Prezidentem ČR vetovaný navrhovaný zákon o neziskových nemocnicích je jako vypuštěný, zlý džin, cpaný zpět do láhve. Nic proti neziskovým organizacím, včetně těch zdravotnických! Jsou po celém světě a jsou funkční. Jedním dechem však musíme dodat, že jsou také dost problémové a o průhlednosti hospodaření bychom mohli též diskutovat.

Česká varianta, navrhovaná MZ ČR, nemá ovšem obdoby v propracovanosti, s jakou se snaží dostat všechny nemocnice do jednoho chlívku, ať už mají organizační statut jakýkoli. Včetně už existujících soukromých subjektů.

Nic proti vytvoření páteřní sítě nemocnic. Ale nechť jejich rozložení a počet určuje geografická poloha ve vztahu k demografickým faktům. Jinými slovy – tato síť musí zajišťovat optimální dostupnost zdravotní péče pro všechny obyvatele regionů.

Jaké zdravotnické služby a v jakém rozsahu je bude taková nemocnice poskytovat, to by mělo logicky vyplynout z podrobných statistik ambulantní i lůžkové péče pro ten který kraj a obor.

Nejpodrobnější údaje mají především zdravotní pojišťovny. Ty musí dodat jasné údaje, ze kterých se dá vycházet.

Rozhodujícím faktorem pro dostupnost a rozsah poskytované zdravotní péče musí být normální a přirozená poptávka, vyplývající z potřeb pacientů, nikoli direktivy vycházející z MZ ČR.

Je přeci nepřípustné, aby vláda stejné strany, která předala zadlužené nemocnice nově vzniklým krajům, chtěla svůj krok brát zpět a aby proto hrubě zasahovala do krajské samosprávy. Je to nejen kontraproduktivní, ale svědčí to také o nerozvážném vedení státu. V Čechách tomu říkáme „lítání z rohu do rohu“ nebo „nevím co chci, ale nedám pokoj dokud to nedostanu“.

V současnosti se nemocnice dostávají vlastní silou z dluhů. Děje se tak díky zkvalitnění a zekonomičtění provozu, což bylo podmíněno vznikem nových ekonomických subjektů a vlastnických práv. Uplatnění nového zákona o neziskových nemocnicích by pro tyto subjekty neznamenalo nic jiného než znárodňování, krok navýsost protiústavní.

Nechť si stát ponechá kontrolu nad kvalitou poskytované zdravotní péče. Každý obor má své odborné společnosti vedené špičkovými odborníky. Ti jsou samozřejmě schopni vytvořit potřebné standardy a být tak pro MZ i ZP nenahraditelnými konzultanty. Proto by jejich rady měly být slyšeny a zpracovávány tak, aby se pacientovi dostalo zdravotní péče co nejkvalitnější a současně i ekonomicky nejpřijatelnější. České lékařské komory, tohoto parazitního, lékařsko-uřednického molocha, k tomu všemu netřeba.

Plnění standardů a na nich závislá akreditace, přidělená jednotlivým zdravotnickým pracovištím, budiž pak pokynem zdravotním pojišťovnám, aby na sebe vzaly ekonomickou záruku. Prostě a jednoduše řečeno – aby platily, co platit mají.

Navrhovaný zákon o neziskových nemocnicích, obsahující také seznam nemocnic vhodných podle MZ pro páteřní síť, odporuje sám sobě. Stejně jako jeho tvůrci, pokud ovšem uznávají základní právní předpisy a zákony své země a celosvětově uznávaná práva obyvatel naší planety.

středočeský lídr NEZ