Když se za starých časů řeklo slovo klávesa, lidé si vzpomněli na klavír. Dnes je to jiné. Klávesa, to je tlačítko na klávesnici počítače. Microsoft oznámil, že už brzy jedna klávesa přibude. Když na ni klepnete, otevře se na obrazovce vstup do říše umělé inteligence a jakmile tam vejdete, budete chytří jako rádio. Nebo tak nějak.

Narazil jsem na zajímavou úvahu. Umělá inteligence prý zahubí sama sebe. Lidé nebudou chtít číst zprávy a články, vystačí jim vejcuc pořízený umělou inteligencí. Tím pádem ti dosavadní autoři zpráv a článků ztratí zájem čtenářů, tím pádem přijdou o práci a a zase tím pádem umělá inteligence přijde o zdroj pro své vejcucy a následně že bídně zahyne.

Tak nějak ta úvaha zněla. Trochu ji zjednodušuju a trochu si z ní dělám legraci, nicméně za pozornost stojí. Mám-li na to říct svůj názor, tak si myslím, že takzvaný běžný konzument nástroj umělé inteligence jako jakýsi kondenzátor informací používat nebude. Spokojí se s tím, co se mu naservíruje a nebude se zabývat nějakými dotazy a diskusemi s á-íčkem. Ale pozor, úvaha své racionální jádro má. Na vejcucech umělé inteligence bude stát valná část toho, co je servírováno. Pozor, nikomu to neříkejte, ale ono to už tak trochu funguje i dnes. Jistě půlka obsahu takzvaného zpravodajství je posbíraná po internetu a všelijak poslepovaná. Tuhle práci á-íčko časem snadno zastane a sběrači a slepovači přijdou o práci, udělá to za ně stroj. Chcípne umělá inteligence? Určitě ne.

Zároveň si ale nemyslím, že zahyne žurnalistika. Taky se nad ní hodně lamentuje, jak upadá a ztrácí tvář a kdesi cosi. Zároveň ale z beztvářné šedi vystupují osobnosti s názorem, a když pánbu dopustí, tak i se vtipem. Všimněte si, jak třeba se rozmohl žánr zvaný podcast. To si sednou k mikrofonu lidé v počtu jeden, dva, někdy tři až čtyři a povídají o něčem. Už máme jen v češtině tisíce podcastů na různá témata. Sám jich pravidelně poslouchám možná patnáct, dvacet. Dozvím se ledacos nového a zajímavého, ale hlavně rád poslouchám ty své podcastové matadory – a matadorky, jak musím povinně dodat. Když pak doposlouchám, často si říkám, že to, co jsem se skutečně dozvěděl, by se dalo napsat na zadní stanu účtenky za jednu housku. Ale měl jsem pocit kontaktu s někým milým a chytrým a poučeným. Ukažte mi umělou inteligenci, která tohle dokáže. Ale pozor, ona určitě dokáže něco, co si dnes ještě nedovedeme představit. Nechme se překvapit a doufejme, že to bude překvapení dobré.

Psáno pro ČRo Plus