Vyjádřit to lze i jinak. Může nás zajímat, kdy je ramadán, ale nemusí to nic znamenat. Snad jen ... Ale o tom v další části textu.

Kolega Libor Čermák zveřejnil 13.6. zamyšlení, jehož smysl je v samotném nadpise: „Kéž mne nikdy nemusí zajímat, kdy je ramadán.“ V zásadě mu rozumím. Uvedená věta vyjadřuje skryté obavy ve stylu: až nás to bude muset zajímat, nastane čas, aby se sešikovali blaničtí rytíři.

Tak zle ale zatím není, kolega Čermák je, zdá se, spíše roztrpčen z toho, že mnozí „multi-kulti“ (alias sluníčkáři) nám ten či onen „cizácký svátek popularizují“, proti čemuž se svým příspěvkem ohrazuje, neb ramadán je mu „zcela ukraden“.

Opakuji: rozumím tomuto postoji, ale ne zcela s ním souhlasím. Neboť: člověk, který ví, působí přesvědčivěji. Aniž by se s tím, co ví, musel nutně ztotožnit.

Uvedu to na příkladu zpěváka a muzikanta Janka Ledeckého. Jeho dcera Ester dosáhla, jak známo, na ZOH v jihokorejském Pchjongčchangu fenomenálního úspěchu. Janek byl u toho a když v televizi hovořil o tom, proč nestihl medailový ceremoniál, řekl přibližně toto:

My jsme nestihli medailové vyhlášení, protože byl hrozný provoz a do toho spadl nějaký korejský svátek, takže hymnu jsem neslyšel...

Jasné vysvětlení – až na to, že to nebyl „nějaký korejský svátek“, ale jeden ze dvou nejvýznamnějších v té zemi. Konkrétně Sollal neboli korejský lunární nový rok. Jeho součástí je i masivní „stěhování národa“ - Korejci míří hromadně z místa bydliště za příbuznými žijícími v jejich rodném městě či vesnici; proto ty dopravní zácpy.

O co přesvědčivěji by Janek Ledecký působil, kdyby věděl, o jaký svátek se jedná, a v rozhovoru pro média to uvedl.

Zpět k ramadánu. Islámské náboženství patří na této planetě mezi nejrozšířenější a ramadán je jeho nejvýznamnější součástí. Vědět, na které období roku spadá, znamená pro nás, koho se to nikterak netýká, jedno jediné: rozšíříme si všeobecný přehled.

Může se to jevit jako údaj, kterým mozek zatěžovat nemusíme. Takových ale nabízejí média a informační kanály kolem nás bezpočet. Namátkou z dnešního zběžného pohledu na internet: Známý herec (65) se na pláži muchloval s manželkou (35), která neměla podprsenku. K čemu nám takové sdělení je? Má mnohem nižší informační hodnotu než to, kdy letos začal a skončí ramadán.

Znalost o začátku a konci ramadánu je kromě toho užitečná pro všechny Čechy, kteří se v minulém a tomto měsíci vypravili či chystají na dovolenou do některé z muslimských zemí. Dle mého odhadu se jedná o tisíce turistů. Ne že by ramadán nějak zásadně jejich pobyt ovlivnil, ale „je dobré vědět“. Například to – a týká se to i mě (píšu o Egyptě) -, že ramadán končí 14. června a patnáctého začíná významný třídenní celonárodní muslimský svátek Eid al Fitr (svátek přerušení půstu).

Má to podobný význam, jako když někdo z cizí kultury přijede jako turista do ČR v termínu od poloviny prosince do poloviny ledna. Pak by měl vědět něco málo o tom, že v té době budeme slavit Vánoce, Silvestra a Nový rok.

Aniž by byl – a to zdůrazňuji – jakkoli nucen se na tom podílet. Ty znalosti mají především praktický dopad. Muslimská rodina, „bude-li vědět“, se nejspíš nevypraví do nějakého našeho obchodního centra na velkonákup 24. prosince v osm hodin večer.

Závěrem znovu připomínám: člověk, který ví, je přesvědčivější. Vůbec nemusíme (proč bychom to dělali) slavit „tu svátek hinduistický, tu svátek židovský, tu svátek sikhů, tu svátek tradičních afrických náboženství, tu svátek islámský, tu svátek jakéhokoliv jiného náboženství a sekt“. Když ale o těch nejvýznamnější něco víme, rozšíří to naše obzory. A to nikdy není na škodu. Neboť mnoho falešných předsudků má svůj základ v neznalosti.