Když čtete Uhlovu nejposlednější tvorbu o Hučínovi a jeho kauzách (Politické otazníky nad Hučínem, Právo 25.11.2005), hned vidíte, že píše o něčem, o čem nemá potuchy, i když se opět tváří, jako že ví všechno: "Včerejší zprošťující rozsudek nad bývalým důstojníkem BIS Vladimírem Hučínem by proto nestál za komentování, zejména neznáme-li odůvodnění rozsudku, které bude doručeno písemně, a nevíme proto, proč vlastně soud státní zástupkyni důkazy neuznal." Přeci víme, že soudce jasně řekl, že dokonce ani to, z čeho byl Hučín obžalován, nejsou trestné činy! Kdyby se velectěný soudruh Uhl namáhal alespoň číst zprávu Českých novin, věděl by to. Zrovna tak jako to, že žaloba ani Hučínovi nedokázala, že by on opravdu dělal, z čeho ho obviňovali.

Také s vyloučením veřejnosti minul Uhl branku. Vyloučení veřejnosti, nebo alespoň zakódování jmen spolupracovníků pana Hučína bylo zcela na místě, však to také tak ve své době řekla obhajoba. Co ale bylo neobhajitelné, bylo vyloučení veřejnosti skoro ze všech jednání soudu. To bylo skutečně buď na politickou objednávku, anebo šlo o lenost či nevynalézavost předsedajícího soudce, v lepším případě o jeho alergii na veřejnost, které si musel všimnout každý, kdo se obtěžoval na veřejná jednání v tomto procesu osobně dostavit. Jistě by to bývalo neušlo ani Uhlovi, ale ten seděl doma na zadku.

Co mi ale u Uhla vadí nejvíc, je patrně věta "...státní zástupkyně se nemůže dobře neodvolat." Tahle hloupost přímo souvisí s Uhlovou neznalostí věci, takže tímhle aspektem se nebudu dále zabývat. Jenže každý normální člověk si musí dát na misku vah nejposlednější rozsudek, přidat k tomu fakt, že sice Hučínova soudní anabáze napříč několika kauzami je neslýchaně pomalá, ale doposud vždy oprávněná a vítězná. Na druhou misku vah je pak třeba kromě ztráty reputace úřadu Státního zastupitelství, přihodit i nesmírné náklady na nekonečné soudní pře, ve své podstatě namířené proti základům demokracie v ČR.

Jaké že útoky? Ne, není to zdaleka jen vytváření precedentu tím, jak byla cela kauza proti Hučínovi vedena, od prvopočátečního rozhodnutí na ústředním výboru rudé mafie, přes domovní prohlídku provedenou s porušením zákona, přes bleskurychlé Hučínovo uvěznění a snahu odstranit ho odsunutím do blázince, přes odstranění očí a uší veřejnosti a autoritativní chování předsedajícího soudce; je to i pasivita úřadu ombudsmana, pasivita vládního zmocněnce pro lidská práva a jeho úřadu, i pasivita členů Stálé komise pro kontrolu činnosti BIS Výboru pro obranu a bezpečnost PSP ČR, laxní přístup sdělovacích prostředků a podivné chování předsednictva KPV, nikoli vedeného, ale manipulovaného předsedkyní Kavalírovou. Od případu Hučín dávali všichni ruce pryč, jako by šlo o černý mor! Jediné poloviční díky patří prezidentovi, že svým polovičatým pardónem vyjmul z procesu Hučínovu maminku. Ještě štěstí, že máme Spolek Šalamoun (zajímavé, že s tímto spolkem Uhl nespolupracuje) a veřejnost, která se nenechá jen tak opít rohlíkem.

Jak dlouho ještě bude státní zastupitelství bojovat za naše peníze proti nám?! Kdy bude konečně někdo volán k zodpovědnosti za mrhání časem soudu, finančními prostředky, dobrou vůlí občanů a v neposlední řadě za ničení života neoprávněně obviněného, doposud vždy nevinného pana Hučína?!

Uhlovo tvrzení, že Hučín "byl v minulosti stíhán i za čistě kriminální trestné činy" mi komentovat nepřísluší - to by mělo být předmětem stíhání panem Hučínem. Je to nejen další vysloveně provokativní Uhlův výrok, jakých jsme u něj při jeho nepochopitelném "vyřizování účtů" s Vladimírem Hučínem byli svědky už v minulosti, ale i další ukázka mělkosti jeho vědomostí o Hučínovi a jeho kauzách.

Uhl si staví pomník z toho, že byl disidentem, který se totalitnímu režimu postavil nenásilnou cestou. Nic proti tomu, ale on při tom docela zapomíná, že tento odboj probíhal za přinejmenším benevolentního přikývnutí StB, ne-li s její plnou manipulativní účastí. Ve své dobe jsem samozřejmě ani já o tom nevěděl a nijak tím nesnižuji Uhlovy zásluhy, naopak, jsem mu vděčný za odvedenou práci a odvahu, kterou tehdy ukázal. Jenom připomínám, aby bylo jasno: dnes je rok 2005 a ledacos jsme se přeci jen od Sametky dozvěděli, včetně toho, jak se Uhl choval ve vězení. Rád bych ho tedy upozornil na to, že opomineme-li všechny barvy duhy, pak kromě barev černé a bílé existuje celá škála šedi. Přinejmenším by si mohl vzpomenout, že nositelem Nobelovy ceny míru byli nejenom Albert Schweitzer, Matka Tereza a Dalai Lama, ale i Nelson Mandela, představitel ozbrojeného odboje proti nelidskému režimu své země. Plným právem.

Aby bylo úplně jasno: Vladimír Hučín byl zproštěn všech obvinění v plné míře. Je tedy nejen nevinný, ale měl by být za své martyrium kompenzován a za svůj neohrožený postoj po zásluze odměněn. Od státního zastupitelství tedy není na místě odvolání, ale OMLUVA. Hučínovi i celé naší veřejnosti, z jejíž kapsy se to nechutné divadlo v Přerově celá dlouhá léta odehrávalo. Na přiznání vlastní chyby a čestné chování není nikdy pozdě. Ani pro Státní zastupitelsví.

26.11.2005

P.S.: zatímco píšu, poslouchám z BBC, že polský ministr obrany oznámil deklasifikování všech materiálů z archivu sídla Varšavské smlouvy, říká, že byl naprosto šokován tím, jaké plány ti "budovatelé míru" měli - použití jaderných zbraní k "preventativnímu" útoku apod. Počítám, že se u nás brzy najde další skupinka "pragováků" vedených Havlem, Křenem či jiným kořenem, která proti tomu bude protestovat, že to porušuje lidská práva "budovatelů míru" - válečných štváčů, komunistických nepotrestaných zločinců.