystaveny sociální kontrole, protože se chovají příliš dánsky. Vozík s klobásami v Brønshøj, na který se útočí petardami, protože prodává vepřové maso,“ uvedla několik příkladů.

Statistika její slova potvrzuje. Třináct procent mužských potomků nezápadních migrantů je v Dánsku usvědčeno ze zločinu v průběhu jednoho roku. A to jsou všichni nezápadní migranti. Včetně těch z východní Asie, kteří kriminalitu moc nepáchají. Plus spoustu dalších se nepodaří usvědčit.

Statistiky z předchozích let potvrzují tvrzení, že kriminalitu v Dánsku zvyšují imigranti. Například v roce 2012 dánská státní policie uvedla, že počet odsouzených na 1 000 obyvatel Dánska činil 12,9 u dánských občanů, 114,4 u Somálců a 54,3 u občanů pocházejících z jiných zemí.

Ve Švédsku má 40–45 % mužů s původem ze subsaharské Afriky ve věku 30–34 let alespoň jeden trest za porušení zákona. Opět jen ti, kteří byli úspěšně usvědčeni.

Každý desátý mladý cizinec ve Švédsku je členem kriminálního gangu. U muslimů je to ještě víc.

Přes 10 % Somálců žijících v Německu bylo podezřelých ze spáchání zločinu v roce 2020. Když se zaměříme na muže, budeme na dvaceti procentech – to je každý pátý…

Každý druhý Alžířan žijící v Německu (přesně 45,3 procenta), je podezřelý z nějakého trestného činu.

O moc lépe na tom nejsou Alžířani ani v dalších zemích. V Itálii páchají dokonce sedmnáctkrát více trestných činů…

O nic lépe na tom nejsou ani Gruzínci (44,7 procenta). Následují Tunisané (19,8 procenta), Afghánci (16,2 procenta), Albánci (14 procent), Maročané (13,8 procenta, Libanonci (12 procent) Syřané (11,8 procenta), Egypťané (11,5 procenta), Nigerijci (11,4 procenta) a Íránci (11 procent).

Přes osmdesát procent případů napadení/obtěžování Židů v Německu mají na svědomí muslimové – dle samotných obětí (policejní statistika je jiná, protože pokud nedojde k objasnění případu, automaticky to spadá do kolonky „pravicový radikalismus“).

Cizinci v Německu mají na svědomí i 67 procent skupinových znásilnění. Afghánci a Afričané tvoří asi dvě procenta populace, ale mají na svědomí 34 procent skupinových znásilnění.

Nárůst zločinnosti je přitom zřejmý po masovém příchodu cizinců v roce 2015…

Ve Švýcarsku páchají cizinci ze severní Afriky a subsaharské Afriky sedmkrát a pětkrát více zločinů než Švýcaři. Ve Španělsku je to čtyřikrát a třikrát více.

Samozřejmě, můžete namítnut, že může jít o relativně méně společensky nebezpečné přestupky proti azylovému zákonu. Kdyby ovšem neexistovaly statistiky o jednotlivých druzích zločinu… Třeba sexuální napadení – ve Španělsku na 100 000 Španělů připadá 11 obviněných ze sexuálního napadení, na 100 000 cizinců připadá 47 obviněných… Cizinci představují v roce 2022 40 % obviněných ze znásilnění, zatímco představují pouze 12 % populace. A v podstatě ve všech trestných činech jsou zastoupeni výrazně nadproporčně než domácí obyvatelstvo – rozdíl je jen v tom, zda třikrát, nebo sedmkrát víc.

A co Nizozemí? Sedmdesát procent mužů s marockým původem bylo před třicátým rokem života podezřelých z nějakého deliktu.

Obecně lidé s nezápadním původem tvoří v Nizozemsku 14 % populace, ale páchají: 40 % napadení, 35 % sexuálních zločinů, 60 % loupeží.

V Paříži tvoří cizinci 52 procent všech obviněných ze znásilnění. A 70 procent pachatelů znásilnění má migrační původ (jsou buď cizí státní příslušníci nebo už mají francouzské občanství, ale jsou cizího původu).

Ve světle podobných statistik to vypadá, že Petr Pithart ve svém jistě dobře míněném humanismu zapomněl na jeden ze základních principů, které ostatně hlásá i sama jeho oblíbená Evropská unie – princip předběžné opatrnosti. A ten velí omezit vstup mladých mužů z těch zemí, kde je zjevně větší tendence ke kriminálnímu jednání.