Nebýt to tak vážná věc, tak bych mohl říci, že s potěšením sleduji tanečky kolem „odpadů“, které jsou činěny různými představiteli veřejné moci. Je to taneček kolem horké kaše, která je řádně rozlitá a neustále rozpatlávaná, bez náznaku koncepčního řešení. Ba naopak. Jde o výstřely do tmy. Jde o snahu zbavit se odpovědnosti a bláta z dokonalých předvolebních fazón. Nebyl bych se chopil pera, kdybych nedostal dva impulsy, které mě rozhýbaly, byť v době, kdy problém překryly povodně, tedy v povodňové terminologii řečeno kauzy dávno v médiích kulminovaly. Těmi impulsy byly:

- Vyjádření premiéra: My (tedy i já, pomazaný a velká změna v politice), kteří jsme u moci teprve 8 let, za nic nemůžeme. To musí kraje a obce.
- Přečtení návrhu zákona o odpadech.

To první je nadýmání holuba v toku, za kterým se má skrýt neschopnost, to druhé projevem neschopnosti v hmatatelné podobě.

Proč tak tvrdá tvrzení? Odpady (a tedy i „druhotné“ suroviny – nechci polemizovat o zařazení – není podstatné) jsou vážným společenským problémem. Ne problémem jen každého občana a obce, ale především problémem státu a jeho odpadové vnitřní, ale i zahraniční politiky. Ten problém není nový, byl tu dlouhodobě, jen se vyostřil. Odpady jsou a budou, ať děláme co děláme. Snad můžeme zmírnit jen jejich nárůst v celkových objemech. Nic víc. Proto musí být k řešení přistoupeno racionálně a komplexně a s vědomím, že odpad je globální problém.

Jestliže se EU dohodla a do směrnic dala jednoznačnou a přísnou podmínku o ukládání organických složek do skládek, je to racionální, ale jen dílčí řešení. Racionální proto, že není logické vyhazovat využitelné a ještě způsobovat další problémy plynoucí z rozkladného procesu a vyluhování. Tedy zatěžovat atmosféru a vody. Nehledě obecně na hygienu a potencionální zdroje nákaz. Dílčí proto, že nevytvořila racionální, reálné, technologické a ekonomické podmínky pro jejich zpracování. To je patrné z praxe. Proto se hromadí, proto jsou tady. Materiálové využití, preferované a podporované verbálně, ale i legislativně pod tlakem nezodpovědných ekologických tlachalů a exhibicionistů, je u značné části odpadů a „druhotných“ surovin neúnosně nákladné investičně i provozně, vede k dalším zátěžím (není bezodpadové) a mnohde nevytváří plnohodnotný všeobecně užitný a chtěný produkt. Přes tyto prokazatelné dopady není podporován, ba jsou mu kladeny i při současném stavu technologií a kontrol legislativní, mediální a procesní překážky, energetický způsob využití a přetvoření odpadu. Raději vyrábíme energii z fosilních paliv (mimochodem povětšině za větších dopadů ekologických, než u moderních „spaloven“) a organický odpad si házíme jako horký brambor nebo ho necháme volně vyhořet na skládkách. A bude hůř. „Staré země“ EU nesmí dávat do skládek organiku od letošního roku. Na tento fakt se nepřipravily, a tak problém přesunuly na východ (nejsme v tom sami). Co se stane v roce 2010, kdy je konec vyjednaného přechodného období pro nás? Jsou to necelé 4 roky. Kde jsou projekty, kde jsou všechna zákonná posouzení (od EIA, IPPC), územní a stavební rozhodnutí? Kde je čas na výstavbu a rozjezd složitých technologických zařízení? Kde jsou peníze a společnosti, které nejen postaví, ale také budou bez ekonomických potíží provozovat? Nebo to jistí Ukrajina, popř. Sibiř?

Reálný výstup z této vlády, která to má, ať chce či nechce, od vyjednávání v EU až po realizaci na krku (nová vláda to reálně nemůže v daném čase napravit) nevidím. Vidím jen další legislativní a ekonomické nesmysly. Zpackaný zákon a vyhlášky, stovky celníků a policistů odváděných od svých základních společenských činností, zatěžované soudy a orgány státní správy. Vidím však i populistická (i když v podstatě prázdná) gesta a předvolební rojení politiků. Co nevidím, jsou dlouhodobě perspektivní činy, kterých je politik společnosti povinován. Máte-li opačný názor a tleskáte-li současným krokům, pak věřte, že žádná další vyhláška (jak je patrno už z jedné „bleskovky“), žádné administrativní překážky následkům předchozí nečinnosti, nekompetentnosti, krátkodobých fiskálních zájmů, populismu a přitakávání rádoby ekologickým trendům nezbrání. Naopak. Jen věci zkomplikují a vytvoří další a hůře proniknutelné prostředí pro neodůvodnitelné a společensky nežádoucí zisky některých jedinců a skupin. To už prokázala s jistou mírou nadsázky americká prohibice. Je tu jediná s jistotou fungující cesta. Narovnání ekonomického prostředí i v odpadech a druhotných surovinách. Zítra je pozdě, ale přeci. Je to jediná dlouhodobě udržitelná šance nestát se popelnicí a přitom využít maximum toho, co nám příroda v odpadech dává.

V Liberci dne 30.4.2006