Rentiérství. Představa doživotní renty láká téměř každého člověka. Jsme ale na takový způsob života připraveni? Představme si, že dostáváme měsíční rentu z blíže nespecifikovaného zdroje ve výši, která pokryje naše běžné životní náklady. Pro někoho je to ideální stav a už už plánuje, co by v takovém případě všechno dělal.

Rentiérství si tedy spojujeme s dostatečným příjmem, aniž bychom museli jakkoli pracovat. Kdo z nás pracujících v produktivním věku by však vydržel nepracovat déle než půl roku? Nemluvím teď o nezaměstnaných, které za rentiéry rozhodně považovat nemůžeme – do této role jsou víceméně vmanévrováni okolnostmi. Zaměřuji se pochopitelně na skupinu činorodých lidí, kteří často využívají práci jako svůj vnitřní motor a prostředek seberealizace. Vidina výdělku bez přičinění pokřivuje naše představy o smysluplnosti práce.

Nedávno jsem byl svědkem situace, jak se manažer při jednom výběrovém řízení zeptal kandidátky: „Kde se vidíte za pět, deset let?“. Téměř okamžitě odpověděla: „Vidím se jako rentiér.“ Taková sebejistá a rychlá odpověď působí dosti rozporuplně. Hlavně během přijímacího pohovoru. Z pohledu budoucího zaměstnavatele bych se nad ní zamýšlel hned z několika důvodů. Za prvé – a na to jsem se také hned záhy zeptal – co by bylo třeba, aby se rentiérem stala. Dostal jsem opět rychlou odpověď: „To bych musela sedět na jiné židli než tady.“ Pochopil jsem, že promluvilo ego, nikoli ambiciózní člověk s utříbeným názorem. Za druhé: jak by takový rentiérský život vypadal? „Chtěla bych se věnovat cestování a začít s golfem.“ Z následné odpovědi jsem pochopil, že i zde šlo spíše o vidinu pozlátka ze zdánlivě spokojeného života bez práce, než o jasný cíl a životní program. Za třetí: zvažoval bych z pohledu zaměstnavatele jakoukoli investici do osoby s naivní vizí a nejasným plánem.

Narážíme tu na dvě rozdílné představy o tom, jak mít dostatek peněz, prosperovat a kontinuálně růst – rentiérství a úspěšné podnikání bez vynaložení extrémního úsilí. Zatímco rentiérství podporuje naše vrozené sklony k zahálce a stagnaci, podnikání bez stresu a za velmi přijatelných podmínek nám umožňuje jednak vést finančně plnohodnotný život, za druhé nás přímo vybízí k tomu, abychom na sobě pracovali a neustále se vylepšovali. Tomu odpovídá novodobý trend s názvem „podnikatel z pláže“.

Za úspěchem se vždy skrývá systematická práce a nadšení. Věnovat se pouze svým koníčkům a volné zábavě je jistě skvělé, ale trvale neudržitelné. A úspěchu tím rozhodně dosáhnout nelze. Jedině, že se náš koníček stane naší prací. Ale to už jsme opět zpátky na začátku cesty k úspěchu.

Nicméně téma rentiérství se nepřímo dotýká tématu vytvoření adekvátních podmínek pro to, abychom dosáhli určité životní změny, zejména té kariérní. Ve své připravované knize věnuji této oblasti jednu obsáhlou kapitolu. Sledujte můj blog, ať vám neutečou další ochutnávky.

P.S. Na sklonku léta jsem si v jednom časopise vystřihl zajímavý slogan na svou nástěnku vizí. Není podstatné, k jaké značce se váže, to už si vůbec nevybavuji. Důležitý je obsah. Slogan zní: Děláte-li svou práci dobře, úspěch se dostaví.