K této poznámce mne inspirovala zprávička v dnešních novinách. Muzeum T. G. Masaryka v Rakovníku, které má svou pobočku v Lánech, hodlá uspořádat sbírku, z jejíhož výtěžku by v Lánech byla zřízena Masarykova jezdecká socha.

Pro člověka zcela nezasvěceného je to nápad trochu zvláštní: Masaryk byl filosof a sociolog. Představte si, že by někde vztyčili jezdeckou sochu Immanuela Kanta nebo Maxe Webera! Námitka je poněkud demagogická, protože Masaryk byl také státník, první prezident ČSR. A na koni opravdu jezdil.

Nebyl ostatně mezi hlavami středoevropských státečků sám: na koni jezdil, nechal se vyobrazovat a fotografovat i Miklós Horthy nebo Józef Pilsudski. Oba byli ovšem vojáci z povolání. Naopak všichni tři prezidenti rakouské první republiky byli civilové, a tedy pěšáci.

T.G.M. byl, zdá se, jakýsi přechodný typ. Jízda na koni byla součástí jeho prezidentského image. Své největší bitvy vybojovával kdysi na univerzitní půdě. Kdyby tam byl přijel na koni, byli by se mu smáli. V době Hilsneriády vzdoroval hodinu rozlíceným studentům, kteří se ho pokoušeli uřvat. Vzdoroval jim coby pěšák. Když vznikl samostatný stát, byla už obyčejná civilní kuráž málo. Bylo třeba vdechnout jeho institucím vážnost, což je u českého národa s jeho sklonem ke kverulování občas těžké. Masaryka tehdy taky nikdo pořádně neznal – před válkou byl brán jako intelektuální störenfried a měl poměrně úzký okruh příznivců. Proto zjevně sám cítil potřebu sáhnout k osvědčeným symbolům. Nosil dokonce cosi jako střízlivou verzi uniformy: s trojbarevnou stužkou na čepici, ale bez metálů a bez epolet. Věřil, že lid to potřebuje, a lidu to dělalo dobře. Je zvláštní, že lidem to dělá dobře i teď, i když na dnešních prezidentech to už nikdo nevyžaduje.

Jezdecká socha T.G.M. přijde údajně na dva miliony. Je to jen dvakrát víc než to, co si půjčil expremiér Gross za svůj byt a co ho stálo kariéru. Odhad je ovšem, jak to bývá, nepřesný: správná jezdecká socha musí stát na kopci (viz Žižka na Vítkově nebo Evžen Savojský na Budíně). Lány leží, pokud se dobře pamatuji, v terénu poměrně placatém. Bude tedy třeba kopec nejprve nasypat: a tím se celý projekt poněkud prodraží.

5. března 2006

Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz
Publikováno s laskavým svolením autora.