Multikulturalismus s fatálními důsledky

Heslem Prague Pride 2012 je "dáme barvy dohromady". A to je přesně ten základní problém. Naprosté nepochopení fatálního rozdílu mezi barvami danými "dohromady" a barvami umístěnými "vedle sebe".

Problémem multikulturalismu s fatálními důsledky pro svobodu jednotlivých individualit není život lidí rozdílného pohledu na svět vedle sebe a jejich vzájemný respekt k tomu, jak a proč žijí různě - včetně respektu k právu a zákonům, které ty či ony skupiny individualit sdílí na určitém území a v určitém čase. Problémem multikulturalismu je smíchání těchto různorodých lidí a následná relativizace hodnot, práv a povinností. Pro jednodušší jednodušeji: Když se díváte na duhu, je nádherná. Je nádherná proto, že v sobě obsahuje spektrum barev, které jsou umístěny vedle sebe. Pokud byste ale ty jednotlivé barvy vzali a dali dohromady, vznikne vám žluč. A přesně ta je, v přeneseném slova smyslu, průvodním znakem Pride Prague 2012.

Nemám nejmenší problém s tím, že je někdo gay, lesba, bisexuál, transsexuál, crossdresser, nebo transvestita. Mám a vždycky budu mít problém a vždy budu vystupovat proti, když se bude někdo, kdokoli, snažit institucionalizovat a zneužít existence rozdílnosti mezi lidmi ke svému prospěchu. Pride Prague je dnes už prý masovým hnutím, které se snaží o prosazování a zajištění stejných práv různých menšin, jako mají příslušníci majoritní společnosti. Ne a znovu ne. Pride Prague je občanským sdružením, jehož členy je osm, opakuji osm (!) lidí. Ne desítky, stovky nebo dokonce tisíce. Osm lidí. Jmenovitě Martin Benda, Bastiaan Huijgen, Ismayil Khayredinov, Hana Kulhánková, Daniel Kupšovský, Zuzana Petráchová, Kateřina Saparová a Czeslaw Walek. (pozn.: Je to podobné, jako když v Praze blokují řadu normálních věcí a svým environmentalismem omezují přirozený rozvoj Pražské matky. Ty jsou dokonce jen čtyři. Podobné je to u Jihočeských matek, které vystupují proti jádru)

Pride Prague (nejen 2012) je normální obyčejný kšeft, založený na existenci davové psychózy a existenci a zneužití ochranitelského syndromu. Pokud by si měli tu akci platit její účastníci ze svých peněz, ani bychom o nich neslyšeli. Bohužel tuhle akci neživí jen komerční reklama lobbyistických skupin (proti tomu nic, pokud by to nebylo falešně vydáváno za prospěch všech), ale dokonce i politická záštita primátora hlavního města Prahy, kterého si platíme, a také zejména všichni občané České republiky skrze koncesionářské poplatky, když mediálním partnerem akce je Česká televize. Opět jsme tak svědky jedné z akcí, které nemají podle mého nejhlubšího přesvědčení na podobných principech existovat, a které se podílí na devastaci hodnot, morálním úpadku a účelové relativizaci pojmů, jejichž cílem není mít barvy vedle sebe, ale dát je dohromady. Ne nadarmo řadím mezi takové akce a na stejnou úroveň například podporu obnovitelných zdrojů. Mají k sobě s Pride Prague blíž, než si řada lidí uvědomuje. V obou případech jsou totiž finanční i morální náklady na "obnovitelnost" (v jednom případě energie a v druhém lidského rodu) vyšší, než jaké výnosy přináší.

Až přijdou gayové, lesby, bisexuálové, transsexuálové, crossdresseři a transvestité s tím, že chtějí dát barvy vedle sebe, tedy vedle všech ostatních a bez nároku na cokoli víc, pak ano. Do té doby, dokud budou přicházet s tím, že chtějí dát barvy dohromady, říkám: ani omylem.

Převzato z FrantisekMatejka.cz se souhlasem autora