Prohrála demokratická levice, která těmito volbami zmizela z politické mapy. Mezi ČSSD a KSČ již není rozdíl. Nejedná se jen o povolební projev Jiřího Paroubka, který zaskočil všechny, jak se dnes říká, "napříč politickým spektrem". Jeho projev lze posuzovat izolovaně a vytvořit si východisko pro jeho bagatelizování, ale také jej lze spojit s dalšími událostmi:

Jiří Paroubek a jeho nejbližší okolí v sobotu vůbec nehovořili o 74 mandátech ale o 101 resp. 100.

Jiří Paroubek s Davidem Rathem zvedli ze země prapor třídního boje, a to dlouho před tím, než by to bylo možno relativizovat odkazem na hysterii v závěru kampaně (stávka milionářů, nejbohatších 10 procent v této republice...).

ČSSD personálně i ideově ovládla významné odborové centrály.

Jiří Paroubek začal vystupovat tak, že u řady rozhodnutí nebylo identifikovatelné, kdy vystupuje v pozici funkcionáře ČSSD a kdy v pozici předsedy vlády (např. v době povodní).

Jiří Paroubek opakovaně vysílal jasné signály o tom, že míra svobody slova v této zemi musí být omezena (od samého počátku svého vládnutí).

Dle mého názoru bychom pro Jiřího Paroubka měli začít používat oslovení SOUDRUH.
Zaslouží si to.