SPOLEČNOST: Nenávist je jed...
... a kdo s jedem zachází, jedem také schází
Miloš Zeman v roce 2011 řekl: „Netvrdím, že všichni muslimové jsou teroristé, tvrdím, že všichni teroristé jsou muslimové.“ Podle Martina Fendrycha by se za tu větu měl po atentátu na muslimy v novozélandských mešitách omluvit, jelikož pachatel byl Australan, který se inspiroval u norského masového vraha Breivika.
Miloš Zeman si občas „pouští hubu na špacír“ a výroků, za které by se mohl či měl omluvit, má na svém kontě víc, jako ostatně každý z nás. Jazyk je nástroj zrádný a někdy se vymkne kontrole rozumu. Což je ještě ten lepší případ. V horším případě je užit záměrně a s rozmyslem, s cílem ublížit nebo přímo zničit.
Onen okřídlený výrok o muslimských teroristech není z hlavy Miloše Zemana, vypustil jej do světa Brian Kilmeade ve Fox News, a už tehdy, v r. 2010, vyvolal nesouhlasné reakce. Nedá samozřejmě velkou práci vypočítat řadu nemuslimských teroristických skupin, namátkou hnutí Tamilských tygrů, Irská republikánská armáda, africká Lord’s Resistance Army, gang Baader-Meinhof a další, nebo jednotlivců jako Unabomber, Timothy McVeigh, Anders Breivik a jiní. To ovšem nic nemění na skutečnosti, že islámský terorismus má zdaleka nejmasovější základnu zakotvenou přímo v koránu: „... zabíjejte modloslužebníky, kdekoliv je najdete, zajímejte je, obléhejte je a chystejte proti nim všemožné nástrahy!“ (Súra 9,5) Muslim, který chce být věrný Mohamedovi, nemá na vybranou, hubit nevěřící ďaury je prostě jeho povinnost. V tomto smyslu je Kilmeadův/Zemanův bonmot nepochybně dobře podložený a i když v praxi se (alespoň prozatím) tak doslovně nenaplňuje, Bůh nám pomoz, až islám i v Evropě uchvátí mocenské pozice.
Tvrdí-li Miloš Zeman, že nelze koexistovat s islámem, není to opět žádný jeho objev a už vůbec ne výzva k teroru vůči muslimům. Je to pouhé konstatování toho, co z opačné strany nařizuje Prorok: žádný mír s nevěřícími! „A jestliže se nebudou držet stranou od vás a nevzdají se vám na milost a nesloží své ruce, tedy je chyťte a zabte, kdekoliv je naleznete!“ (Súra 4,91)
Korán je, jak vidno, přímo ukázkovou učebnicí nesnášenlivosti a nenávisti. Nenávist je ale nakažlivá, bohužel. Komentáře na sociálních sítích (a nezřídka i diskuse pod zdejšími články) pouze potvrzují, že ani česká společnost vůči té nákaze není imunní. Je to smutné, ale nijak překvapivé. Třídní nenávist, ta jedině „správná“, se tu do lidí vtloukala dlouhá desetiletí. Neexistuje však nenávist správná a nesprávná. Každá nenávist vyvolává jen další nenávist na opačné straně, ale navíc rozleptává a ničí i svého hostitele jako rakovina. Nenávistí ubližujeme nejvíc sami sobě, proto si ji nemáme pěstovat ani vůči nepřátelům. Křesťané to vědí už dvě tisíciletí: nenávist je jed, i když chutná sladce. Zakázat se ovšem nedá, nanejvýš její vnější projevy. Dá se jen dobrovolně odložit, odmítnout, opustit, vzdát se jí. Lepší radu než Jošua Nazaretský ještě nikdo nevymyslel.