Tak se svět snad opravdu zbláznil. Tedy ne celý svět, ale někteří jeho aktivisté. Tak např. „rasismus“. Dnes aktivisté (zejména v USA) pátrají i po těch nejmenších příznacích „co by snad mohlo mít nějaké rasistické pozadí“ (třeba nějaký starší politik šel někdy v mládí na maškarní za nějakého Inda či Araba a dnes se kaje, ba odstupuje). Přitom (např. BML) propagují ten nejhorší „rasismus naruby“, tj. černošský rasismus. Například tvrzení „nejen na černých, ale na všech životech záleží“ je podle nich „rasistické“ (líbání bot černochům ovšem není…). Podle nich by byl „bílým rasistou“ i černoch M. L. King, když pravil, že má sen, že v budoucnu nebudou lidé posuzováni podle barvy kůže, ale dle schopností (což je i můj názor). Je přece „nerasistické“ preferovat menšiny! (při čemž se jaksi neuvažuje, že jakákoliv preference na základě jiném než schopností – např. tzv. „pozitivní diskriminace“ , „kvóty“- JE svého druhu rasismus nebo diskriminace někoho jiného – ne nadarmo se v USA říká, že chce-li se dostat bílý muž na univerzitu, musí dokázat, že něco umí, bílá žena o něco méně, černoch musí umět psát a indián musí být aspoň naživu).

Je to asi tak, jak je označováno za rasismus proti Cikánům (nebo Romům, chcete-li, a zaměňte to v USA za černochy) jakékoliv oznámení, např. výsledky Českého statistického úřadu, které toto etnikum nepreferuje a neidealizuje, ale ukazuje v reálném světle. Já znám dost Romů, kteří jsou vynikajícími a velmi platnými členy naší společnosti. U mnohých z nich bych byl hrdý, kdyby byli mými přáteli. Tím ovšem netvrdím, že takoví jsou všichni. Je třeba rozlišovat a brát člověka, jaký je a ne jak vypadá. To, že je někdo Čech, muslim, černoch, cikán atd., z něj lepšího ani horšího člověka nedělá, (znám u všech etnik obojí), dělají to jeho osobní vlastnosti. Podle těchto aktivistů prostě černoch nemůže být rasista ani špatný (např. Muhammad Ali, když byl jmenován mistrem světa, zvedl pěst a zařval „black power“! A nic se nestalo! Kdyby nějaký běloch ve stejné situaci zařval „white power“, v životě si neškrtne - právem. Vidím to i na amerických detektivkách, kdy je podezřelý černoch, ale nakonec se ukáže, že to spáchal běloch (černoch nemůže být špatný – to by byl rasismus!). V USA je to značně rozšířené, řekl bych až oficiální. Už to začíná pronikat i do Evropy. Překládat/dabovat černého smí jen černý… To je rasismus první třídy!

Historie je naše minulost. Byly v ní dobré i špatné momenty. Některé byly tehdy považovány za správné, z dnešního hlediska jsou špatné. Např Karel IV., abych nešel příliš blízko. Prodal Židy. Z dnešního hlediska naprosto nepřijatelné až odporné, tehdy normální. Není ale důvod zatracovat proto Karla IV. Stejně tak otroctví je z dnešního hlediska nepřijatelné. Není ale důvod zatracovat zasloužilé lidi, kteří v době, kdy to bylo normální a obecně uznáváno za správné, otroky vlastnili. Stejně tak je nutno pohlížet, dokonce hůře, i na ty, kteří otroky prodávali. To se ale mezi aktivisty moc nenosí. A o tom se vůbec nemluví. Nejsou totiž běloši. To bychom museli odsoudit i římské a řecké období s jejich demokraciemi (ovšem jen pro „občany“, ne pro otroky).

Vždy je nutné posuzovat činy v kontextu doby, v níž k nim došlo. Bylo období otrokářské (skončilo kromě některých převážně arabských států, kde trvá v nějaké formě dosud, v 19. století i dříve), feudální (skončilo většinou v 19. – 20. stol., někde dříve) a tak se taky na dějiny musíme dívat. Když se někdo ptá „ve kterém století byste chtěl žít“ a odpovídáme „v x-tém“, vždy máme podvědomě na mysli, že jako šlechtic, ne jako otrok či poddaný sedlák, a taky si neuvědomujeme, že tehdy i král se měl vcelku hůře než průměrný Evropan dnes – jediná zábava byl lov a chlast a byl-li někdo umělecky založený, tak hudba a divadlo.

Tak třeba antisemitismus: Byl v minulé době značně rozšířen a obecně uznáván, i vlivem katolické církve (mám jako kuriozitu jeden spisek z r.1900, kde autor, pedagog na katolickém gymnasiu, antisemitismus obhajuje, i když se tváří „objektivně“). Byl i oficiálním názorem, kdy Židé byli různě omezováni, někdy více, někdy méně, dle „osvícenosti“ panovníka. Viz hisneriáda, Dreyfuss, ghetta, celý středověk a až vlastně do 19. století, konečně pogromy i v 20. stol., nakonec i ten Karel IV. (nepočítám-li Hitlera jako obzvlášť odporný projev antisemitismu) atd atd. Není ale proto menším autorem Neruda, který byl fanatickým antisemitou proto, že tomuto de facto oficiálnímu názoru podlehl. Není třeba kácet jeho (případné) sochy. Dnes je ovšem právem antisemitismus zatracován i Vatikánem. Dnes by asi Neruda antisemitou nebyl.

Přitom si tito lidé, propagující tyto názory, vůbec neuvědomují, jak tímto staví proti sobě jednotlivé vrstvy obyvatel a činí z nich nepřátele, kterými by jinak nebyli. Dělají rasisty i z lidí, kteří by jinak na to, zda je někdo „jiný“, ani nevzdechli. Je to přesně na úrovni marxismu, kdy určujícím elementem byl „původ“, bez ohledu na osobní vlastnosti. Snad tomuto „trendu“ zcela nepropadneme. Nejsem odborníkem na historii, ale snažím se dívat na svět reálně a nepodléhat módním ideologiím, které jsou někdy značně škodlivé a kontraproduktivní, tj. jdou proti tomu, co hlásají. A taky si tito aktivisté neuvědomují, že odstraněním vnějších znaků a projevů sám jev neodstraníme. Jen si jeho nositelé dají pozor na to, co říkají.