SPOLEČNOST: Ovoce z Lenina
Bohužel, ukázalo se, jak má voličstvo velmi špatnou paměť a za dva roky je schopno otočit své názory, má-li vůbec nějaké, o 180 stupňů. Zároveň se ukázalo, jak snadné je zmanipulovat davy šířením negativní nálady. Málokdo je ochoten si připustit, že někoho kritizovat za to, co dělá nebo se snaží dělat, je velmi snadné. ČSSD vsadila na volební propagandu ODS mínus a zároveň přislíbila, že z krajských rozpočtů bude hradit 30 Kč za návštěvy lékaře ve všech příslušných krajských zdravotnických zařízení, tedy z veřejných peněz, a to ji vyneslo na momentální volební výsluní. Přitom se dá říct, že právě tyto drobné poplatky se pozitivně projevily na fungování základní lékařské péče jako regulační faktor. Je vidět, že většinu veřejnosti zajímá spíše oněch hloupých 30 korun, pro které musí sáhnout do prkenice, ale už ho nezajímají ony tisíce srážené mu ze mzdy na zdravotní daň. Teda, ono se to jmenuje zdravotní pojištění, ale jestli že je nějaká platba povinná a počítá se z příjmu, tak je to daň. U pojištění bych očekával, že si můžu zvolit výši pojistného a zároveň i úroveň služeb za ně poskytovaných.
Podobný problém však není jen v České republice, stejným problémům v podstatě čelí celá socialistická Evropa. Voleni jsou často politici, kteří problémy budoucnosti spojené se stárnutím populace řešit nehodlají, zato s oblibou korumpují voliče štědrým sociálním systémem, však ono to těch pár bohatých nějak zaplatí. A když ne, tak se někde vypůjčí. Je to dost nešťastná politika, která může mít jen krátkodobé trvání. Navíc právě v Evropě je velmi citelný tlak různých odborářských organizací na přijímání zákonů, opatření a regulací, ačkoliv v dnešní době, kdy ve vyspělých zemích je každý zaměstnavatel kontrolován státem víc, než je únosné, lze existenci odborů považovat za anachronismus. Odbory v dnešní době nehájí zájmy pracujících, ale jen zájmy své vlastní a své přežití. Odbory vznikly jako organizace schopné jednat za zaměstnance se zaměstnavatelem o pracovních, platových a jiných podmínkách, nikoliv však jako politický partner pro jednání s vládou či parlamentem. Z toho důvodu můžeme považovat jednání tzv. tripartity za v podstatě úchylná. Zvláště za situací, kdy odborářští bossové pořádají nátlakové, někdy až vyděračské nebo teroristické akce.
Jsem přesvědčen, že jestli něco dostane Evropskou unii na kolena, tak to bude především socialismus a s ním spojená neschopnost konkurence ekonomických subjektů na světovém trhu, teprve v další míře třeba jednotná zemědělská politika či různé energeticko-klimatické balíčky. I když nepředbíhejme událostem, když jsem četl usnesení eurobyrokratů, že do roku XY snížíme emise skleníkových plynů o desítky procent, vzpomněl jsem si na stranické a svazácké organizace s přijímáním jejich závazků. Prakticky stejná rétorika. Hlavně že se přijme nějaký závazek, o němž ještě nikdo neví, jak ho splnit. Naštěstí, pokud si dobře pamatuji z doby reálného socialismu za komunistické éry, tak závazky se sice přijímaly, ale nikdo už se většinou nezabýval jejich plněním. Ale zpět z EU k situaci v ČR.
Prakticky ve všech krajích je ČSSD schopna vládnout v koalici s KSČM, je to snad poprvé za 15 let historie samostatné ČR, kdy mají komunisté tak velikou možnost podílet se na moci. Což je situace, která mě dost zaráží. Jistě, musíme si počkat, až v jednotlivých krajích proběhnou koaliční jednání, nikde naštěstí nemá ČSSD nadpoloviční většinu, aby nemusela jednat s nikým. V některých krajích se jí jistě podaří a bude stačit koalice s KDU-ČSL, jinde zase možná uzavře koalici s ODS, pokud tam podobná koalice fungovala i v předchozím volebním období. Koalicemi s KSČM by možná ČSSD část svých voličů mohla zklamat, a ztratit tak část hlasů v dalších volbách, v některých případech může také vzniknout menšinové uskupení s tichou podporou komunistů. No, uvidíme, řekl slepý, v tuto chvíli je předčasné cokoliv předjímat, pro Paroubka by ovšem bylo asi nejvýhodnější opravdu spojení s Marťany, protože to by mu uškodilo až tak nejméně.
Co mě však zaráží, je právě ta skutečnost, že jsme jedinou postkomunistickou zemí s vysokým podílem komunistů na moci - ať přijde k jakýmkoliv volbám jakýkoliv počet voličů, komunisté dostávají vždy mezi 10 - 20% hlasů. Jako pamětník komunistické éry mám značný problém takové jednání voličů pochopit. V současné době se české společnosti ve všech sociálních vrstvách daří ekonomicky lépe než kdykoliv v historii, snad s výjimkou bezdomovců, kteří se za vlády komunistů už z principu vyskytovat nemohli. Všem voličům KSČM je třeba připomenout, že program této strany se dál řídí utopickým Manifestem komunistické strany z roku 1848, jenž zplodil představitel tehdejší střední třídy Karel Marx, jehož jediný styk s proletariátem byl s jeho posluhovačkou, se kterou měl dítě. Druhý představitel tzv. marxismu, Bedřich Engels, občas nějakého dělníka viděl, protože jako továrník do svého podniku někdy docházel. Stojí za zmínku, že komunisté, ač to popírají, mají dál ve svém programu třídní boj a zrušení soukromého vlastnictví, jako takoví tedy mají program, budou-li dále trvat na marxismu, v rozporu s naší ústavou. Koho to však zajímá, že? Stejně jako to, že ve vedení této kontroverzní strany stojí bývalý estébácký agent Falmer, který prokazatelně pobíral tantiémy za aktivní udávání svých spoluobčanů.
Zdá se, že hlavně ve starší generaci, která už je dnes převážně v důchodu, zanechala komunistická éra vlivem dlouholeté propagandy značnou duševní deformaci. Po několik desetiletí byla jejich mysl masírována tehdejšími sdělovacími prostředky, jak se tomu socialistickému táboru daří, pokud se něco někde ve světě nedařilo, tak leda těm nenáviděným imperialistům. Všichni tehdy měli práci, i když, pravda, v mnoha případech uměle zbytečnou. A dnes jsou noviny a televize plné korupčních afér, komplotů a podobně, masmédia v tom bohužel plní velmi negativní úlohu, pro ně platí, že dobrá zpráva, žádná zpráva. A už jsme opět u šíření negativní nálady, média v tomto hrají do ruky právě komunistům, pro které platí heslo „čím hůř, tím líp“. A dnešní voliči komunistů už nejspíš zapomněli na fronty na banány, na pořadníky na škodovky, na nedostatek bytů, na nedostatek téměř všeho. Jen chlastu a kuřiva bylo tehdy dostatek a za pár korun. A o to možná jde. Není snad právě tohle to ovoce z Lenina?
