Se zájmem jsem si pustil Hovory z lánů – internetovou novoroční promluvu ministra zemědělství. Ne, nemám v úmyslu tento počin strhat. Bylo to poslouchatelné, s mnohým se dalo souhlasit.

Namátkou: vskutku nestačí mít vznešená slova o pravdě na prezidentské standartě. Pravdu je také zapotřebí říkat. Za sebe dodám: tento měsíc tomu bude rok, co Miloš Zeman řekl o Ferdinandu Peroutkovi něco, co nebyla pravda. Toto neblahé výročí by mohlo být inspirací k tomu, aby pravda zvítězila. Stačí maličkost: aby se prezident za svoji nepravdu omluvil.

Marian Jurečka v závěru své novoroční promluvy řekl: „Přeji všem lidem dobré vůle, aby v tomto roce mohli více věřit v sebe, v nás, v obyčejné věci.“

Hodně jsem o vánočních svátcích 2015 přemýšlel o tom, co řekli andělé pastýřům na pastvinách u Betléma. Byly to tři zásadní věci. Bohu na výsostech sláva a zemi pokoj. A lidem? Na jejich adresu v mohutném sboru nebeských rytířů zaznělo: „Lidem dobrá vůle.“

Ano, Jurečkovo přání je určeno lidem dobré vůle. Nic proti tomu, kdo má dobrou vůli, tomu jistě rádi popřejeme to nejlepší. Byť si nejsem jist, jestli víra v první řadě v sebe sama a v nás ostatní, tvory pohříchu nedostatečné a chybující, je vskutku tím nejlepším, co bychom si měli přát. Zajímá mě jiná otázka. Co s lidmi, kteří dobrou vůli postrádají – a podle toho to také v jejich vyjádřeních, činech a životech vypadá.

Bohu sláva. S tím věřící nemají problém a nevěřícím je to jedno. Kámen úrazu nepředstavuje ani poselství týkající se naší planety. Zemi pokoj, mír. Kdo z nás by si něco takového nepřál! Pak tu máme dobrou vůli – a první nesoulad. Jak je to správně? Verze „lidem dobrá vůle“, anebo ono známé „pokoj lidem dobré vůle“, jak se často uvádí? Tentokrát „A“ je správně.

Ovšem nejen to. Dospěl jsem k závěru, že zmíněnému a poněkud opomenutému, andělskému „vánočnímu“ chorálu je zapotřebí vrátit jeho důležitost a význam. Zejména závěrečné pasáži: andělé dobře věděli, proč přejí lidem dobrou vůli. Protože je jí právě tak málo jako míru mezi národy. Když chybí dobrá vůle, snadno se stane ze života peklo – třeba při první větší manželské krizi. Nebo ve vztazích pracovních či na té nejvyšší úrovni, mezi státy. Hovoříme-li o dobré vůli, pak zároveň o toleranci a kompromisu, o snaze pochopit jeden druhého. Absence dobré vůle až příliš často znamená více slz, větší utrpení a mnohdy bezbřehé zoufalství způsobené arogancí těch, kdo mají moc.

Nevolám po dobré vůli vůči těm, kdo ji sami nemají a dávají to okázale najevo. Volám po návratu k tomu, co kdysi dávno andělé zanechali lidstvu jako trvalý odkaz: mějte mezi sebou dobrou vůli. Je to výzva pro každého z nás. Chceme-li, aby náš svět, ten velký i mikrosvět našeho nejbližšího okolí, byl lepší, bez dobré vůle to nepůjde. Nikoli pouze bez dobré vůle jenom z naší strany, třebaže musíme začít každý sám u sebe, ale bez dobré vůle nás všech.

Tolik má poznámka k novoročním Hovorům z lánů ministra Jurečky, kterému tímto děkuji za nečekanou inspiraci.