Máme na to patřit mezi deset nejúspěšnějších zemí světa?

Předseda vlády Petr Fiala vystoupil v červnu 2023 na skvěle obsazené konferenci reVize Česka. Cílem té výjimečné akce bylo, aby si byznysová a politická elita ČR vyměnila názory na budoucnost České republiky. Protože pokud se chceme někam posunout, potřebujeme si zaprvé dobře definovat, kde jsme a zadruhé kam se chceme dostat.

Kde jsme nyní, o tom nám nedávno bez obalu poreferoval prezident NKÚ: z ekonomiky tržní jsme se přesunuli do ekonomiky dotační. Wow! Deset milionů lidí se přes třicet let učí žít bez dozoru úřadů a pak se zjistí, že bez podpory všudypřítomného státu už zase neumíme ani žít ani podnikat?

Co se to s námi stalo? Normální přece je, když společnost formou sociálních dávek dotuje ty, kteří se z objektivních důvodů (stařecká křehkost, zdravotní hendikep, péče o děti) nemohou zapojit do aktivní ekonomické činnosti a fungovat soběstačně a důstojně, tedy nezávisle na státu.

Nenormální je, když se z veřejných peněz dotují profesionální hokejové týmy, nesmyslné pseudovědecké výzkumy, nekonečná řada zbytečných zábavních festivalů nebo soukromé firmy vyrábějící nábytek, billboardy, chleba, cokoli.

Pokud tohle plýtvání veřejnými zdroji nezastavíme, daleko se nedostaneme.

No a kam se vlastně chceme dostat? Samozřejmě k ekonomice znalostní, konkurenceschopné, s vysokou přidanou hodnotou. Ale to víme, slyšeli jsme to už tisíckrát a stejně se nám nějak nedaří pohnout se z místa. Proč? Protože vědět nestačí.

Premiér vyjmenoval na konferenci několik nápadů, jak zařídit, aby se české ekonomika zvedla a znovu se rozběhla. Na jedno extrémně důležité téma ale zapomněl. Úplně vynechal etiku.

Přitom když se podíváme na příběhy dlouhé řady známých lídrů v oblasti byznysu i politiky za poslední tři desítky let, vidíme až neuvěřitelně často, jak jejich báječně rozjeté kariéry nezničil malý tah na branku, ale spíše fatální porušování pravidel hry. Tedy absence etiky.

Německý sociolog Max Weber se proslavil tím, že právě etiku dal do souvislosti se svobodným podnikáním a prosperitou. Ukázal, že jedno bez druhého nemůže dlouhodobě fungovat. Pokud v dnešní době každodenně skloňujeme udržitelnost, tady máme její skutečný zdroj!

Premiér konstatoval, že musíme změnit základy a nikoli jen fasádu. Měli bychom si tedy říct, co jsou ty základy. Já se domnívám, že jsou pořád stejné a nelze na nich cokoli změnit.

Max Weber připomíná (v knize Protestantská etika a duch kapitalismu), že prosperita Západu byla vybudována na hodnotových základech etiky práce – na střídmosti, šetrnosti, dokonce askezi. Že si to v dnešní nárokové společnosti neumíme vůbec představit? Možná. Ale to nic nemění na tom, že chceme-li jít dál, budeme se k tomu muset vrátit. Jinak zase opravíme jenom tu fasádu, základy budou dál degradovat a jednou nám to všechno spadne na hlavu.

Pokud je pravda, co říká český premiér, že totiž máme na to patřit mezi deset nejúspěšnějších zemí světa, budeme si muset definovat nějaké nové Desatero a zaměřit se nikoli na ostudný stav veřejných financí, ale na příčinu tohoto stavu, tedy na ostudnou podnikatelskou a politickou etiku, která u nás vládne.